(12.00 hodin)

Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, pane předsedající. Vážení členové vlády, kolegyně a kolegové, já jenom k těm modelovým příkladům. Je to tak, že ten modelový příklad je sice pěkný od zeleného stolu ministerského úředníka, ale realita je úplně jiná. Ty úplné rodiny, já chápu sociálně slabé úplné rodiny, dostanou tu podporu, ale ty neúplné to nedostanou, pane ministře. Uvědomte si to, tady je podstata věci.

 

Místopředseda PSP Jan Kasal: Rozpravu končím a závěrečné slovo za navrhovatele paní poslankyně Čurdová.

 

Poslankyně Anna Čurdová: Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně a kolegové, já bych vám v první řadě chtěla poděkovat za diskusi, která tady zazněla a ukázala skutečně, že všichni vnímáme, že je potřeba tuto situaci nějakým způsobem řešit, ale že rozdíly a pohledy na řešení situace se skutečně různí podle toho, jak kdo jsme schopni tento problém vnímat.

Pan kolega Kafka tady říká, že návrh zákona neřeší příčinu. Já bych mu chtěla prostřednictvím předsedajícího vzkázat, že co je tou příčinou, proč se rozpadá téměř polovina manželství v České republice nebo proč lidé nevstupují do manželství, kromě toho, jaký ten svět je, jak je šíleně atomizovaný, takže právě to, že z něj mizí něco, čemu se říká hodnoty, jako je cit, láska a úcta k druhému. Možná že tím řešením, po kterém pan kolega Kafka volá, by bylo zakázat rozvody a eventuálně se možná vrátit někam do 19. století, kdy partnery vybírali rodiče svým dětem. Možná že to by bylo řešení a možná že je to řešení, ke kterému někteří z vládní koalice směřují. (Velký hluk v sále.)

Pan kolega Kafka dále -

 

Místopředseda PSP Jan Kasal: Dámy a pánové, prosím o ticho, protože posloucháme paní navrhovatelku Annu Čurdovou.

 

Poslankyně Anna Čurdová: Pan kolega Kafka ve svém vystoupení v druhém čtení dále řekl, že tento návrh je ambiciózní. Opět prostřednictvím pana předsedajícího - je ambiciózní, protože všechny návrhy, které jsou do Poslanecké sněmovny, by měly být ambiciózní, protože přece chtějí řešit nějaký problém, se kterým se setkáváme, a je to o občanech této země, které tady reprezentujeme. Vy ty pravicové, bohaté, my ty stojící na druhé straně barikády.

Samozřejmě, že také zasáhne tento návrh státní rozpočet, ale musíme si uvědomit ve prospěch koho, protože to je ve prospěch těch potřebných. A tady bych chtěla odpovědět panu ministrovi. Víte, pane ministře, já na rozdíl od vás se domnívám, že dvě miliardy, tři miliardy nebo pět miliard investovaných do dětí se této společnosti vyplatí. Vy na rodinách s dětmi chcete šetřit deset miliard v rámci úspor státního rozpočtu. Takže mi tady neříkejte, jak na jejich straně stojíte.

Zákony o zálohovaném výživném platí v různých podobách v 16 z 28 členských zemí Evropské unie, a to v různých podobách. Buďto jsou vytvořeny fondy, ze kterých je vypláceno náhradní výživné, a potom jsou různé stupně vymáhání, to znamená je zřízen zvláštní fond, anebo je to zvláštní sociální dávka, která je poskytována vždy za zvláštních podmínek. Bohužel my nemůžeme jít cestou zřízení specializovaného fondu, protože český právní řád tomu neodpovídá. Proto tedy jsme šli cestou zvláštní sociální dávky, která je adresná a která také ty podmínky pro její poskytnutí jsou poměrně složité, aby se zabránilo zneužívání, o kterém vy hovoříte.

V druhém čtení zde byl zmiňován i slovenský zákon. Ano, na Slovensku platí a byl přijat minulou vládní koalicí. A vy jste tady zdůrazňovali to, že vlastně dokazuje, že tento zákon, že náhradní výživné nebo zálohované výživné je nevymáhatelné, event., že se vymáhá málo, ale už jste neřekli to "bé", že nebylo vymoženo ne vyplacené zálohované výživné, ale nebylo vymoženo penále, které zákon stanovil, protože ten slovenský zákon stanovuje dvacetiprocentní penále z vymáhané částky a z tohoto penále bylo vymoženo pouze těch pět procent, o kterých jste tady hovořil. Takže v této chvíli slovenský parlament řeší novelu tohoto zákona, ale ne aby zrušil vyplácené náhradní výživné, které tam je, ale aby právě změnil to vymáhání této dlužné částky penále.

