(18.30 hodin)
(pokračuje Němcová)
Bylo navrženo projednávání podle § 90 odst. 2. Proti tomuto postupu jsem obdržela veto, čili se jím řídit nemůžeme.
Prosím, aby z pověření vlády tento návrh uvedl ministr financí Miroslav Kalousek.
Ministr financí ČR Miroslav Kalousek Děkuji za slovo, paní předsedající.
Dámy a pánové, z pověření vlády předkládám poměrně úzkou novelu zákona o rozpočtovém určení daní. Volím slova "poměrně úzkou novelu", protože jsem si vědom toho, že postupující reforma veřejné správy a postupující daňová reforma nevyžaduje novelu, ale vyžaduje úplně nový zákon o rozpočtovém určení daní, hlubokou systémovou změnu sdílených daní pro obce a filozofii jejich přerozdělování. K této hluboké systémové změně jsem připraven. Mohu za vládu říct, že vláda také, nicméně nemáme-li rezignovat na datum 1. 1. 2008, ke kterému bychom chtěli odstranit ta největší problematická místa stávající legislativní úpravy, pak zadání této novely musíme omezit.
Jsem přesvědčen, že nás čeká hluboká diskuse o logické a snad i spravedlivé progresi mezi malými, středními a velkými obcemi, že budeme velmi obtížně - ale věřím, že nalezneme - hledat kritéria pro jednotlivé důvody k progresi malých, větších, ještě větších a největších měst. Že budeme hledat odpovědi na otázky, zda speciální koeficienty mají být čtyři a proč čtyři, proč Plzeň, Ostrava, Brno, Praha. Proč ne více anebo proč ne méně. A to je diskuse, která je před námi.
Před námi je rovněž diskuse, jak velký koš bude těch sdílených daní. Dovolím si připomenout to, co jistě všichni víte, že teď je daň z příjmu fyzických a právnických osob a DPH, že zaznívá celá řada relevantních argumentů, že ten koš by se měl rozšířit o další nepřímé daně, jako například spotřební daň nebo daně ekologické. Přiznám se, že mám opačný názor, že si myslím, že by se to mělo zužovat a že by to mělo směřovat tak jako na Slovensku pouze k dani z příjmu fyzických osob. Ale rovněž je to věcí diskuse, je to věcí dohody.
Čeká nás velká diskuse o dalších možných kritériích. Přiznám se, že bych si velmi přál, kdybychom se dokázali dohodnout například na kritériu nadmořské výšky, neboť je nepochybné, že náklady na odklízení sněhu jsou úplně jiné v Ostrožské Nové Vsi a úplně jiné v Borové Ladě.
Čeká nás opravdu zásadní společenská diskuse o úplně novém rozpočtovém určení daní, kde - předesílám - to není ekonomická problematika. Neexistuje žádný exaktní výpočet, neexistuje žádný kouzelný šém. Existuje pouze dohoda.
Takže je mojí ambicí v příštím roce předložit věcný návrh zákona - nikoliv v legislativní podobě, ale věcný návrh zákona - kde bychom zdaleka ne pouze v parlamentní, ale opravdu v široké společenské diskusi diskutovali logiku sdílených daní pro obce a logiku progrese od nejmenší obce až po hlavní město. Domnívám se, že ta diskuse bude natolik složitá, že pokud po rozhodnutí, po věcném návrhu zákona přes legislativní úpravu dospějeme k tomu, že definitivní nový návrh, nový zákon o rozpočtovém určení daní by vstoupil v platnost k 1. 1. 2010, tak to bude úspěch.
Samozřejmě že může existovat politický tlak na to, aby to bylo dříve. Samozřejmě že existuje i riziko, že ta diskuse bude tak neúspěšná, že úplně nový návrh nebude vůbec. Nicméně nevzdávám se té ambice a předesílám návrhy k diskusi o úplně novém zákoně o rozpočtovém určení daní. Tím obhajuji poměrně úzké zadání této novely, protože kdyby tato novela měla zahrnout všechny tyto otázky, všechny tyto aspekty, všechny tyto relevantní argumenty, tak bychom museli rezignovat na termín 1. 1. 2008 a místo málo bychom měli nic.
To znamená, tato novela má jedinou ambici a tou ambicí je stávající skokovou progresi a neodůvodněné skokové rozdíly ve velikostních koeficientech jednotlivých obcí změnit v plynulou křivku. To je priorita číslo jedna.
Priorita číslo dvě je posílit příjmy venkovského prostoru tak, aby měl alespoň teoretickou šanci dosáhnout na kofinancování zdrojů z Evropské unie. To byla ambice, se kterou Ministerstvo financí a posléze vláda předkládá tuto novelu zákona do Poslanecké sněmovny. Dovolte, abych ji stručně popsal oproti stávajícímu stavu.
Stav, abychom dosáhli plynulé křivky oproti skokovým přechodům, docilujeme tak, že namísto stávajících čtrnácti koeficientů velikostních, mezi kterými jsou skokové přechody, stanovujeme koeficienty pouze čtyři a zapojujeme je do systému úplně stejně, jako je ještě letos platný systém progrese u zdanění fyzických osob. To znamená, že počet obyvatel v jednotlivých obcích se příslušným velikostním koeficientem násobí pouze tím počtem, který je nad ten nižší koeficient. Je to úplně stejný mechanismus jako současná čtyři pásma u zdanění fyzických osob. Tak to je úplně stejný mechanismus, jako je užit zde.
Není ale použit tak jako v současném stavu u sta procent obyvatel krát velikostní koeficienty. Je použit pouze 94 procenty. Zbývajících šest procent je použito následovně: tři procenta je váha prostého počtu obyvatel, aniž by bylo násobeno velikostními koeficienty, což je při elementární znalosti matematických modelů nástroj, kterým se mírně progrese snižuje mezi nejmenšími a největšími obcemi. A třemi procenty váhy je použit nástroj velikostního parametru obce, kdy se zvažuje velikost katastru dané obce, čímž je odstraňována diskriminace nebo znevýhodnění, nebo čímž je kompenzováno znevýhodnění obcí, které mají málo obyvatel, ale velikou rozlohu, kdy i veliké obce s málo obyvateli mají logicky svoji infrastrukturní síť, své místní komunikace, své vodovody, své kanalizace. A i ty by měly být na určitém standardu, byť obsluhují méně obyvatel.
Těmito změnami se podařilo dosáhnout jednak plynulé křivky, jednak odstranění jistého viditelného znevýhodnění venkovského prostoru a jeho teoretické srovnání s příjmy větších obcí nebo se snížením progrese. Mám-li to říct v konkrétních číslech, stávající legislativa zná progresi mezi nejmenší a největší obcí v násobku 6,5, návrh snižuje tuto progresi na násobek 4,4, což je poměrně výrazné zmírnění té progrese.
Dochází místo jednotlivých schodů, které vyvolávaly absurdní situace - známý je poměrně absurdní rozdíl v příjmech ze sdílených daní mezi městem Olomouc a mezi městem České Budějovice. Město Olomouc je několik set obyvatel nad sto tisíc, kdežto České Budějovice několik málo tisíc obyvatel pod sto tisíc.
***