(15.40 hodin)

Místopředseda vlády a ministr životního prostředí ČR Martin Bursík: Vážená paní předsedající, dámy a pánové. Pane poslanče, porozuměl jsem zcela. Teď hledám nějakou polohu, abych se vás nedotkl, abyste neměl pocit, že vás zase edukuji, pane poslanče. To není mým záměrem. Ale musím vysvětlit, co je to ekologická daňová reforma. Jiná věc je zavedení ekologických daní, což je pracovní název. Jedná se o spotřební daň a jedná se o spotřební daně z energií podle směrnice 96 z roku 2001 o zdanění energií. Ten název je trochu širší.

Principem, proč si můžeme dovolit říkat v případě České republiky a v případě drtivé většiny evropských států o ekologické daňové reformě, k tomu nás vede její charakteristika, totiž to, že výnos z uvalených spotřebních daní není příjmem státního rozpočtu, nezvyšuje se daňová zátěž, ale výnos ze spotřebních daní je vracen do ekonomiky, nebo se také někdy říká recyklován tím, že se snižují daně přímé. To pak je na tom kterém státě, co si vybere. My jsme si vybrali model, který byl uplatněn jako poslední z evropských zemí ve Spolkové republice Německo, kde výnos ze spotřebních daní vede ke snížení povinných odvodů sociálního pojištění jak zaměstnavatelů, tak zaměstnanců.

Myslím si, že už jsem o tom jednou mluvil. Je to ten princip dvojí výhry, double dividend, kdy na jedné straně ekonomickým nástrojem spotřebních daní, které zatíží a diferencovaně - to ještě vysvětlím - energie, je spotřebitel veden k úsporám a zároveň volí druhy energií, které jsou výhodnější, a stejně se chovají i výrobci. To je jedna výhoda. Druhá výhoda je, že se zlevní vedlejší náklady práce. To znamená, že se zlevní pracovní síla. Je to součást aktivní politiky zaměstnanosti. Pak se dá mluvit o ekologické daňové reformě.

My jsme přistoupili k tomu, protože výnos, jak jste řekl, že renomovaná firma odhaduje, kolik to je, my neznáme ten výnos, protože tam záleží na tzv. elasticitě. Záleží na tom, jak se ten který spotřebitelský segment zachová, jak zareaguje. Například můj odhad, že na nárůst ceny elektřiny o 1 % nezareaguje prakticky nikdo, protože mezitím nám naroste cena elektřiny z roku na rok o 9 %, což je v důsledku zdražení silové elektřiny akciovou společností ČEZ. Tam ta spotřební daň je nastavena velmi nízko. Na druhé straně třeba spotřební daň z uhlí, která zvyšuje průměrnou cenu uhlí o 10,73 %, to už je něco, co bude viditelné, a to je opatření, které je doprovozeno tím, za což mám dojem, že mohu poděkovat sociální demokracii, nemýlím-li se, že jde dolů daň z přidané hodnoty u palivového dříví a biomasy pro vytápění. To znamená my z roku na rok dáváme cenu uhlí o 10,73 % nahoru a cenu palivového dříví z 19 na 9 %, tedy o 10 % dolů. To už je rozdíl 20 % a to už má nějaký efekt.

Jak to bude fungovat s recyklací a s výnosovou neutralitou? To je přesně popsáno v koncepci reformy veřejných financí, kterou jsme schválili ve vládě. V polovině roku Ministerstvo financí vyhodnotí výnosy spotřebních daní z těchto tří spotřebních daní: z uhlí, zemního plynu a elektřiny, odhadne roční výnos, poskytne informaci Ministerstvu práce a sociálních věcí a to připraví novelu zákona o sociálním pojištění, kde sníží povinné odvody sociálního pojištění o nějaké desetiny procentního bodu. To bude záležet na velikosti výnosu.

Čili každopádně je to ekologická daňová reforma a používá se tam ten algoritmus T+1, to znamená výnosová neutralita je zajištěna v roce T+1, protože my nedokážeme odhadnout, jakým způsobem na to spotřebitelé zareagují, a je tam odstup jednoho roku. A tohle je v podstatě přesně stejný přístup, který k tomu přijala spolková vláda, a v Německu to fungovalo bez problémů. Čili toto na vysvětlenou.

Jenom ještě doplňuji, že v důsledku spotřební daně se zvyšuje cena zemního plynu o 4,14 %, ale nikoliv pro domácnosti, které využívají zemní plyn pro vytápění. Tam je výjimka, protože nám šlo o to, aby domácnosti se nám neodpojovaly od zemního plynu. Nechtěli jsme je zatížit. A elektřina se zvyšuje o 1 %. To už jsem uvedl. Pak je celá řada výjimek hlavně pro obnovitelné zdroje a pro elektřinu, která je využívána v železnici, trolejbusech, tramvajích a tak podobně.

