(Jednáno pokračovalo ve 14.31 hodin.)
Místopředsedkyně PSP Lucie Talmanová: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, resp. ti z vás, kteří se chtějí věnovat přerušenému projednávání prvního čtení zákona o státním rozpočtu, dovolte mi, abych vám popřála příjemné odpoledne a zahájila odpolední jednání naší Sněmovny.
Dovolím si vám připomenout, že do obecné rozpravy je přihlášeno ještě dvanáct poslankyň a poslanců, a současně přečíst prvních pět z nich, aby se eventuálně stihli dostavit do sněmovny: pan poslanec Ohlídal, paní poslankyně Čurdová, pan poslanec Seďa, pan poslanec Dolejš a pan poslanec Sobotka. V tomto pořadí bude následovat pět vystoupení v přerušené obecné rozpravě.
Poprosím pana poslance Ohlídala, aby se ujal slova. Připraví se paní poslankyně Čurdová.
A současně si dovoluji poprosit, alespoň tímto prostřednictvím, předsedu vlády, resp. některého z místopředsedů vlády, aby byli tak laskaví a v souladu s jednacím řádem Poslanecké sněmovny se dostavili na její jednání. Děkuji.
Poslanec Ivan Ohlídal: Mohu začít?
Místopředsedkyně PSP Lucie Talmanová: Pane poslanče, můžete si vybrat, jestli počkáte do příchodu některého z místopředsedů vlády nebo předsedy vlády, nebo vystoupíte hned.
(Přichází pan předseda vlády.)
Máte slovo.
Poslanec Ivan Ohlídal: Děkuji. Vážená paní místopředsedkyně, vážený pane premiére, vážené kolegyně, vážení kolegové, ve svém stručném příspěvku bych si, a rád, všiml rozpočtu pro vysoké školy na příští rok 2008.
Pan ministr Kalousek v reakci na vystoupení některých mých kolegů tvrdil, že tato vláda dává na vědu a školství více peněz, než dávaly jakékoliv předcházející vlády. S tímto tvrzením, bohužel - i když pan premiér za mými zády říká, že je to pravda - nemohu souhlasit. A nemohu souhlasit na základě dokumentu, který představuje rozpočtové výdaje pro vysoké školy, které vlastně vypracovala sama vláda.
Z tohoto rozpočtu je vidět, že běžné a kapitálové výdaje v roce 2008 vůči roku 2007 budou povýšeny zhruba o 3,6%. Když vezmeme v úvahu inflaci, která se očekává zhruba kolem 4 %, je zřejmé, že toto navýšení nepokryje ani náklady spojené s nárůstem této inflace. Čili ve skutečnosti reálné příjmy vysokých škol ze státního rozpočtu budou nižší. To na první pohled.
Na druhý pohled je situace ještě komplikovanější. Na vysokých školách přibudou výkony. Zvýší se výkony, a to především proto, že meziročně přibude 16 tisíc studentů. Šestnáct tisíc studentů. A situace je ještě komplikována tím, že vlastně v důsledku tohoto nárůstu výkonů poklesne příspěvek, státní příspěvek, na jednoho studenta vysokých škol o 2% vůči předcházejícímu roku a dokonce o 2,6 %vůči roku 2006. Co to znamená? To znamená vlastně to, že vysoké školy nebudou mít pokryto financování všech svých studentů. To znamená - musí snížit výkony a tím pádem patrně i kvalitu výuky, kvalitu vzdělávání na vysokých školách.
I kvalitu, pane premiére. (Reakce na poznámku z vládní lavice.) Z jednoho prostého důvodu. Když bude míň peněz na jednoho studenta, musí se to nutně projevit i ve výuce. A já tvrdím, že i v kvalitě té výuky, především v těch náročných experimentálních oborech.
To znamená, že vláda se dává velmi nerozumným směrem, co se týče financování vysokých škol. Zatímco vlády pravicové i levicové nebo jakékoliv ve všech vyspělých státech světa výrazně podporují, především finančně, terciární vzdělávání… To terciární vzdělávání je skutečně velice významné, co se týče konkurenceschopnosti jednotlivých států ve stále více se globalizujícím světě. Většina vyspělých států financuje stále více a více terciární vzdělávání. Bohužel, česká pravicová vláda provádí pravý opak.