Takže to je k těm argumentům, které tady zazněly. Dovolte mi dále.

Dlouho jsem přemýšlela, že se uchýlím k následujícímu argumentu, protože mi kolikrát tady bylo řečeno, že jsme příliš citoví a že bychom neměli prostřednictvím dětí vydírat. Ale možná že tento příběh, který teď tady přečtu, odpoví na spoustu otázek, o kterých jste tady hovořili, to znamená i na to, kdo je viníkem rozpadu.

Je tomu 23 let, co jsem se zamilovala do svého budoucího manžela, a letos bychom spolu byli 21 let manželé, kdyby… Jeho podnik, kde pracoval jako konstruktér, pozvolna končil a manžel hledal jiné zaměstnání. Pár možností bylo, ale nikde nebyl spokojen a nikde nevydržel dlouho. Jako spousta jiných, i on se rozhodl, že začne podnikat. To byl začátek konce. Moc se mu nedařilo, domů přestal dávat peníze, začal chodit po hospodách a dokonce přestal chodit domů. Jako každá normální ženská jsem se snažila řešit. Chtěla jsem si o všem promluvit, ale marně. Nechtěl o tom slyšet. Najednou to byl úplně jiný člověk, se kterým se nedalo komunikovat. Nezajímala jej rodina, pouze kamarádi a alkohol. Dokonce i k nám domů musela opakovaně přijet policie, protože manžel začal napadat mě a dokonce i děti. Věřte, že bych nikdy nevěřila, jak se může člověk za pár let podnikání změnit. To jsou ty vnější příčiny toho, proč může dojít k rozpadu svazku. (Soustavný hluk v sále.)

Když jsem se rozhodla požádat o rozvod, sepsali jsme dohodu o majetkovém vyrovnávání, kde manžel uvedl, že případné dluhy ze svého podnikání bude platit sám. Dále jsme se dohodli o výši výživného 2500 korun měsíčně, se kterým manžel souhlasil. - Nebudu teď postupovat po jednotlivých krocích, pouze dovolte údaje z 10. 6. 2004. Otec nejenže neplatí výživné, ještě zanechal dluhy ze svého podnikání, které neplatí, a já dostala nečekaně exekuci na plat. Protože jsem o výši jeho dluhů neměla ani ponětí, celá výplata mi chodila do banky. Zůstávám den ze dne bez jediné koruny se zablokovaným účtem. Obracím se na soudy, obracím se na ombudsmana, kteří mi odpovídají, obracím se na sociální služby, v další části mi bylo poskytnuto něco přes 7000 korun, zbytek je zabaven na exekuci. 16. 3. 2007 po třech letech -

Místopředseda PSP Jan Kasal: Paní a pánové - promiňte, že jsem vás přerušil, paní poslankyně, ale prosím vaše kolegy o klid.

 

Poslankyně Anna Čurdová: 16. 3. 2007, po třech letech a třech měsících od určení výživného, dluh výživného mé dceři činí 97 500 korun. Podle oznámení Ministerstva práce a sociálních věcí a vzhledem k tomu, že většina těchto dluhů je nedobytných, a podle vyjádření i jedné z úřednic Ministerstva práce a sociálních věcí, protože vymáhat nějakou stovku po dlužnících je příliš náročné, rozhodlo ministerstvo, že tyto nedobytné dluhy neplatičům k 1. lednu letošního roku odpustí.

Jak jsem na tomto případě ukázala, mezilidské vztahy nikdy nefungují ideálně a právě i z těch hodných beránků se mohou stát zlí beranové. A to platí i pro instituce. Kdyby instituce pracovaly tak, jak mají, nebylo by třeba zákonné úpravy a zákon by nespatřil světlo světa. Každoročně je stíháno několik tisíc osob pro neplacení výživného a váš argument z minulého období zněl - vždyť přece neplacení výživného je trestným činem, tak přece není nutné nějakým způsobem zpřísňovat jiné zákony. Státní orgány jsou bezmocné. Pokud budeme výživné zálohovat s povinností jej vymáhat, pak bude zájmem i těchto institucí peníze do státního rozpočtu vrátit. A je to zase o motivaci, o které vy často hovoříte. My jí sice máme plná ústa, ale ve finále na ni rezignujeme.

Často tady hovořím o tom, že máme demografickou krizi, a měli bychom být vděční za každé jednotlivé dítě, které se narodí a o které se někdo stará, byť osamělý rodič. A argumentace, že návrh poškodí chudé děti z úplných rodin, tu považuji za naprosto absurdní a nebezpečnou, i když, upřímně řečeno, vy asi jiné argumenty nemáte.

***




Přihlásit/registrovat se do ISP