(11.10 hodin)
(pokračuje Škromach)

Naopak zaznamenáváme jiné tendence, které hovoří o tom, že právě životní úroveň našich důchodců a seniorů by měla růst, a bohužel ta opatření, tak jak jsou navrhována, o tom samozřejmě nehovoří.

Jsou tam samozřejmě i pozitivní věci. Není jich mnoho, ale jsou. Já myslím, že je potřeba hodnotit objektivně. Určitě je možné ohodnotit pozitivně zápočet pro pracující důchodce, protože to je dlouhodobě očekávaná změna, stejně jako přepočty důchodů nebo přechod z invalidního do starobního důchodu. To jsou věci, které určitě je možné podporovat a které určitě najdou celkovou oporu.

Abych tedy shrnul úplně na závěr. Pro možnost dohody nebo hledání nějakého řešení v rámci Poslanecké sněmovny je potřeba vytvořit podmínky, a je na to určitý čas, aby se tady opět vrátilo k té spolupráci mezi všemi parlamentními stranami, aby se jednalo i se sociálními partnery, kteří vlastně financují tento systém, a aby se hledala širší dohoda o tom, jak ten důchodový systém bude nastavený. Nestačí jenom říci věk odchodu do důchodu, je potřeba říci, jaký bude náhradový poměr, čili jak bude vysoký důchod a kolik se na důchody a z čeho bude platit. To je to, co tady chybí. A na to bychom očekávali odpovědi i v otázce dalších kroků. Aby tady nenastala opět situace, kdy vládní koalice se dohodla na nějakém postupu, potom jednomyslně tady určitý návrh schválí, a musím říci, že je to návrh, o kterém si myslím, že jde i proti programu KDU-ČSL v oblasti zvýhodnění či nezvýhodnění žen matek, které mají jedno a více dětí, protože např. tento návrh znamená, že matky, které mají jedno dítě, půjdou do důchodu za stejných podmínek jako muži nebo bezdětné ženy. A to zhoršení podmínek je i u dalších skupin matek s více dětmi. Tady je potřeba jenom zdůraznit, že v České republice je přibližně 1,5 milionu rodin, které mají jedno nebo dvě děti. Takže je jednoduché si spočítat, kolika žen se toto týká. A výjimečně i jednotlivých mužů, kteří pečují o dítě.

Je škoda, že v minulém volebním období tady byla praktikována taktika nulové tolerance, byť přece jenom v oblasti důchodové tady fungovala Bezděkova komise, která, myslím si, výsledky měla. Je škoda, že ta jednání o důchodové reformě nezapočala ihned po nástupu Topolánkovy vlády na podzim roku 2006. Ta jednání započala teprve loni na podzim, kdy se koalice nějakým způsobem dohodla. A znova bych chtěl vyjádřit určitou obavu z toho, aby opět, jako např. u poplatků ve zdravotnictví nebo u jiných věcí, které vládní koalice prohlasuje, za měsíc za dva nepřišla některá z vládních koaličních stran, že to tak vlastně nemyslela, a pod tlakem veřejného mínění a svých volebních preferencí tady nenavrhovala zase trošku další změny. Například dovedu si představit, jak KDU přichází s tím, že opět budeme zvýhodňovat rodiny s malými dětmi apod. Takže musím říci, že jako opoziční poslanec v tom mám někdy trošku zmatek, kdy vláda na jedné straně se staví za své tvrdé reformy, na druhé straně jednotlivé vládní strany potom říkají no nic - už to tady kdysi bylo - zmýlili jsme se. A někdy se za to vylučovalo ze strany, v určitých dobách, když se lidé mýlili, a dneska zřejmě asi akorát potom bude opozice dobrá. Ale pokud to přispěje ke zlepšení podmínek našich důchodců, tak samozřejmě takové věci potom lze podpořit.

Tak jak ten návrh je předložen, tak hlavně v kontextu neexistence rámcové dohody o tom, jak by měly důchody vypadat do budoucna, tak je pro sociální demokracii neakceptovatelný.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji poslanci Zdeňku Škromachovi. Ještě než dám slovo přihlášenému Mirku Opálkovi, a s technickou připomínkou, oznámím, že paní poslankyně Eva Dundáčková má náhradní kartu číslo 15.

Prosím nyní pana poslance Moravu.

