Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2006 – 2010

(15.50 hodin)

Předseda PSP Miloslav Vlček: Stanoviska? (Zpravodaj i ministr souhlasí.)

Zahajuji hlasování. Kdo s tímto návrhem souhlasí, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

V hlasování 214 z přítomných 150 poslankyň a poslanců pro návrh 108, proti nikdo. Konstatuji, že s tímto návrhem byl vysloven souhlas. Pane zpravodaji…

Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: A je tady druhý text, který je navržen panem poslancem Exnerem a zní takto: "Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky konstatuje, že bude-li tzv. Lisabonská reformní smlouva podepsána, je třeba o její ratifikaci v České republice rozhodnout referendem. "

Předseda PSP Miloslav Vlček: Stanoviska? (Ministr nesouhlasí.) Pan zpravodaj?

Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Vzhledem k tomu, co jsme přijali v tom prvním, tak ne.

Předseda PSP Miloslav Vlček: Nesouhlasné. Zahajuji hlasování. Kdo s tímto návrhem souhlasí, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

V hlasování pořadové číslo 215 z přítomných 150 poslankyň a poslanců pro návrh 28, proti 60. S tímto návrhem nebyl vysloven souhlas.

Bylo schváleno pouze usnesení, které navrhl pan poslanec Hamáček. Děkuji panu ministrovi, děkuji panu zpravodaji. Končím bod č. 118.

Nyní budeme pokračovat dalším bodem a je jím bod č. 110, kterým je

Přerušeno z 21. schůze. Prosím, aby místo u stolku zpravodajů zaujal pan ministr Vondra a určený zpravodaj pan poslanec Hamáček. Tímto bodem jsme se zabývali na 21. schůzi Poslanecké sněmovny, kdy jsme usnesením č. 412 přerušili projednávání tohoto bodu před podrobnou rozpravou a odročili jsme jej do této říjnové schůze.

Když dovolíte, poprosím pana zpravodaje Hamáčka, aby se posadil ke stolku zpravodajů. Tento bod přeruším, protože jsme rozhodli, že budeme mít sloučenou rozpravu k bodům 110, 111 a 112. Bod 110 přeruším a zahájím bod 111, kterým je

Pan ministr již sedí u stolku zpravodajů, tedy předkladatelů. Zase tento bod přeruším a zahájím bod 112. Je jím

Pan zpravodaj sedí u stolku zpravodajů.

Zahájím tedy ke všem třem bodům (sloučenou) všeobecnou rozpravu, do které nemám žádné přihlášky. Hlásí se někdo z místa? Ano, pan poslanec Seďa. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, pane předsedo. Vážení členové vlády, vážené kolegyně a kolegové, já bych měl jednu připomínku k informaci o vývoji diskusí o výstavbě evropského pilíře protiraketové obrany a o případném umístění komponentů Missile Defense na území České republiky, kterou nám předložil pan ministr zahraničních věcí. Konkrétně se jedná o následující text.

Výboru pro obranu Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky byl předložen materiál Zpráva o raketovém ohrožení České republiky a možnostech, jak tomuto ohrožení čelit. Já musím říci, že jako místopředseda výboru pro obranu jsem si ověřoval nejenom minulý čtvrtek, kdy jsme dostali tuto zprávu, ale i dnes, a tuto zprávu jsme neobdrželi, takže tato informace je mylná. Já jsem na to upozorňoval v mé ústní interpelaci před čtrnácti dny pana premiéra, a opět se nic nezměnilo.

Nicméně já se vrátím k tomu, co jsem slíbil při minulé diskusi k prvkům evropského pilíře protiraketové obrany a chtěl bych vás seznámit, vážené kolegyně a kolegové, s rezolucí o protiraketové obraně, která byla přijata na 53. zasedání Parlamentního shromáždění Severoatlantické aliance 9. 10. tohoto roku.

