(14.50 hodin)
(pokračuje Dolejš)
Vždyť přece procento sociálně mandatorních výdajů se v České republice zas tolik dramaticky neliší od jiných zemí. Bylo tady jasně řečeno, že šidíme vzdělávání, vědu, inovace a přidáváme na betonu. Co chcete víc?
Ale zdá se, že jste pevně rozhodnuti toto prohlasovat mašinérií sto plus dva. Dobrá, slyšeli jsme vaši výpověď. Slovy klasika bych to nazval "kolik třešní, tolik višní". Inu, dokázali jste, že to dokážete. Dobře, budete mít, co jste chtěli, ale pokud takto chcete postupovat i ve druhém a následně třetím čtení, nezlobte se, ale pak ten sociální smír neudržíte, protože na jedné straně neděláte rozpočtovou revoluci, ale na druhou stranu tu revoluční situaci minimálně v rovině revoluční změny politických preferencí vyvoláváte. Každého co jeho jest. Ale ti dva, kteří se možná k té stovce chtějí nebo nechtějí přidat, mají poslední šanci se zamyslet.
Předseda PSP Miloslav Vlček: Děkuji, pane poslanče. Dále s faktickou poznámkou pan poslanec Sobotka. Prosím.
Poslanec Bohuslav Sobotka: Děkuji, dobrý den. Vážený pane předsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, vážená vládo, já nechci brát panu místopředsedovi Hrnčířovi, který zde vystupoval malou chvíli přede mnou, radost z toho, že vláda konečně předložila návrh rozpočtu, který snižuje deficit veřejných rozpočtů velmi mírně pod 3 % hrubého domácího produktu. Ale rád bych pana poslance Hrnčíře upozornil na to, že už v roce 2004 byl deficit veřejných rozpočtů v České republice pod 3 % HDP, dokonce i v roce 2006 byl deficit veřejných rozpočtů v České republice 2,7 % HDP. Ve stejném roce 2006, kde podle stejných údajů Eurostatu slovenský deficit veřejných rozpočtů po reformách, které ODS tolik oslavovala, byl tedy v roce 2006 3,7 % HDP. Čili slovenský deficit byl v poměru k tamnímu HDP dokonce o 1 % vyšší než deficit veřejných rozpočtů v České republice v roce 2006, kdy byl, jak znovu opakuji, 2,7 % HDP. A dokonce i v letošním roce, nikoli zásluhou vlády, ale zásluhou nastartované ekonomiky a rozumného návrhu rozpočtu, bude deficit veřejných rozpočtů nejvýše 3,3 % hrubého domácího produktu. To potom není žádná reforma - ze 3,3 snížit deficit na 2,95. Myslím, že to je sice pozitivní trend, ale to je tak asi všechno. Ty ostatní řeči kolem toho by bylo možná dobré si ušetřit, až sem bude skutečně předložen nějaký plán na snižování deficitu veřejných rozpočtů. Žádný takový plán tady nemáme a jásat nad tímto údajným úspěchem je v tuto chvíli nemístné, protože i v minulých letech se deficity veřejných rozpočtů v České republice pohybovaly hluboko pod 3 %.
Děkuji.
Předseda PSP Miloslav Vlček: Děkuji, pane poslanče. Nyní řádně přihlášený pan poslanec Škromach, připraví se pan poslanec Rath. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Zdeněk Škromach: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, páni poslanci, vážená nepřítomná vládo, já bych… (Hlasy z lavic.) Je tady skvadra strany lidové, ale to dostatečně nereprezentuje samozřejmě celou vládu. Chybějí tady ti hlavní, to je ministr financí. Vidím i zelené, ale myslím si, že je to stále málo. Klíčové posty zastává ministr financí, to je taky lidovec, a myslím, že pan premiér je z ODS, takže aby bylo jasno.