 

Poslanec Jan Morava: Děkuji za slovo. Pane místopředsedo, vážení členové vlády, dámy a pánové, jenom velmi krátkou repliku na pana Škromacha. Je samozřejmě zajímavé, že říkáte, že důchodci, nebo pochopil bych, kdybyste říkal, že důchodci po vládě Václava Klause nemohli jezdit na Mallorku, ale ani po osmi letech vaší vlády nemohli důchodci jezdit na Mallorku. Takže prosím, to je takové zajímavé vaše srovnání.

Jinak ale budu překvapivě české politické strany a vlády poměrně chválit. Nemůžeme se srovnávat s Německem, s Rakouskem, protože to neuspějeme ani v jedné z profesí, ani u důchodců, ani u jakýchkoliv zaměstnanců, ani u podnikatelů. Prostě tam jsou životní podmínky jiné. Pokud se podíváme na srovnání se srovnatelnými zeměmi, se členy Evropské unie z bývalého východního bloku, mám údaje za pololetí minulého roku. Průměrná penze v České republice byla v přepočtu 278 eur podle tehdejšího kursu eura, srovnatelné Slovensko bylo 147 eur. Byly země, které na tom byly ještě výrazně hůře, např. Bulharsko - 60 eur. V počtu chudých důchodců - přičemž hranice chudoby se určuje tak, že nedosahují jejich důchody alespoň 65 % průměrného důchodu - je Česká republika také z těchto zemí nejlepší. Máme zde pouze 6 % chudých penzistů podle tohoto kritéria, na Slovensku je jich 13, v Bulharsku např. 35.

To je moje opravdu spíš taková pochvala, že ve vztahu k důchodcům poměrně pracovaly vlády v České republice dobře, ale prostě nesmíme zůstat na místě. Musíme myslet na budoucí dobu a reforma penzijního systému je potřebná. Například Estonsko již ji provedlo a je přísnější než ta, se kterou přichází vláda.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji poslanci Moravovi i za dodržení času. Ještě s jednou faktickou poznámkou před řádně přihlášeným kolegou Miroslavem Opálkou pan poslanec Zdeněk Škromach. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

 

Poslanec Zdeněk Škromach: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, já jsem o tom hovořil tady, že tenkrát Zemanova vláda, kdy Miloš Zeman hovořil o spálené zemi, tak jsem rád, že pan poslanec jaksi ohodnotil, že za těch osm let jsme vyrovnali dluhy, které tady zůstaly v důchodovém systému a důchodový, systém je vyrovnaný. Ale bylo by právě dobře, kdyby se našla shoda. V tom vnímám, že tady jakási vůle existuje, aby ten trend pokračoval, a sociální demokracie je připravena participovat na zvyšující se životní úrovni důchodců. K tomu jsme ochotni přispět.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji také panu poslanci Zdeňku Škromachovi i za dodržení času. A nyní řádně přihlášený pan poslanec Miroslav Opálka. Prosím, pane kolego, máte slovo.

 

Poslanec Miroslav Opálka: Děkuji, pane místopředsedo. Vážené kolegyně, kolegové, snad už jenom stručně. Chtěl bych také reagovat na pana kolegu Moravu. Prostřednictvím předsedajícího mu sdělit, ať si tedy nalistuje na straně 86 graf číslo 6, kde je jasně vidět, jak ta křivka toho poměru důchodů k reálné průměrné mzdě klesá. Takže ten návrh zákona v podstatě ukazuje sám, že se bude zhoršovat ze státního pilíře zajištění našich důchodců. To je myslím ten nejzávažnější moment, který v celém tom dokumentu je.

Chtěl bych ale říci, že se v rámci důchodové reformy nyní neustále zdůrazňuje, že vyrovnanost důchodového účtu je díky tomu, že se převedla 2 procenta z politiky zaměstnanosti na důchodové pojištění. Vážení, ale důchodový systém řeší nezaměstnanost v České republice! My máme dneska 336 tisíc předčasných důchodů. Ročně 30 tisíc, v roce 2006 31 tisíc důchodů, což je jedna třetina, bylo předčasných důchodů. Čili to jsou důchody, které za prvé vycházejí z nemožnosti zaměstnání těch občanů, protože nenaleznou na trhu práce už své uplatnění a důchodový systém solidárně se s nimi tedy ztotožní, nějaké nižší zabezpečení jim zajistí, no tak ta 2 procenta jsou možná ještě na to málo.

***




Přihlásit/registrovat se do ISP