(11.20 hodin)
(pokračuje Opálka)
Neřešíme tedy zaměstnanost. Přes zaměstnanost bychom samozřejmě řešili i otázku důchodového systému a prodloužení jeho kladných sald v rámci jednotlivých roků.
Neřešíme ani problematiku demografie. Já bych chtěl upozornit, že 21. února na plénu poslanci Evropského parlamentu schválili materiál, jak čelit demografickým změnám v Evropě, a že tento materiál samozřejmě ukazuje také tu paralelní cestu, která souvisí s důchodovým systémem a která by neměla být zapomenuta, a věřím, že nebude zapomenuta ani v České republice. Je třeba v rámci důchodové reformy řešit to, co s důchody souvisí, i když zdánlivě není v kompetenci Ministerstva práce a sociálních věcí.
Tolik tedy velmi stručně, co jsem chtěl ještě dodat.
Ve svém úvodním slově jako zpravodaj jsem upozornil, že navrhnu zamítnutí. Již to tři kolegové učinili, takže se připojuji i já a navrhuji zamítnutí této vládní předlohy již v prvním čtení. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Další přihláškou do obecné rozpravy, kterou tady mám, je pan poslanec Ivan Ohlídal a je to poslední písemná přihláška. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Ivan Ohlídal: Děkuji. Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, dámy a pánové, já nebudu dlouho hovořit, chci říct jenom jednu věc. V úvodu svého vystoupení pan ministr hovořil o tom, že vláda při prosazování reformy důchodů měla dvě možnosti: buď nedělat nic, anebo prosadit reformu podle svého. Já si myslím, že tato reforma důchodů je velmi důležitou záležitostí pro budoucnost všech lidí tohoto státu, a proto tento přístup ze strany vlády považuji za velkou chybu. Tato důchodová reforma může být životaschopná jedině tehdy, když bude provedena, jak se říká, napříč celým politickým spektrem ve Sněmovně. To znamená pokud bude prosazena jenom těsnou většinou, současnou koaliční většinou, považuji to za tu největší chybu, která je s tímto krokem spojena.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu kolegovi Ohlídalovi. Ano, vidím další přihlášku do obecné rozpravy. Prosím, paní kolegyně, máte slovo.
Poslankyně Gabriela Kalábková: Děkuji, pane místopředsedo. Já nebudu dlouho zdržovat, jenom bych ráda ve stručnosti navázala na slova pana kolegy Škromacha, který technicky reagoval na slova pana poslance Moravy. Já uznávám, že je pravda, že za žádné z předchozích vlád na tom nebyli naši důchodci tak dobře, že by létali na dovolenou na Kanárské ostrovy a do podobných destinací. Nicméně je pravda, že za vlád sociální demokracie se drtivá většina důchodců nepotýkala se závažnými existenčními problémy, což se za vaší vlády začíná dít, ať už se týká nákladů spojených s pořizováním potravin či dostupnosti lékařské péče. A vy sami to přiznáváte tím, že najednou přicházíte s mimořádným navýšením důchodů. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní kolegyni Kalábkové za její vystoupení v obecné rozpravě. To byla zatím poslední přihláška do rozpravy. Ptám se, jestli má ještě někdo zájem vystoupit v obecné rozpravě. Není tomu tak, nikoho nevidím.
Ptám se po skončení obecné rozpravy, jestli je zájem o závěrečné slovo pana ministra. Ano, se závěrečným slovem nejdříve pan místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas. Prosím, pane místopředsedo, máte slovo.
Místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí ČR Petr Nečas: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, páni poslanci, dámy a pánové, já bych chtěl v prvé řadě poděkovat za rozpravu, která tady byla vedena, a přestože jsme v řadě věcí spolu nesouhlasili, chtěl bych ocenit, že drtivá většina této rozpravy byla vedena ve věcném duchu. Rozumím tomu, že problematiku, kterou vláda předložila, je možné považovat za politicky riskantní, protože kroky, které jsou tady prováděny, určitě nejsou kroky, které by se dočkaly masových ovací nebo oblíbenosti, a rozumím také tomu, že strany stojící mimo vládní koalici nechtějí nést za tento krok politické náklady, a troufám si říci, že to je hlavním motivem, proč se nepodařilo dosáhnout oné širší politické shody.
