(17.00 hodin)
(pokračuje Jičínský)
V této souvislosti je mi líto, že i pan ministr Pospíšil, jehož si jinak zejména z dřívější spolupráce velmi vážím, se uchýlil, řekl bych, až k velmi zjednodušeným replikám na některé kritické hlasy.
Podívejte se. Pokud jde o soudnictví, pokud jde o trestní právo, vždycky když jsme o tom mluvili, jsem zdůrazňoval, že to nejsou stranické záležitosti, že to jsou věci týkající se toho, jak bude žít tato společnost. A že to tedy musí být společný zájem těch, kdo se snaží o to, aby život byl lepší než dosud. A bylo to přece i za vlády sociální demokracie.
Byl to Ota Motejl, který přišel s návrhem určité soudní reformy, a byl odmítnut. Byl odmítnut, takže buďme v tomto směru střízliví. Já netvrdím, že všechno bylo v té reformě dokonalé. Myslím si, že ani v té reformě, kterou navrhuje pan ministr, nebude všechno dokonalé. Ale je samozřejmě už poučen čtyřmi nebo šesti lety, která uplynula od té doby. Ale prostě tehdy jste znemožnili něco, co by nás i tehdy posunulo o krok nebo o dva dopředu. To se nestalo.
Vzpomeňte si, že to byla ODS, která v rámci návrhu trestního zákona navrhovala snižování trestních sazeb za majetkovou trestní činnost. Takže prostě i tyto věci je třeba dávat do obrazu toho, jakou politiku představujete a jakým způsobem vládnete. Já jsem na vaši adresu řekl už minule, že to, co mi velmi vadí, je to, že neuznáváte pravidla a že si myslíte, že je všechno dovoleno. A to je po mém soudu z hlediska demokratické politiky opravdu velmi, velmi nebezpečné.
Pokud jde o zahraniční politiku, o tom se tady už dost hovořilo. Já bych jenom chtěl říct jednu věc - už jsem ji tady také řekl, ale protože určité věci se musí opakovat v naději, že opakování je matkou moudrosti - že vláda, která má tuto slabou většinu, jejíž legitimita je problematická, by neměla proti vůli většiny lidí prosazovat věci, které si lidé nepřejí. Mám na mysli radarovou základnu. Čili apeluji na to, abychom ve věcech zahraniční politiky, které se opravdu týkají zájmu celé české společnosti a státu, postupovali tak, že to, co prosazujeme, odpovídá zájmům většiny. Ale ne většiny dvou problematických hlasů v parlamentě, ale většiny v celé společnosti.
Byl bych rád, kdyby toto hlasování bylo i příležitostí k tomu, aby i na straně pravice došlo k jisté reflexi, protože ODS je nepochybně významná politická strana, bude jí i nadále a musí být v zájmu celé české veřejnosti, aby tato strana opravdu nepůsobila jako arogantní síla, z níž mají lidé strach, ale aby to byla důvěryhodná síla, jejímuž programu, byť pravicovému, lze důvěřovat. A toto není ten způsob, kterým tato vláda vládne. Ta neprosazuje tento program na základě důvěryhodnosti, ale na základě falešně získaných hlasů.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: To byl pan poslanec Zdeněk Jičínský. Nyní se o slovo přihlásili dva zástupci vlády. Nejprve má slovo ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil, poté ministr financí Miroslav Kalousek.
Ministr spravedlnosti ČR Jiří Pospíšil Paní předsedající, já mám pouze drobnou reakci, protože jsem byl panem profesorem osloven a bylo řečeno, že jsem měl zjednodušené repliky v kauze Čunek, když to lze říct tak zjednodušeně.
Já zde chci říci k tomu pouze jednu poznámku. Mě velmi mrzí, že v rámci diskuse o tom, jak koná vláda, je zde také hodnocena činnost nejvyšší státní zástupkyně, protože to přesně vede k politizaci tohoto orgánu činného v trestním řízení, kdy v ryze politické diskuse se hodnotí i činnost orgánu, který by politický pokud možno být neměl.
K samotné kauze, jak zde byla podrobně zmiňována, já se k tomu nechci vracet. Já zde budu konstatovat to, co jsem konstatoval několikrát, a dosud nebylo poukázáno na to, že by opak byl pravdou. Nejvyšší státní zástupkyně v dané kauze postupovala podle platného trestního řádu, podle zákona o státním zastupitelství. Postupovala tak, jak jí umožňuje zákon.
