(10.20 hodin)
(pokračuje Kvapil)
Může jít o snížení odvodů na důchodové pojištění u rodičů, kteří pečují o děti, nebo o nasměrování části odvodů dětí přímo na důchod svých rodičů. Další možností je také zavedení dobrovolného společného důchodového pojištění manželů. Rodiče s malými dětmi často potřebují, aby jeden z nich pracoval na kratší pracovní úvazek. Tím má nižší příjmy a z nich plyne i nižší vyměřovací základ pro stanovení výše důchodu. Společné dobrovolné důchodové pojištění manželů by částečně tento hendikep, týkající se převážně žen-matek, odstranilo.
Jsme si vědomi, že tyto návrhy a úvahy bude možné realizovat až v dalších etapách důchodové reformy. Ale protože vládní návrh obsahuje alespoň dřívější odchod matek, které vychovaly děti, do důchodu, doporučujeme, aby tento návrh byl propuštěn do druhého čtení, aby byl projednán ve výboru pro sociální politiku a případně také, jak už zde avizoval pan ministr, nějakým způsobem ještě modifikován a následně i schválen.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Tomáši Kvapilovi.
Já zde mám řadu písemných přihlášek, takže pana poslance Škromacha chci upozornit, že podle jednacího řádu přihláška z místa je až za všemi písemnými přihláškami. (Posl. Škromach dává najevo souhlas.) - To jenom k vyjasnění, že jsem ho nepřehlédl, naopak, vnímám ho velmi dobře.
Takže teď vystoupí pan poslanec Stanislav Grospič, dále jsou přihlášeni pan poslanec Petr Wolf, František Laudát a Lenka Mazuchová.
Poslanec Stanislav Grospič: Děkuji. Vážená vládo, vážený pane předsedající, dámy a pánové, dovolte, abych řekl také pár poznámek k předloženému návrhu zákona, kterým se zásadně mění důchodový systém v České republice a který je prvním krokem vlády v avizované důchodové reformě.
Chtěl bych říci, že přichází v době, kdy průměrná mzda v České republice dosáhla 21 692 Kč, a Český statistický úřad zaznamenal tedy 7,3% nárůst této mzdy oproti období za předešlý rok. Na druhou stranu se roztáčejí kola inflační spirály v České republice a téměř dvě třetiny lidí v zaměstnaneckém poměru ze 4 milionů lidí takto zařazených nedosahuje ve svých příjmech výše průměrné mzdy. Souběžně s tím 4,7 milionu osob v České republice je zadluženo 180 tisíci na hlavu, a 52 % těchto dluhů činí účelové spotřebitelské úvěry.
V této situaci přichází vláda se svým prvním krokem v rámci důchodové reformy. (Řečník upozorňuje předsedajícího, že zvukové zařízení přestalo fungovat.)
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji, já se omlouvám, zmáčkl jsem omylem tlačítko. Velmi se omlouvám, ještě tady mám jedno, ale to je na gong, to jsem zatím nepoužil, to až posléze. Velmi se omlouvám, pane poslanče.
Poslanec Stanislav Grospič: Děkuji. V této situaci tedy vláda přichází s důchodovou reformou, která zásadně vstoupí do průběžného systému financování a má zcela nepochybně vytvořit předpoklady nejen pro úspory v rámci státního rozpočtu, kde se současná vláda snaží šetřit zejména na důchodech a starobních důchodech, které tvoří téměř 60 % objemu důchodového zabezpečení v České republice, ale má také vytvořit předpoklady pro další dva kroky důchodové reformy, které mají v podstatě celý důchodový systém odvést ze státního veřejného důchodového pojištění a převést ho do sféry soukromé.
Chtěl bych říci v této souvislosti, že přestože, jak tady uvedl pan ministr práce a sociálních věci Nečas a jak se hovoří v důvodové zprávě, že jestliže na důchodový systém bylo vybráno 276,9 miliardy a vyplaceno 272,9 miliardy, jde tam o určitý drobný prvek, který šetří toto důchodové pojištění, pak diskuse o tom, že zejména negativní vývoj populační v České republice bude mít za následek neudržitelnost tohoto systému, není oprávněný, protože se dá tento systém přestavět běžnými parametrickými změnami. Toto je také jeden z důvodů, který zazněl právě i při projednávání zprávy Bezděkovy komise, která pracovala v letech 2004 a 2006.
Vláda ve své důvodové zprávě říká, že dlouhodobě účinnou obranou systému základního důchodového pojištění před zneužitím deficitem nebo výrazným poklesem náhradového poměru je zejména přizpůsobování důchodového věku naději dožití, přičemž platná nová úprava je dlouhodobě neudržitelná. Pokud by se důchodový věk zastavil na 63 letech, zvýšila by se průměrná délka pobírání důchodu, jak uvádí vláda, mezi roky 2015 a 2100 na více než 10 let, z 19 na 29 let, a v případě žen pak dokonce o více než 11 let, ze současných 26 na 37 let. Vláda tak dává signál, že je nežádoucí, aby lidé, kteří celý život poctivě pracovali, odváděli svou práci pro společnost, měli možnost dožít a čerpat důchodové pojištění jako zaslouženou odměnu za práci, kterou odváděli společnosti, a že je v podstatě nežádoucí, aby se s prodlužováním věku, populačního věku ve společnosti, také prodlužovala doba tzv. ekonomického klidu u lidí pobírajících starobní důchod.
V této souvislosti nám vadí zejména, a i odborům, zejména prodloužení hranice věku na 65 let odchodu do důchodu, a to zejména v době, kdy ještě nebyl dovršen rok stanovený v původním záměru a koncepci důchodové reformy, tj. rok 2016 až 2019, kdy dovrší důchodový systém odchodu do důchodu 63 let. V této souvislosti považujeme tento krok, jako odbory, jako vysoce účelový a nežádoucí, který zhorší sociální klima v České republice.
Další důvod, se kterým nelze souhlasit nejen z hlediska většiny občanů v České republice, ale i z hlediska politiky odborů, které hájí zájmy svých zaměstnanců, je otázka zápočtu náhradní doby do pojištění, která má být zrušena v době studia. Je pravda, že současný systém počítá se zápočtem této doby maximálně po dobu 6 let od výše věku 18 let. Na druhou stranu přístup, kdy tato doba, doba studia, zejména vysokoškolského studia, ale i doba studia středoškolského nebo bakalářského nebude započítávána alespoň poměrnou částí jako náhradní doba pojištění, bude demotivačním prvkem, který bude odvádět část lidí od záměru studovat a zajišťovat si potřebnou kvalifikaci, a na druhou stranu v souvislosti s prodloužením doby zápočtu pro odchod do důchodu tyto parametry ještě zhorší.
Dovolte tedy, dámy a pánové, abych z pohledu některých prvků, které jsem tady chtěl jenom vyjádřit z hlediska prodloužení věku odchodu do důchodu, z hlediska omezení náhradní doby zápočtu, z hlediska nepříznivého vývoje a rozfázování invalidního důchodu do tří fází, kdy se rovněž otevře prostor pro sociální diskriminaci osob se zdravotním pojištěním, navrhl zamítnutí předloženého vládního návrhu zákona.
***