(16.40 hodin)
(pokračuje Seďa)
Za páté, personální změny destabilizovaly Ministerstvo obrany, spolu s mnoha korupčními aférami, neplněním dříve uzavřených akvizičních smluv a netransparentností u nově uzavíraných armádních kontraktů přinášejí nedůvěru veřejnosti nejen vůči vedení resortu, ale i vůči české armádě.
Za šesté, vedení Ministerstva obrany dlouhodobě neplní požadavky a usnesení výboru pro obranu, a tím omezuje kontrolní možnosti Poslanecké sněmovny. O kvalitě vzájemné komunikace mezi vedením resortu a členy výboru pro obranu svědčí mimo jiné i neschválení návrhu rozpočtu kapitoly 307 na příští rok.
Vážený pane předsedo vlády, vážené kolegyně a kolegové, současná vláda není schopna naplnit své programové prohlášení, svými rozhodnutími přispívá k netransparentnosti rozhodovacích procesů a pokračuje v plýtvání rozpočtovými prostředky resortu Ministerstva obrany, kdy výdaje nejsou vztaženy ke konkrétním cílům, které by byly měřitelné a zpětně vyhodnotitelné. Vláda není schopna vytvořit dostatečné podmínky pro realizaci druhého kroku koncepce výstavby profesionální armády v původně schválených termínech. Kroky současné vlády mě nepřesvědčily, že se české armádě podaří vytvořit potřebnou kapacitu jednotek odpovídající standardům NATO. Tím dojde k neplnění dříve sjednaných závazků a ke znevážení dobrého jména České republiky u našich zahraničních partnerů.
Z výše uvedených důvodů budu hlasovat pro vyslovení nedůvěry současné vládě Mirka Topolánka.
Děkuji za pozornost. (Potlesk poslanců opozice.)
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: To byl pan poslanec Antonín Seďa. Nyní prosím o slovo pana kolegu Zdeňka Jičínského a po něm je zde přihláška pana poslance Radko Martínka.
Poslanec Zdeněk Jičínský: Vážená paní předsedající, kolegové a kolegyně, pan předseda vlády, když tu reagoval na vystoupení Jiřího Paroubka, řekl, že to je trochu divadlo.
Už se o tom hovořilo, co je divadlo v politice, a nepochybně politika svou stránku divadelní má. Doporučil bych vám v tomto ohledu přečíst si zajímavé stránky ve Stručně, prosím Václava Havla, protože ten v tomto směru o tom něco věděl a jako obratný divadelník dovedl tuto stránku politiky uplatňovat. A já už jsem velmi záhy v Občanském fóru v rozhovoru s ním nebo v rozpravě s ním uvedl, že politika není a nemůže být jenom a především divadlo. My nemáme možnost jako herci - ať mě kolega Jandák opraví - po skončení divadelního spektáklu odejít a podle své chuti jít do hospody, domů atd. a na to co jsme hráli, zapomenout.
Politika je nepřetržitá činnost, v níž se rozhoduje o velmi důležitých zájmech občanů. Zdá se mi, že na to často zapomínáme a že se to projevuje právě v tom, jakou politiku provádíme. Já jsem to často označil, že to je špatná vesnická šmíra, protože si myslím, že úroveň těchto divadelních představení skutečně vysoká není. Takže v tomto směru se zpronevěřujeme své odpovědnosti vůči občanům, kteří nás zvolili.
Chci říci jednu věc. Já jsem nevyslovil důvěru vládě - ani první Topolánkově vládě, ani druhé Topolánkově vládě. Hlasoval jsem i v tom prvním jednání o nedůvěře, a to proto, že si myslím, že tato vláda si důvěru nezaslouží.
Omlouvám se, že se budu trochu opakovat. Není to proto, že by to bylo opakování, jehož se dopouštějí staří lidé, kteří občas opravdu mají takovou tendenci. V tomto mém případě opakování bude spojeno s tím, že musím reagovat na situace, které jsou stejné, které se nemění, a proto na ně musím reagovat způsobem, jakým jsem na ně reagoval už dříve.