Parlamentní shromáždění NATO, zdůrazňujíc, že ochrana obyvatel a území zůstává prvořadým cílem Severoatlantické aliance, je znepokojeno, že i přes mezinárodní iniciativy, jako je kontrolní režim raketových technologií a mezinárodní kodex chování k zabránění šíření balistických řízených střel, počet států i nestátních hráčů vlastnících balistické střely narůstá. Parlamentní shromáždění NATO je přesvědčeno, že diplomacie a opatření k nešíření zbraní hromadného ničení zůstávají hlavním prostředkem ke snížení rizika představovaného těmito zbraněmi a prostředky k jejich odpalování. Přesto věří, že umístění omezeného spolehlivého obranného systému navrženého tak, aby chránil jak území členských států aliance, tak jednotky NATO, by přispělo k posílení transatlantické bezpečnosti. Parlamentní shromáždění NATO je spokojeno, že současné programy protiraketové obrany, včetně amerického systému pozemní obrany pro střední fázi letu, neporušují strategickou rovnováhu v Evropě a rovnováhu mezi USA a Ruskou federací. Dále přiznávajíc nicméně, že návrh Spojených států na umístnění prvků systému GMD v Polsku a České republice způsobil zbytečné napětí ve vztazích s Ruskou federací a znepokojení v otázce nerovnoměrného pokrytí území aliance a potenciálního uspíšení nových závodů ve zbrojení. Parlamentní shromáždění NATO, uznávajíc suverénní právo jednotlivých členů aliance vyvíjet své vlastní bilaterální obranné projekty s cílem zvýšit svou bezpečnost, zároveň si uvědomující také, že navrhovaný americký plán na protiraketovou obranu může mít důsledky pro bezpečnost celé aliance, a jsouc si vědomo, že území spojenců v jihovýchodní Evropě by navrhovaným systémem nebylo pokryto. Parlamentní shromáždění NATO je proto přesvědčeno, že NATO by se mělo zúčastnit na vytvoření celoevropského systému protiraketové obrany. Zároveň parlamentní shromáždění NATO je znepokojeno hrozbami vysokých ruských představitelů, že Ruská federace v reakci na plánovaný americký systém protiraketové obrany může odstoupit od několika mezinárodních dohod včetně smlouvy o konvenčních ozbrojených silách v Evropě a smlouvy o jaderných silách středního a kratšího dosahu.

Parlamentní shromáždění Severoatlantické aliance vyzývá vlády a parlamenty členských zemí NATO,

aby pokračovaly v podpoře studií posuzujících proveditelnost a spolehlivost různých systémů protiraketové obrany a jejich možných alternativ,

aby posílily spolupráci a výměnu informací s Ruskou federací v oblasti protiraketové obrany založené na principech transparentnosti a důvěry,

aby do summitu NATO v Bukurešti v roce 2008 vypracovaly podrobnou studii proveditelnosti budoucí architektury evropské obrany proti balistickým raketám, která by integrovala existující i budoucí systémy způsobem zajišťujícím nedělitelnost bezpečnosti aliance,

aby zvážily možnou roli NATO v řídícím a kontrolním systému této architektury pravděpodobně aplikováním přístupu dvojího velení,

aby vypracovaly přesný posudek technických a finančních podmínek rozšíření protiraketové obrany bojiště NATO tak, aby poskytla stejnou ochranu sídlům ve spojeneckých zemích jihovýchodní Evropy, které nemohou být chráněny navrhovaným americkým systémem,

dále, aby explicitně odmítly možnost nasazení interceptorů v kosmu,

dále, aby posílily mezinárodní mechanismy zabraňující šíření raketových technologií, především pak kontrolní režim raketových technologií,

aby zdvojnásobily své snahy o vysvětlování účelu a vlastností protiraketových systémů veřejnosti, především lidem žijícím v okolí míst, o kterých se uvažuje v souvislosti s umístěním prvků protiraketové obrany

a aby podrobně prostudovaly možné důsledky nasazení tohoto systému protiraketové obrany pro životní prostředí a vzaly je v úvahu v průběhu rozhodovacího procesu.

Dále Parlamentní shromáždění NATO vyzývá ruskou vládu, aby rozšířila a prohloubila spolupráci na protiraketové obraně v rámci Rady NATO-Rusko.

Předseda PSP Miloslav Vlček: Děkuji, pane poslanče. Nyní bych poprosil pana ministra Vondru, aby uvedl již zmíněný bod 112, protože tento bod ještě nebyl uveden. Já se všem poslankyním a poslancům omlouvám. Prosím, pane ministře. Posléze vystoupí paní ministryně Parkanová. Prosím, pane ministře, máte slovo.

Místopředseda vlády ČR Alexandr Vondra: Vážená Sněmovno, pane předsedající, v rámci pravidelného informování mi tedy dovolte, abych vám dal pokud možno stručně několik aktuálních informací o probíhajících jednáních a diskusi o výstavbě evropského pilíře protiraketové obrany a případném umístění tohoto komponentu na území České republiky.

***