Samozřejmě s tímto trendem nelze souhlasit. A takovýto krok vlády lze považovat za krok velmi špatným směrem. Je to hazard s budoucností tohoto národa. A to je také jeden z důvodů, proč nemůže sociální demokracie s tímto rozpočtem souhlasit.
Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Lucie Talmanová: I já vám děkuji. Poprosím paní poslankyni Annu Čurdovou, aby se ujala slova. Připraví se pan poslanec Antonín Seďa. Vážená paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Anna Čurdová: Děkuji. Vážená paní místopředsedkyně, vážené kolegyně a kolegové, jak všichni víme, Česká republika procházela v posledních letech nejkritičtější etapou demografického vývoje. V historii obyvatelstva žijícího na území České republiky nebyly zaznamenány tak nízké počty narozených dětí jako po roce 2000, ačkoliv právě v tomto období přicházejí do věku maximální fertility mladí lidé narození v sedmdesátých letech.
Předchozí vlády, to znamená vlády sociální demokracie, si byly vědomy dluhu státu ve vytváření příznivých podmínek pro reprodukci populace a přijímaly řadu opatření, která dokázala nepříznivý trend populačního vývoje zvrátit. Po řadě let se u nás opět rodí podstatně více dětí, a jak je již zřejmé, nejen zásluhou zvyšujícího se počtu mladých lidí ve fertilním věku. Rodí se nejen více prvních, ale i druhých a třetích dětí v rodině. Svoji pozitivní roli na tomto příznivém vývoji sehrála i rodinná politika předchozí vlády, která se zaměřila na zlepšení životních podmínek rodin s dětmi a zajistila zejména - byť za cenu zvýšení mandatorních výdajů - aby rodinám s nezaopatřenými dětmi byly alespoň částečně kompenzovány náklady ušlých příležitostí spojených s narozením dítěte a rodičovstvím. Vláda vycházela z osvědčené zkušenosti, že finanční podpora rodinám s dětmi nejsou peníze vyhozené oknem, ale je to investice do naší budoucnosti. Jistota pro podniky, že budou mít v budoucnosti zaměstnance. Ale také pro důchodce, že bude mít kdo financovat jejich důchody a eventuálně o ně pečovat.
Je uznávaným úkolem rodinné politiky moderního evropského sociálního státu překonávat příznaky oslabení rodiny, která často není schopna odolávat tlakům vyvolávaným participací jejích členů na ekonomické aktivitě či dalším tlakům generovaným soudobou civilizací. Proto má stát zajistit co nejširší možnou ochranu a pomoc rodině, zvláštní ochranu matkám v přiměřeném období před a po narození dítěte a ochranu a pomoc všem dětem. Je třeba též usnadňovat spojení trhu práce a péče o děti, podporovat rovný podíl angažovanosti muže a ženy v rodině - což si myslím, že tato vláda může jít svým způsobem i příkladem, sice nevím, jestli pozitivním, ale možná že i ano - a prosazovat, aby se rodinná politika promítala i do podmínek dostupnosti vzdělávání, sportovního a kulturního vyžití. Rodinná politika se obrací ke všem potenciálním i skutečným rodičům a vytváří pro ně podmínky, v nichž mohou svobodně rozhodnout o způsobu života své rodiny, brání sociálnímu vyloučení rodin s dětmi jako projevu chudoby, kterou je třeba chápat jako fenomén nedostupnosti vzdělávání, zdravotní a sociální péče, rekreace, kultury, sportu i vyloučení z faktické účasti na správě veřejných věcí.
Promiňte mi tento delší úvod, který jako by nás vzdaloval od předmětu projednávaného zákona o návrhu státního rozpočtu České republiky na rok 2008, ale ujišťuji vás, že souvislost s předlohou, kterou nyní projednáváme, je zřejmá.
***