Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2006 – 2010

(16.40 hodin)
(pokračuje Pospíšil)

Nejde pouze o to, že odbřemeníme českým soudům a ušetříme až 200 pracovních míst úředníků, kteří budou moci rozhodovat v jiných agendách a být tak přínosnější, ale jde i o to, že pro samotného účastníka je elektronický platební rozkaz mnohem komfortnější. On si sám "v teple svého domova" bude moci na internetu najít příslušnou elektronickou adresu příslušného soudu, tam se mu objeví elektronický formulář, ten vyplní, uvede tam údaje o dlužníkovi, částku atd., odešle e-mailem na adresu příslušného soudu. Tam proběhne proces, na jehož konci bude vydání elektronického platebního rozkazu, který bude zaslán dlužníkovi. Vidíte, dámy a pánové, že i pro účastníky jako takové má tato právní úprava nemalý přínos.

Mám-li shrnout přínosy, pak je tento postup rychlý, je možné vydat platební rozkaz během několika dnů, dokonce v budoucnosti počítáme, že i během několika hodin. Pro účastníka věřitele je komfortní, protože nemusí nosit papíry, když to řeknu, fyzicky na soud, ale může to řešit vše elektronickou cestou. Je to pro nás i ekonomické, protože dlouhodobě ušetříme pracovní sílu, kterou budeme moci využít jinde.

Chci zdůraznit, že právní úprava, která vám je předložena, vychází z německé právní úpravy. Byla uzpůsobena na české poměry. Chci tedy říci, že nejde o žádný novátorský experiment, který by nefungoval v jiných zemích Evropy, ale vycházíme z toho, co se např. u našich sousedů v Německu osvědčilo, co právě pomohlo zrychlit soudní řízení.

Závěrem mi dovolte ještě říci to, že v rámci elektronického platebního rozkazu počítáme s tím, že chceme více motivovat naše občany, aby tuto formu užívali, a to mimo jiné tak, že na elektronický platební rozkaz bude poloviční soudní poplatek než na klasický písemný materiální návrh na vydání platebního rozkazu. Toto je opět zkušenost z Německa, kde právě bonifikace občanů skrze nižší soudní poplatky vedla k tomu, že občané začali masivně využívat instrumenty a prostředky elektronické justice. My chceme jít stejnou cestou, a proto toto občanům chceme nabídnout. Ono toto snížení poplatků má i své racio, protože stát zatíží občan, který podá návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, mnohem méně, než když podá návrh na klasický platební rozkaz, protože jak jsem řekl, nejsou tam pracovní síly v takovém rozsahu. Je to vše jednodušší a kratší, takže nižší soudní poplatek má své racionální odůvodnění.

Dámy a pánové, chci konstatovat, že Ministerstvo spravedlnosti je připraveno při diskusi v ústavněprávním výboru o tomto návrhu diskutovat, o různých možných variantách elektronického platebního rozkazu. Konstatujeme, že jednotlivé země mají různé varianty, ovšem co je podstatné, je to, že je mají. Takže my bychom měli takovouto právní úpravu přijmout. Jak jsem řekl, jsme připraveni o jednotlivých nuancích se v rámci diskuse na ústavněprávním výboru dále ještě bavit, ale samozřejmě i v rámci této rozpravy a v rámci dalších čtení. Nicméně vás, dámy a pánové, žádám o podporu, protože jak jsem řekl, jde o průlomový projekt, kterým české Ministerstvo spravedlnosti chce prosadit elektronickou justici, bez které rychlost soudního řízení bohužel příliš nezrychlíme.

Děkuji za pozornost.

Předseda PSP Miloslav Vlček: Děkuji, pane ministře. Poprosím vás, abyste se posadil ke stolku navrhovatelů.

Nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Tejc. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

Poslanec Jeroným Tejc: Děkuji, pane předsedo. Vážené kolegyně a kolegové, vzhledem k rozsahu této novely - pan ministr vše, co bylo potřebné, v podstatě řekl. Já bych se k němu připojil. Tento návrh by skutečně měl vést k tomu, že se zrychlí soudní řízení, zejména v případu nesporných pohledávek.

