(16.40 hodin)
(pokračuje Konečná)
Návrh zákona plně respektuje dosavadní odborné poznatky o tomto zvláště chráněném území a přichází s návrhem řešení, které by umožnilo ještě kvalitnější a veřejnosti otevřenější přístupy státu při správě tohoto území.
Troufám si tvrdit, že návrh zákona přináší především snahu vnést řád do vlastního legislativního vymezení národního prku, který, jak sám uvádíte, patří mezi naše nejcennější zvláště chráněná území. A právě ona snaha vnést řád je velmi pravděpodobně hlavním důvodem vašeho nesouhlasu a nesouhlasu některých pracovníků vašeho resortu s předloženým návrhem zákona o Národním parku Šumava. Nedivím se tomu, protože pojem řád je v současné době velice těžko slučitelný s představou o fungování vašeho resortu. A absence řádu v případě chodu resortu Ministerstva životního prostředí vyhovuje, bohužel, mnoha pracovníkům, kteří mimo jiné rozhodují také o přístupech resortu k ochraně přírody a krajiny a o komunikaci, či spíše o nekomunikaci s veřejností.
Pokusila jsem se relativně krátce a myslím si, že souhrnně, vysvětlit důvody, kterými se vám zde snažil pan ministr životního prostředí minule naznačit, proč byste tento zákon neměli přijmout. Pokusila jsem se je vyvrátit, protože si myslím, že zde opravdu nebyly řečeny pravdy a že tato Sněmovna a vy všichni si zasloužíte pravdu slyšet.
Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní kolegyni Kateřině Konečné. O slovo se přihlásila paní poslankyně Marta Bayerová. Další přihlášku do rozpravy nemám kromě pana místopředsedy vlády. Prosím, paní kolegyně, máte slovo.
Poslankyně Marta Bayerová: Děkuji vám. Pane předsedající, vážení kolegové, vážené kolegyně, dovolte mi, ať vás seznámím s informačním podkladem Parlamentního institutu ke kompatibilitě návrhu zákona o Národním parku Šumava a o změně zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, sněmovní tisk 379, s právem Evropského společenství.
Stanovisko zní: Návrh zákona uvádí v soulad požadavky zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, podle kterého jsou národní parky zřizovány zákonem dle § 15 odst. 3. V současné době je tento národní park zřízen nařízením vlády č. 163/1991 Sb., kterým se zřizuje Národní park Šumava a stanoví podmínky jeho ochrany. Z toho vyplývá, že forma vyhlášení národního parku neodpovídá ustanovení obecné právní úpravy. K tomuto nesouladu došlo z důvodu zřízení národní parku před nabytím účinnosti citovaného zákona.
Návrhem zákona dojde k odstranění rozporu mezi stávající úpravou a požadavkem platné legislativy. Navrhovaná právní úprava zachovává režim současně platného nařízení s tím, že ho po formální stránce promění do zákonem stanovené formy. Této části problematiky ochrany přírody a krajiny se příslušné předpisy Evropského společenství nedotýkají a ponechávají členským státům volnost výběru právní normy pro zřizování zvláště chráněných území.
Závěrem tedy chci konstatovat, že navržená úprava je dle návrhu Parlamentního institutu slučitelná s právem Evropského společenství.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Martě Bayerové. Nemám jinou přihlášku do rozpravy. Ptám se, kdo se hlásí. Pokud nikdo, tak by na závěr rozpravy chtěl vystoupit pan místopředseda vlády a ministr životního prostředí Martin Bursík.
Pane ministře, přihlásil se sice ještě pan ministr Cyril Svoboda, ale už jsem vám udělil slovo, takže pokud netrváte na tom, že musíte být úplně poslední v rozpravě, tak hovořte.
