(16.00 hodin)
(pokračuje Vondra)
Za prvé, pokud jde o jednání na úrovni expertních týmů mezi Českou republikou a Spojenými státy o eventuálních smlouvách, tak paralelně probíhají jednání o třech smlouvách. Jednak jednání o té smlouvě SOFA neboli statutu vojsk, shodou okolností poslední kolo jednání probíhá právě v těchto dnech; 5.-6. listopadu by na to mělo navázat další kolo jednání o té main agreement neboli hlavní dohodě, a za třetí probíhá i výměna názorů na tu tzv. framework agreement neboli dohodu, která by měla umožnit českým subjektům včetně firem zapojit se i do komerčních projektů, které souvisejí s výrobou těchto technologií. Dále v první polovině října proběhlo na Ministerstvu obrany expertní jednání k otázkám trestní jurisdikce, které mělo vést nebo vedlo k určitému vyjasnění stanovisek obou stran. A tady bude ještě v návaznosti na mou informaci vás informovat paní ministryně obrany Vlasta Parkanová.
Výboru pro obranu tohoto parlamentu byl také v poslední době předložen materiál Zpráva o raketovém ohrožení České republiky a možnostech, jak tomuto ohrožení čelit. Materiál zpracovalo opět Ministerstvo obrany v součinnosti s Ministerstvem zahraničních věcí a vzala jej také ve druhé polovině září na vědomí Bezpečnostní rada státu.
Pokud jde o mezinárodní události, vojenskopolitická skupina pro otázky šíření zbraní hromadného ničení v rámci Atlantické aliance koncem září dokončila aktualizaci dokumentu z roku 2004 definujícího rizika a hrozby plynoucí pro alianci právě z šíření balistických raket. Jejím schválením Severoatlantickou radou byl splněn jeden z důležitých úkolů, který si aliance pro potřeby další práce na projektu protiraketové obrany uložila na posledním summitu aliance v lotyšské Rize. Dne 17. října se pak uskutečnilo zasedání Severoatlantické rady a společné Rady NATO-Rusko. Českou republiku na těchto jednáních zastupovali náměstek ministryně obrany Martin Barták a politický ředitel Ministerstva zahraničních věcí Martin Povejšil. Toto jednání bylo obesláno na vysoké úrovni i ze strany Spojených států, kdy se účastnili náměstkové Eric Edelman, Dan Fried a známý generál Obering z protiraketové agentury. Američané na zasedání jednoznačně potvrdili poslední, kooperativnější trend ve vztahu jak k Atlantické alianci, tak k Rusku, přičemž opět posunuli tu diskusi dál řekněme v míře detailu, zejména pokud jde o konstrukci budoucího konceptu plně integrované regionální protiraketové architektury. Vyznění té Severoatlantické rady jak ze strany Spojených států, tak ze strany spojenců, bylo jednoznačně pozitivní a představuje důležitý impuls pro další práce pokračující v rámci Atlantické aliance. My věříme, že důležitým mezníkem tu bude nadcházející příští summit Severoatlantické aliance v Bukurešti v dubnu příštího roku.
Pokud jde o jednání NATO-Rusko, byla shoda v tom, že společná schůzka ministrů zahraničí a obrany Spojených států a Ruska v tom formátu 2 plus 2, která se uskutečnila v Moskvě v polovině října, vyzněla daleko pozitivněji, než líčila média. Na této schůzce předložily Spojené státy některé náměty zaměřené více na inkluzivitu, transparentnost a posilování důvěry právě ve vztahu k Rusku. Podle Spojených států je účast Ruska v systému nejlepším opatřením na budování důvěry a v rámci toho konceptu přišli s ideou výměny styčných důstojníků na těch jednotlivých zařízeních, přičemž je evidentní - a tím narážím na debatu, která se tu odehrávala minulý týden - že přítomnost takovýchto pozorovatelů nebo styčných důstojníků v počtu dvou tří je samozřejmě možná jenom za předpokladu, že by s ní vyslovila souhlas hostitelská země. Kromě toho v rámci budování té důvěry nebo posilování důvěry Spojené státy navrhly i určité časové rozfázování uvedení toho evropského pilíře protiraketové obrany do aktivovaného stavu, právě v závislosti na vývoji vyhodnocení aktuálního stavu hrozeb zejména ze strany Íránu.
Čili na té mezinárodní rovině myslím, jestli můžeme pozorovat určitou změnu, tak je to postupné chladnutí hlav a více racionální diskuse. Koneckonců i to, co tady z úst poslance Sedi zaznělo, informace o nedávném zasedání Parlamentního shromáždění Severoatlantické aliance, ukazuje, že v rámci NATO se rýsuje konsensus nad tím, že tento systém je skutečně potřebný a že má být budován tak, aby nebyl zakládán prostor dvojí bezpečnosti - na jedné straně chráněné Spojené státy a na druhé straně nechráněna Evropa, že samozřejmě, pokud jde o ten evropský pilíř, je třeba ho budovat tak, aby byly chráněny všechny evropské země. Na to jsme ostatně upozorňovali my. Dále se konstatuje, že hrozby nelze podceňovat, že jsou aktuální a že spojenci se ochraně před nimi musejí věnovat.
Na mezinárodním poli také stojí za zmínku krátká informace o Polsku, kde byly nedávno volby, přesto i mezi Varšavou a Washingtonem probíhají jednání bez nějakého výrazného přerušení, a z bezpečnostních konzultací mezi Prahou a Varšavou, mezi námi a Polskem, které se naposledy uskutečnily v polovině října, vyplynulo, že Polsko je v některých oblastech, zejména projednávání elementů té hlavní smlouvy, dále než Česká republika. Na druhé straně jednání o statutu sil nejsou tak pokročilá, jako je tomu v případě nás.
V poslední době se také uskutečnily některé návštěvy amerických představitelů v České republice. Zajímavé, myslím, v kontextu těch debat, které tady vedeme, je to, že jak demokratická kongresmanka a vlivná předsedkyně výboru pro strategické síly Kongresu Ellen Tauscherová se svou delegací, tak i následně Madelaine Albrightová, která byla v Praze na návštěvě konference, v zásadě potvrdily, že Spojené státy budou pokračovat v budování toho systému i v případě výměny stráží v Bílém domě a že ten systém má svůj smysl. Mohou se lišit samozřejmě názory na vojenské výdaje, jestli mají být větší či menší, akcentace na ten či onen systém, ale není diskuse o jeho smysluplnosti.
***