(9.40 hodin)
(pokračuje Nečas)
Umožňuje se též zvyšování procentní výměry starobního důchodu při pobírání starobního důchodu v plné výši, a to o 0,4 procentního bodu výpočtového základu za každých 360 dnů výdělečné činnosti. Záměrem zde je oddálit úplný odchod z ekonomické aktivity a umožnit souběh starobního důchodu, ať již polovičního nebo plného, s výdělečnou činností s možností přepočtu tohoto důchodu za tuto další výdělečnou činnost, z níž je též odváděno pojistné.
Zachovává se institut předčasného důchodu, avšak navrhuje se odstupňovat procentní sazbu redukce za chybějící dobu v závislosti na době odchodu do předčasného důchodu. Nad 720 chybějících dnů do dosažení důchodového věku se zavádí vyšší sazba redukce, a to místo 0,9 procentního bodu výpočtového základu 1,5 % výpočtového základu za každé 90denní období předčasného pobírání starobního důchodu. Záměrem tohoto opatření je snížit motivaci k předčasnému opuštění trhu práce.
Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vedle uvedených změn u přímých důchodů je v návrhu novely zákona o důchodovém pojištění obsaženo ještě několik dalších věcných úprav, které uvedu již stručně.
U pozůstalostních důchodů se jako ochrana stanoví, že v případě opětovného vzniku nároku na důchod nemůže být procentní výměra nově přiznaného důchodu nižší než procentní výměra předchozího důchodu. V řadě případů totiž dnes dochází k tomu, že nově přiznaný pozůstalostní důchod po tomtéž zemřelém při novém splnění stanovených podmínek byl nižší než ten předchozí pozůstalostní důchod, a to v důsledku toho, že se jednalo o nový nárok, který např. nezohledňoval valorizace u předchozího důchodu. U vdovského a vdoveckého důchodu dochází ke sjednocení věkové hranice pro tzv. trvalý nárok na tento důchod, neboť dosavadní úprava není genderově neutrální. U žen je tato hranice 55 let a u mužů 58 let. Navrhuje se, aby tato hranice činila jednotně věk o čtyři roky nižší, než je důchodový věk pro muže stejného data narození.
Další návrh se týká vyloučených dob při výpočtu osobního vyměřovacího základu. Vyloučenou dobou je např. dočasná pracovní neschopnost nebo péče o dítě do čtyř let. Dosud platí pravidlo, že kryje-li se vyloučená doba s dobou samostatné výdělečné činnosti nebo s dobou, v níž měl pojištěnec příjmy zahrnované do vyměřovacího základu pro pojistné, k vyloučené době se nepřihlédne, a to bez ohledu na výši tohoto příjmu. Toto pravidlo však vedlo v řadě případů k poškození pojištěnce, neboť i v případě malého příjmu se přihlédlo k tomuto příjmu, a nikoliv k vyloučené době, takže došlo k rozmělnění osobního vyměřovacího základu. Návrh na řešení tohoto problému spočívá v tom, že se ponechá na pojištěnci, co v případě této konkurence zvolí, to je zda zvolí zápočet příjmu, nebo naopak zvolí zápočet vyloučení doby a nehodnocení příjmu. Jinými slovy se tady vytváří prostor pro to, aby např. rodiče pečující o dítě do čtyř let mohli pracovat na částečný pracovní úvazek. Podle stávajícího systému se jim započte ten nízký plat a nízké odvedené pojistné do důchodu a tím se rozmělní jejich výpočtový základ, je to pro ně vlastně nevýhodné. Teď na základě tohoto návrhu si budou moci svobodně zvolit, zda chtějí tuto dobu započítat jako dobu vyloučenou, anebo zda si tam chtějí započítat odváděné pojistné po dobu rodičovského příspěvku.
Finanční dopad všech navrhovaných opatření se bude projevovat postupně, přičemž okamžitý efekt těchto změn bude omezený či zanedbatelný. Větší dopad lze čekat až po roce 2017, kdy se začne projevovat vliv zvyšování důchodového věku. Odhadovaná roční úspora výdajů bude činit v roce 2050 1,2 % hrubého domácího produktu.
Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, uvedl jsem vám přehled všech významnějších opatření obsažených v části první návrhu zákona, to je opatření týkajících se zákona o důchodovém pojištění. Změny obsažené v části druhé návrhu zákona pak promítají do zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení především úpravy navrhované v zákoně o důchodovém pojištění a změny obsažené v dalších částech návrhu zákona jsou v podstatě jen formulační, neboť reagují na novou terminologii u invalidních důchodů a invalidity ve třech stupních.
Účinnost zákona je navrhována od 1. ledna 2010, aby orgány důchodového pojištění měly dostatek času na realizaci změn v praktickém provádění důchodového pojištění. Tato dlouhá legisvakance umožní i pojištěncům seznámit se včas s navrhovanými úpravami.
Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, tolik k významu navrhovaného zákona a k jednotlivým opatřením. Závěrem bych chtěl říci, že vláda si je samozřejmě vědoma toho, že ne všechna opatření se setkají se souhlasem a budou všeobecně akceptována, či dokonce že by snad byla populární. Zvyšování důchodového věku nebo prodlužování potřebné doby pojištění určitě nejsou populární opatření. Chtěl bych však zdůraznit, že navrhovaná opatření, která přitom nejsou nijak specifická pouze pro Českou republiku, jsou nezbytná a mají jednoznačný cíl - přispět k finanční udržitelnosti základního důchodového pojištění a zlepšit jeho dlouhodobou stabilitu, která má zásadní ekonomicko-sociální význam pro další vývoj České republiky. Tento cíl je v zájmu všech občanů České republiky, ať se jedná o současné nebo budoucí důchodce.
Hovořil jsem již o tom, že probíhala určitá politická jednání v rámci politické komise pro důchodovou reformu, že bohužel nebyla nalezena shoda. Já bych chtěl vyjádřit jednoznačnou připravenost vlády pokračovat v tomto politickém dialogu, naslouchat jednotlivým argumentům, připravovat alternativní návrhy. Bude nadále naší snahou dosáhnout širší politické shody, případně připravit některé změny, které se budou lišit od tohoto vládního návrhu, a my jsme k této debatě a k těmto diskusím absolutně připraveni. Já jsem přesvědčen, že toto jednoznačné prohlášení, že se vláda neuzavírá žádným jednáním a že je samozřejmě ochotna kdykoli o jednotlivých opatřeních vést diskusi, tak tím bude naplněn také základní cíl, který je, předpokládám, cílem společným pro nás všechny, to je zajistit jak současným poživatelům důchodů, tak poživatelům důchodů přiznaných za dvacet nebo třicet let solidní příjem z důchodového pojištění po ukončení pracovní aktivity.
Dámy a pánové, děkuji za vaši pozornost.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu ministrovi práce a sociálních věcí Petru Nečasovi za jeho úvodní slovo. Prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Miroslav Opálka.
A ještě dříve, než se ujme slova, přijměte oznámení, že paní poslankyně Eva Jakubková má náhradní kartu číslo 20, paní místopředsedkyně Talmanová náhradní kartu číslo 18 a pan poslanec Topolánek náhradní kartu číslo 10.
Poslanec Miroslav Opálka: Děkuji, pane místopředsedo. Vážená vládo, kolegyně a kolegové, máme před sebou tisk 435, vládní návrh novely důchodového pojištění, který, předpokládám, si většina z vás vyzvedla včera. Tento obsáhlý materiál tradičně přichází do Poslanecké sněmovny v pátek před poslaneckým týdnem, což samozřejmě znesnadňuje práci s jeho studiem, a poslanecký návrh, který se snažil tento problém řešit, žel, Poslanecká sněmovna nepřijala.
Pan místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí zde velmi obsáhle zdůvodňoval jednak politickou situaci před přijetím tohoto návrhu ve vládě a jednak návrh. Dovolte mi, abych přistoupil k této materii stejně, možná, že budu o něco kratší.
***