Konstatování pana profesora Jičínského, že měl být veřejný soud, to je sice pěkné, ale já chci konstatovat skrze paní předsedající, pane profesore, že je zkrátka obvyklé a běžné, že většina trestních věcí končí samotným rozhodnutím státního zástupce. Je to tak v zahraničí. Je to tak například v Německu, které je vzorem pro reformu trestního práva. Bylo vzorem jak za vaší vlády, tak za naší vlády. A pokud tento vzor budeme do našeho práva přejímat, pak vás upozorňuji že 60 až 80 % trestních věcí zkrátka bude končit tím, že rozhodne státní zástupce, že nebude podána obžaloba. To zkrátka není nic nestandardního. Je to věc, ke které se dnes přiklání celá civilizovaná Evropa, a musíme se s tím smířit. Takže já bych zde nechtěl vytvářet dojem, že pokud v nějaké kauze, která bohužel byla takto medializována, s konečnou platností rozhodl státní zástupce, tak že toto je nestandardní. Nikoliv. Není to nestandardní postup.
Takže tolik jenom dovolte zopakování oné podle vás zjednodušené repliky z mé strany. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji panu ministrovi Jiřímu Pospíšilovi. Faktická poznámka ještě - (K řečništi přistupují současně poslanec Jičínský a ministr Kalousek.)
Pan ministr Miroslav Kalousek má slovo.
Ministr financí ČR Miroslav Kalousek Děkuji. Já bych za normální situace dal samozřejmě přednost panu poslanci, ale vzhledem k tomu, že chci také učinit jenom stručnou repliku na jeho vystoupení, tak možná bude chtít reagovat na obojí.
Já pevně doufám, že to bylo jenom nedorozumění nebo formulační zkratka. Ale pokud ne, tak se prostě musím ohradit nebo varovat před formulací, která zazněla, že hrozí další privatizace, která nás připraví o ty zbytky, které v rukou národa ještě zbyly. Já prosím pěkně varuji před rovnítkem, že národ rovná se stát. A chtěl bych zdůraznit, že národní bohatství a národní produkt sestavuje se a počítá samozřejmě i z majetku privátních vlastníků a že není možné říct, že národu patří jenom to, co je ve vlastnictví státu. Kdybychom tohle chtěli totiž tvrdit, pak bychom popírali nejenom zdravý rozum, ale zcela jistě i ústavu. Myslím si, že prostě proti těmhle zkratkám se musíme bránit. Pokud stát něco zprivatizuje ze státního vlastnictví do soukromého, tak to vůbec neznamená, že o to národ přichází.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji panu ministrovi financí. S faktickou poznámkou se hlásí pan kolega Jičínský.
Poslanec Zdeněk Jičínský: Vážená paní předsedkyně, nechci reklamovat dvě faktické poznámky. Budu mít jednu na pana ministra Pospíšila.
Já samozřejmě jsem si vědom toho, že většina věcí se k soudu nedostane, ale dobře víme, že značná část odborné právnické veřejnosti zásah nejvyššího státního zastupitelství považovala minimálně za nestandardní. Značná část si dokonce myslí, že nebyl v souladu se zákonem, že vybočil z práv, která nejvyšší státní zástupkyně má.
Nechci to teď rozebírat, ale myslím, že všichni dobře víme, že něco jiného je zastavení běžného trestního řízení, o němž nikdo nic neví, a něco jiného je zastavení trestního řízení v případě, které má ony politické důsledky, jež mohou dokonce ohrozit existenci vlády. A podívejte se na to, jaká byla vystoupení a jaké bylo odůvodnění první i druhé okresního zástupce Salichova, o vystoupení Coufala jako krajského zástupce radši nemluvě. To já nechci vůbec rozebírat. Prostě nečekal jsem, že právní kultura spadne takhle dolů.
K tomu, co říkal pan ministr financí, to samozřejmě by bylo věcí na delší rozpravu. Ale byl bych velmi nerad, kdyby nejenom za této vlády, ale kdykoliv později došlo k tomu, že se bude lesní bohatství, které já považuji za jisté národní bohatství, privatizovat. To bych si opravdu nepřál.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: To byla faktická poznámka pana poslance Jičínského. Nyní s faktickou poznámkou pan kolega Dolejš.
Poslanec Jiří Dolejš: Nerad prodlužuji toto dlouhé odpoledne, ale do sporu současných a bývalých privatizátorů bych rád vložil jednu myšlenku. Pokud se bavíme o tom, co znamená "národ sobě", tak si myslím, že to určitě neznamená ztrátu politické, strategické kontroly nad tím, co určuje ekonomický směr této země.
***