Místopředseda vlády a ministr životního prostředí ČR Martin Bursík: Děkuji pěkně. Pane místopředsedo, dámy a pánové, dovolte mi, abych jenom shrnul věcně základní nedostatky, které mě vedou k návrhu na zamítnutí tohoto zákona v prvním čtení. Některé z nich jsem tady už uvedl, teď bych to rád shrnul jenom velmi stručně, v bodech.
Za prvé, ten zákon nebyl projednán s dotčenou veřejností, samosprávou a dotčenými orgány státní správy, tak jak to předpokládá platný zákon o ochraně přírody a krajiny, kterým se řídí proces vyhlašování zvláště chráněných území. Vlastníci, nájemci, obce, odborná veřejnost - ti všichni byli v tomto případě opomenuti. A toto vnímáme jako veliký deficit tohoto návrhu.
Za druhé, ten návrh překvapivě přispívá k centralizaci výkonu státní správy. Například rozhodování o výjimkách je podle návrhu svěřeno v řadě případů ministerstvu. Tak to je podle § 8. To je ale v rozporu s námi dlouhodobě uplatňovaným principem decentralizace veřejné správy. Například v připravované novele zákona 114 navrhujeme svěřit kompetence k rozhodování o výjimkách ze zákazů správám národních parků, což je v rozporu s tím, co tady je navrhováno.
Podle našeho názoru by ten návrh mohl zablokovat hladký průběh správních řízení a přispěl by k eskalaci napětí mezi místní správou a správou Národního parku Šumava. A tady mně pouze dovolte, abych se velmi opatrně ohradil proti tvrzení, že tam dochází k nějakému konfliktu mezi správou národního parku, ministerstvem a obcemi.
Já vám tady jenom odcituji ze dvou článků, které vyšly 30. ledna a 1. února. Jeden titulek zní "Šumavské obce, správa parku a podnikatelé našli společnou řeč" a hovoří o tom, že našli společnou řeč, jak pokračovat v rozvoji regionu. Vyplývá to z jednání ve Vimperku, kde se již pošesté sešla pracovní skupina. Klíčová debata byla nad vybranými projekty, které by měly zásadním způsobem promluvit do rozvoje Šumavy a blízkého okolí v následujících letech. Jedním z důležitých aspektů těchto významných projektů je také jejich vazba na strategický plán rozvoje tohoto území s názvem Společná vize rozvoje Šumavy, která vznikla na sklonku minulého roku. Vznikl plán, který definuje základní prioritní oblasti a cíle, vznikají konkrétní návrhy projektů. K tomu regionální rozvojová agentura Šumava představila projekt Rok 2008 - rok Karla Klostermanna a uskupení obcí s názvem Zdravý mikroregion Šumava-západ připravuje podobný projekt.
Tolik jenom, abych vás tady informoval o základních výstupech z jednání mezi správou národního parku a obcemi na Šumavě.
Ten druhý titulek článku se jmenuje "První společné projekty pro Šumavu" a je, myslím, dokladem určitého trendu, který jsem tady zmínil.
Ten problém, který vidíme jako další, je v tom, že návrh vlastně novelizuje zákon o ochraně přírody. Tím by vznikl odlišný režim pro jednotlivé národní parky. A navíc ten návrh nepřímo novelizuje lesní zákon, zákon o myslivosti a zákon o rybářství. A vlastně u institutů, které jsou dodnes národním parkům společné, což je právě třeba složení a fungování rady, činnost správy národního parku, uplatňování ustanovení lesního zákona atd., by tím vlastně došlo k rozdílné úpravě u Národního parku Šumava od těch ostatních.
Toto jsou věcné argumenty, které nás vedou k tomu, že by podle našeho názoru ten zákon spíše přinesl problémy nežli plus pro ochranu přírody ve zvláště chráněném území, a proto navrhuji zamítnutí tohoto návrhu v prvním čtení.
Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu místopředsedovi vlády a ministru životního prostředí Martinu Bursíkovi. Nyní se do rozpravy přihlásil pan ministr Cyril Svoboda. Prosím, pane ministře, máte slovo.
***