Děkuji vám za ten dotaz.

 

Místopředsedkyně PSP Lucie Talmanová: Pan poslanec Petr přednese doplňující otázku.

 

Poslanec Břetislav Petr: Pane ministře, nemohu souhlasit s tím, co jste řekl. Je to váš výklad ekologické daňové reformy a zvýšení daní. Ale otázka je, že s tím jste šli do volebního boje. Tím, že se to nepodařilo prosadit, jste zklamali celou řadu lidí. Ze strany, která se zaštiťovala tím, jak je čistá, na vašem sjezdu zazněly hlasy, které jsou pro mě naprosto nepochopitelné: pojďme do společností, do správních dozorčích rad, chtějme více ministerstev, chtějme více nahrabat sami pro sebe. Podle mě vaše vlajková loď padla.

A teď já použiji příměru jako vy s chartou. Když v bitvě u Midway se potopila vlajková loď, tak admirál Jamašito spáchal harakiri předtím, než se loď potopila. Co chcete udělat vy?

 

Místopředsedkyně PSP Lucie Talmanová: S jistě zajímavou odpovědí na tuto otázku vystoupí ministr životního prostředí Martin Bursík.

 

Místopředseda vlády a ministr životního prostředí ČR Martin Bursík: Pane poslanče, nejdu vtipkovat, nejdu tady s vámi pokračovat v té polemice. Zareaguji jenom věcně.

Vy po tom výkladu - nebo vysvětlení, aby to bylo citlivější, pardon - jste na to zareagoval tak, že jste řekl, že nemůžete výklad přijmout, že to je můj názor a že ve skutečnosti ekologickou daňovou reformu jako vlajkovou loď strany, kterou řídím, jsme neprosadili. Já už nevím, jak vám to mám jinak vysvětlit. Ten koncept ekologické daňové reformy - který vznikl ve Švýcarsku, zítra se schází v Mnichově celá elita, která pracuje na ekologické daňové reformě ve světě, je tam i zakladatel konceptu, ve vší skromnosti říkám, že tam zítra přednáším také o tom, jak vypadá situace v České republice - to je koncept, který je obecně odbornou veřejností, environmentálními ekonomy takto přijímán. Jestli máte jinou definici ekologické daňové reformy, pak ale jsme měli každý na mysli něco jiného. My jsme měli ve volebním programu právě to, co jsme prosadili v rámci reformy veřejných financí v Poslanecké sněmovně a co začne platit od 1. ledna příštího roku. Tak prosím vás pěkně, nezkoušejte mě z toho a neshrnujte tu debatu tak, že se nám nic nepodařilo prosadit a že bych měl spáchat harakiri.

Pokud jde o další část vaší interpelace, která se už týkala ryze stranických záležitostí, tak bych vás rád upozornil na to, že toto jsou interpelace na ministry vlády. Já jsem ministrem životního prostředí. Můžete mě jistě interpelovat i jako místopředsedu vlády, ale chcete-li mě interpelovat jako předsedu strany, tak na to si budete muset najít nějaké fórum, třeba Právo. To vám ochotně poskytne jakoukoliv platformu, abyste tam napsal cokoliv a vysvětlil jim, že žádná ekologická daňová reforma nebyla prosazena.

Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Lucie Talmanová: Nyní vystoupí se svojí interpelací pan poslanec Karel Kratochvíle. Interpelovaným je pan ministr Petr Gandalovič, předmětem interpelace dotace na rozvoj venkova. Vážený pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Karel Kratochvíle: Děkuji, paní místopředsedkyně. Vážení členové vlády, vážení kolegové a kolegyně, já jsem se chtěl zeptat pana ministra Gandaloviče kolem dotací pro rozvoj venkova zvláště při jejich podávání. Stává se taková situace, že tyto dotace se podávají na Státní zemědělský intervenční fond, a jednou z podmínek pro uznání dotace, nebo pro přidělení dotace, je datum, hodina a minuta podání. Toto znamená, že žadatel, který splňuje všechny možné podmínky dané pro tuto dotaci, je vlastně omezen tím, kdy žádost přímo podal. Znamená to konkrétně v praxi. Na jaře byly podávány dotace pro mladé zemědělce na podporu činnosti. Určití mladí zemědělci, kteří podali v úterý, dostali dotaci, ve středu - v úterý podali a splňovali ty samé podmínky už ji nedostali.

***




Přihlásit/registrovat se do ISP