Já bych chtěl v prvé řadě velmi zdůraznit to, že nemůžu souhlasit s těmi kolegy a kolegyněmi, kteří se tváří, že máme čas, že tyto změny můžeme odkládat. Chtěl bych zdůraznit, že efekt změn v důchodovém systému má dlouhodobý charakter, že se tyto změny neprojevují ze dne na den, a především bych chtěl upozornit na jeden nezvratitelný fakt. Po roce 2017 v každém případě - v každém případě - se důchodový systém začne propadat do deficitu. V každém případě. Ten deficit bude dosahovat řádu miliard a postupně desítek miliard korun ročně, takže kumulovaný deficit ve stávajícím znění zákona o důchodovém zabezpečení dosáhne v roce 2050 50 % hrubého domácího produktu. V roce 2050! Čili částek, které jsou nesmírné a obrovské. Takže to je první nezpochybnitelný fakt.
Druhý nezpochybnitelný fakt je také to, že není vyloučeno, že systém důchodů sklouzne do mírných deficitů dokonce ještě v tomto volebním období. Já jsem tady uváděl některá čísla aktualizovaná o mé odhady, jak bude vypadat výběr na důchodové pojištění, to znamená částka zhruba okolo 318 mld., že ty celkové výdaje dosáhnout částek kolem 315, 316 mld. korun včetně mimořádné valorizace. Nelze vyloučit, že v příštím roce ten systém začne sklouzávat do deficitu. To znamená tváření se, že je čas na tyto změny, že je možné donekonečna diskutovat, je podle mého názoru postoj, který není slučitelný s realitou.
Za nesmírně důležitou považuji jednu věc. Tady zaznělo konstatování ze strany některých kolegů, např. pana poslance Wolfa, kteří mluvili o určitých konkrétních profesích, kde můžou tyto změny způsobit určité problémy. Já bych chtěl zdůraznit, že již v minulých letech došlo ke zvýšení věku odchodu do důchodu na 63 let bez toho, aby byly jakýmkoli způsobem specifikovány některé skutečnosti, které se týkají některých konkrétních profesí. Nic takového se nedělo. Prostě zákon, který byl schválen v roce 2004, prodloužil věk odchodu do důchodu v roce 2017 na 63 let u mužů a nebyla zde vedena žádná debata o konkrétních např. profesích typu horníků nebo hutníků nebo podobně. Dokonce mohu konstatovat, že na Ministerstvu práce a sociálních věcí po mém příchodu neexistuje jeden jediný koncepční dokument, věcný záměr zákona, neřkuli návrh paragrafovaného znění po osmi letech působení sociálně demokratických ministrů, který by jenom uvažoval o nějakém modelu návratu k důchodovým kategoriím, to znamená ke specifickým důchodovým nárokům některých konkrétních profesí. Čili je to věc, kterou podle mého názoru především sociální demokracie chápe, že návrat k důchodovým kategoriím není možný, nicméně z důvodu své voličské popularity se tváří, že je tomu jinak, přestože osm let ve vládě nic jiného neříkala, než že návrat k důchodovým kategoriím není možný, nikdy podobný návrh nepřipravovala, nikdy ho nepředložila. Měla dostatek sil během osmi let svého vládnutí, aby ho schválila.
Na druhé straně chci jednoznačně říci, že já ten problém především u hornických profesí nechci bagatelizovat. Došlo ke změně v tom, že dneska tyto těžké profese nejsou celoživotními povoláními a celoživotním zaměstnáním. To je prostě realita. Došlo k zavedení velice dobře fungujících expozičních dob a já jsem připraven - a při jednání s představiteli Odborového svazu horníků jsem tuto připravenost jim přislíbil - provést a zahájit jakýsi rozsáhlejší, komplexnější průzkum zdravotního stavu těchto specifických profesí, provést konkrétní analýzu, provést skutečně rozsáhlý průzkum, který v této zemi nebyl prováděn více než 50 let, abychom měli na stole jasná fakta, jasná data, jasné údaje a ne pouze domněnky.
***