A budu tady citovat z komentáře Petra Fischera v souvislosti s jednáním o důvěře první koaliční Topolánkově vládě. On tam tehdy uvedl toto: "Způsob, jakým se legitimuje druhá Topolánkova vláda, ničím neupevní český demokratický systém. Zaštiťovat se přízviskem reformní vláda a doufat přitom v podporu dvou labilních poslanců, kteří vedou neustálý boj se svým svědomím a ideový přesvědčením, není odpovědný přístup k řízení politiky, ale obyčejný politický hazard."
Nevím, zda ti dva zmínění kolegové naši ještě teď vedou boj se svým svědomím, možná, že už si to dávno vyřešili, ale to není podstatné. Z hlediska věci nepochybně legitimita této vlády je problematická. A jestliže pan premiér zmínil případ poslance Kotta, tak vážení, to snad od premiéra nemohu takovouto argumentaci vzít vážně. My jsme pana poslance Kotta mezi sebe nelákali, ale byli to poslanci ODS, kteří ho vyloučili ze svého klubu. Unie svobody ho do svého klubu přijala, my jsme neměli žádný důvod abychom jeho hlasem pohrdali, abychom říkali: pane kolego, s námi hlasovat nesmíte, váš hlas neexistuje.
Takže já bych byl rád, kdybychom přece jen v rámci diskusí dbali na určitou úroveň, abychom se opravdu nechovali jako ta špatná vesnická šmíra.
Pan předseda vlády měl závažný politický projev na 18. kongresu ODS. Mluvil tam jako předseda ODS, ale také jako předseda vlády, a říkal tam určité věci, které nemohu nechat právě v souvislosti s důvěrou nebo nedůvěrou vládě bez poznámky.
Pan premiér tam hovořil o tom, že tato vláda a ODS pod jeho vedením vyvádějí politiku a českou společnost z jeskyně sociálně demokratického marasmu - abych citoval popaměti, ale pokud byste chtěli, mám tady text, mohu to přečíst přesně. A dále tam řekl, že tato vláda je zárukou, hrází proti návratu starých pořádků, že nepřipustí ohrožení polistopadového vývoje.
Vážení kolegové, vážené kolegyně, můžeme brát takováto prohlášení, takovéto výzvy vážně? Je tu někdo, ne v této síni, ale v této společnosti, kdo může vážně ohrozit polistopadový vývoj? My můžeme svou politikou ohrožovat ve vědomí lidí přesvědčení, že polistopadový vývoj je lepší, že hodnoty, které realizuje, jsou lepší než to, co bylo předtím. Já nechci brát vážně některé průzkumy veřejného mínění, ale jistý výsledek přece jen za určitou úvahu stojí. Jestliže většina lidí - nechci polemizovat o tom, jestli to byl dostatečně reprezentativní výzkum, nebo ne, protože platí to, co jsem řekl na začátku, že ne všechny výzkumy beru jako zcela seriózní, ale přesto to je signifikantní, je to něco, nad čím bychom měli uvažovat. Jestliže tedy většina dotazovaných prohlásí, že si myslí, že představitelé politiky za starého režimu byli lepší než ti, kdo provádějí tuto politiku teď, tak to myslím je dobré svědectví o tom, jak naše politika působí nyní. A říkám, že je lhostejné, jestli tomuto průzkumu budeme dávat takovou nebo onakou validitu.
Pan předseda Topolánek tam také řekl, že je dobře - a to musím ocitovat, abych byl přesný - "že se nám podařilo postupně zbavit oné nezasloužené nálepky arogantní a agresivní strany".
Vážení kolegové, vážené kolegyně, skutečně si myslíte, že se tak stalo? A moje otázka směřuje i do pravicových stran: Vážně si myslíte, že už jste přestali být agresivní a arogantní stranou?
***