Hovořil tady před chvílí pan poslanec, který tady připomínal - a člověk by málem slzu uronil - že tato vláda realizuje program sociální demokracie. No, je to sice hezké, ale opět, a není to poprvé a zřejmě ani naposledy, se ukazuje, že vlastně strana ODS je stranou jakýchsi takových malinkých zbabělečků, protože se bojí postavit za své rozhodnutí a neustále poukazuje na to, že sociální demokracie by to vlastně taky tak dělala. Ale už zapomíná na to, že svět se skládá z detailů a že není možné hovořit jenom o konečném deficitu státního rozpočtu, což je samozřejmě číslo, které je důležité, ale daleko podstatnější je, z čeho se skládá. A tady je potřeba říct jasně: sociální demokracie jako opoziční strana nebyla ani pozvána, ani se nepodílela žádným způsobem na skladbě státního rozpočtu, který už v tomto roce - a ještě loni by se možná mohla vláda vymlouvat na to, že část státního rozpočtu připravovali úředníci ještě za minulé vlády, ale o tomto rozpočtu už to tak říci nemůže. A tam je samozřejmě jádro pudla, kde jsou základní rozdíly v tom, co by podpořila sociální demokracie a s čím přichází tato vláda. A znova říkám, a říkal jsem to tady už několikrát, najděte odvahu a postavte se za svá řešení a za svá rozhodnutí, sdělte občanům tohoto státu, jak to vlastně vnímáte a jak to myslíte.
A jenom pro zajímavost je možná dobré si připomenout, že před tím návrhem rozpočtu a zřejmě během jeho schvalování a schvalování balíčku opatření, který tady prošel díky podpoře vládních stran - a tady se přihlásili lidovci i zelení, i díky jejich podpoře je potřeba, myslím, si tu zodpovědnost přerozdělit mezi sebe - tak díky tomu ten rozpočet vypadá tak, jak je. A jsem přesvědčen, že kdyby ty takzvané reformy byly skutečně reformami, tak deficit byl výrazně nižší než ten, který tato vláda předkládá, protože tato vláda si vzala do vínku to, že bude řešit nejenom výdajovou stránku, tak jak to kdysi na začátku, a celkem si myslím, že věcně a rozumně, navrhoval ministr financí pan Kalousek. Ale ona se rozhodla, že nejdříve podřízne příjmy veřejných rozpočtů, a to raději až někdy v letech 2009-2010, protože příští rok to, co sníží na příjmech nejvýše příjmových skupin, řádově možná 20, možná 30 mld. korun na příjmech, tak vybere od těch nejpotřebnějších např. na dani z přidané hodnoty, na zvýšení její spodní sazby. Tady bych možná jen připomenul, že to byla právě sociální demokracie, která masivně a nejvíce snížila daň z přidané hodnoty z kdysi 22 % na 19% základní sazbu.
Pojďme tedy k těm detailům. Tato vláda, často její ministr práce a sociálních věcí, ale není jediný, hovoří o tom, že vlastně je potřeba ubrat příživníkům, černým pasažérům na lodi, která si říká státní rozpočet a veřejné finance. Tak nejdříve je potřeba říct, že více než 300 mld., téměř třetinu, možná necelou čtvrtinu rozpočtu, tvoří výdaje na důchody. Předpokládám, že nikdo v této Sněmovně zde nevystoupí a neřekne, že naši důchodci, kteří celý život poctivě pracovali a platili si na své důchody, jsou nějací černí pasažéři a příživníci sociálního systému. Předpokládám, že to by si nedovolil ani ten největší extremista z ODS. Dokonce tato vláda - a dík za to - nenašla odvahu k tomu, aby zrušila to tzv. minimální navyšování důchodů, které kdysi do zákona prosadila sociální demokracie ještě za tehdejšího ministra práce a sociálních věcí Vladimíra Špidly. Byla to jakási ochrana, a ona zapracovala v tomto okamžiku, právě před vládami, které by si mohly začít pohrávat s tím, že důchodcům nebudou ani kompenzovat zpětně nárůsty životních nákladů a nebudou chtít alespoň částečně zohlednit reálný růst příjmů té aktivní společnosti občanů, kteří pracují a kteří odvádějí sociální pojištění.
Takže to máme důchody jako nejvýznamnější část rozpočtu a těch sociálních výdajů, o nichž tady před chvílí hovořil pan poslanec za ODS, že to jsou ty sociální výdaje, které je potřeba oříznout. A budeme pokračovat.
***