To jediné, čím se budeme zabývat zcela jistě ve výboru, bude - pokud samozřejmě získá tento návrh vaši podporu, a já očekávám, že ji získá - také výše částky, která může být v tomto elektronickém platebním rozkazu žalována. Tato výše je navrhována 1 milion korun. Vzhledem k tomu, že úprava např. v sousedním Rakousku počítá s 30 tisíci eur a platy jsou rozdílné, bude možná na toto téma ještě diskuse. Nicméně návrh jako celek je podle mého názoru způsobilý, aby pokročil do druhého čtení, aby byl projednán výborem. Děkuji.

Předseda PSP Miloslav Vlček: Děkuji, pane zpravodaji. I vás poprosím, abyste si sedl ke stolku zpravodajů.

Otevírám obecnou rozpravu, do které zatím nemám žádné písemné přihlášky. Neregistruji ani přihlášku z místa. Končím obecnou rozpravu. Táži se na případná závěrečná slova, pane ministře, pane zpravodaji. Nechcete.

Nyní se budeme tedy zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání ústavně právnímu výboru. Má někdo jiný návrh? Jiný návrh není.

Přistoupíme k hlasování. Kdo souhlasí s tím, aby předložený návrh byl přikázán k projednání ústavněprávnímu výboru, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

V hlasování pořadové číslo 395 z přítomných 137 poslankyň a poslanců pro návrh 92, proti nikdo. Konstatuji, že jsme tento návrh přikázali k projednání ústavněprávnímu výboru.

Končím bod číslo 40. Děkuji panu ministrovi, děkuji panu zpravodaji.

Zahajuji bod

Z pověření vlády předložený návrh uvede ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil. Pane ministře, prosím, ujměte se slova.

Ministr spravedlnosti ČR Jiří Pospíšil Děkuji vám. Pane předsedo, dovolte, abych stručně odůvodnil návrh novely trestního řádu. Cílem této novely je jediné - zpřesnit a zpřísnit pravidla pro povolování odposlechu. Je to téma, kterému jsme se věnovali již v minulém volebním období. Nyní jsme připravili novelu, která je přesnější, pregnantnější, vychází i z rozpravy, která zde probíhala před více než rokem.

Chci konstatovat, že cílem je zpřísnit pravidla pro soudce, který povoluje konkrétní odposlech. Pravidla zpřesnit, aby bylo jasné, zda soudce při povolení odposlechu postupoval ryze formálně, to znamená splnil svůj úkol, nějak rozhodl, nebo zda se opravdu problémem zabýval a zkoumal, zda v konkrétním případě jsou splněny skutečnosti k tomu, aby odposlech byl povolen. Nechci zde popisovat nuance právní úpravy, pouze budu konstatovat, že náš návrh přichází např. s tím, že soudce se vždy bude muset zabývat tím, zda důkazy potřebné pro danou trestní věc není možné opatřit jinak než odposlechem, to znamená razantním zásahem do soukromí občana. Bude muset se vždy zabývat tím, zda je odposlech jako takový přiměřeným prostředkem vzhledem k závažnosti trestného činu a vzhledem k ostatním důkazům, které dosud byly získány.

Pro státního zástupce, který dává návrh na vydání příkazu k odposlechu, se pak zpřísňují pravidla v tom, že tento návrh bude muset do budoucnosti být mnohem lépe odůvodněn. Zákon vyjmenovává, co všechno odůvodnění bude muset obsahovat. Já pouze říkám, že např. bude muset uvádět konkrétní skutkové okolnosti, které mají vést k vydání příkazu. Bez toho takový návrh bude nezákonný, bude v rozporu s trestním řádem.

Zkracuje se lhůta k provádění odposlechu. Dnes je to šest měsíců, po jejichž uplynutí dochází k přehodnocení, zda dále trvají důvody k pokračování odposlechu. My zkracujeme tuto lhůtu, kdy obligatorně se přezkoumávají důvody, na čtyři měsíce.

Co je ještě důležité a průlomové a nové, je to, že občanům České republiky dáváme nové právo dovědět se o tom, že občan byl odposloucháván, protože občan, který je legálně odposloucháván a odposlech se nepoužije jako důkaz v trestním řízení, např. protože policie vyhodnotí, že v odposlechu nejsou okolnosti a skutečnosti, které by bylo možno užít v trestním řízení, tak dnes nemá šanci se o tom vůbec dovědět legálními prostředky.

***