(15.00 hodin)
(pokračuje Rath)
Je zvláštní, že toto je v naprostém rozporu s tím, co ODS hlásá, co má ve svém programu, a říká: stát se má starat jenom o to, co je nezbytné. Ale praktická politika je něco jiného. Je to stejné jako slíbit důchodcům tisíc korun přidat, pak jim nepřidáme nic, nebo slíbit nezavedení poplatků ve zdravotnictví, pak je zavést, nebo v Trendu říci, že snížíme doplatky pacientů na léky, a ve finále, když se dnes podíváme, tak jsou o desítky procent vyšší než v loňském, předloňském nebo předpředloňském roce.
Myslím si, že tady by pan premiér tomuto měl věnovat pozornost, protože on je tím garantem programu a realizace programu své strany v jednotlivých konkrétních zákonech, a toto je zrovna jeden konkrétní příklad, kde by stát vůbec nic nestálo posílit vliv rozhodovací pravomoci těch lékařských organizací, zubařských organizací, lékárnických organizací. A ten stát by postupně z tohoto vzdělání měl vycouvávat a ponechat si kontrolu právě jen nad tím financováním, které se, jak jsem říkal, díkybohu podařilo zde v Poslanecké sněmovně implementovat do té vládní předlohy, která tuto věc původně ale vůbec, vůbec neřešila.
Dámy a pánové, ten zákon je klopotný, klopýtavý, zdaleka není optimální, nicméně v určité části financování jde správným směrem. V části posilování vlivu lékařských organizací je spíše lehounce negativní, protože posiluje tu roli státu. Nicméně přes všechny ty výhrady, pokud budou přijaty některé důležité pozměňovací návrhy, které zde budou načteny, tak je možné asi toto podpořit a doufat, že to situaci českých lékařů o něco proti současnosti vylepší.
Místopředsedkyně PSP Lucie Talmanová: Děkuji vám, pane poslanče. Dalším přihlášeným je pan poslanec Pohanka, poté pan poslanec Hovorka.
Poslanec Michal Pohanka: Já bych si dovolil jenom krátkou repliku na svého pana předřečníka. Tady je problém v tom, že peníze na financování lékařů dává stát, čili že ten rezidenční systém je opravdu řízen státem. A samozřejmě z toho důvodu i ten stát musí mít nad těmito penězi kontrolu, jak mu to přikazuje celá řada zákonů. Tudíž není možné tento systém udělat liberálnější. Ten systém by bylo možné nastavit liberálnějším, pokud by to bylo grantovým způsobem. Ale toto grantovým způsobem nastaveno není, čili jsou to peníze, které jsou uvolněny z rozpočtu, a aspoň díky za ně, protože tento systém, možná, který někomu připadá málo liberální, teprve startuje to, po čem odborná veřejnost již dlouho touží. Čili já si myslím, že i přes výhrady kolegy Ratha tento systém to nastavuje optimálně. Myslím si, že v současné době to už ani lépe udělat nejde, protože co lékař, to jiný názor, co odborná společnost, to jiný názor a tady v těchto podmínkách se konsensus hledá opravdu těžce.
Já bych jenom zopakoval to, že na tomto konsensu se shodli zástupci odborných společnosti, kteří jsou sdruženi v České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně a zástupci všech lékařských fakult a samozřejmě také zástupci jednotlivých profesních komor. Výhrady k tomu měla, poměrně závažné, jedině Česká lékařská komora. Nicméně stomatologická komora i lékárnická komora tady tomuto vyjádřila souhlas a podporu.
A tady jenom glosuji to - nikdy se nepodaří udělat v medicíně nebo v lékařských vědách to, aby s tím souhlasili všichni. Myslím si, že tento parciální konsensus je možné považovat za průlomový.
Místopředsedkyně PSP Lucie Talmanová: S faktickou poznámkou pan poslanec Rath. Máte slovo, pane poslanče.
Poslanec David Rath: Dámy a pánové, tady se směšují dva problémy. Problém financování - tady se s kolegou Pohankou shodnu, že kdo poskytuje finance, má plné právo, dokonce povinnost věci sledovat, kontrolovat a řídit. Třeba říkat: Tam ano, kontrolovat, zda jsou ty peníze spotřebovány a užity na to, na co mají, zda ten efekt tam je. Ale pak jsou druhé věci, jako je třeba náplň oboru, délka náplně oboru, akreditace, zkoušení atestací, zkoušení certifikovaných kursů. Tam podle mého soudu nemá státní úředník co dělat. To je povýsostně věcí univerzit, lékařských fakult, lékařských komor a odborných společností.
Čili úředník má co dělat v místě, kde jsou peníze a kontroluje jejich užívání, a nemá co dělat v situaci, kdy předepisuje, jestli gynekolog má odoperovat sto hysterektomií, nebo sto deset, nebo sto padesát. Bohužel ten zákon současný, ten ministerský návrh, spíše toho úředníka tam vrací a posiluje, než aby v těchto oblastech jeho vliv umenšoval.
Místopředsedkyně PSP Lucie Talmanová: Řádně přihlášený pan poslanec Hovorka. Máte slovo, pane poslanče.
Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji. Vážená paní místopředsedkyně, vážená vládo, vážené kolegyně, vážení kolegové, já bych chtěl poděkovat panu ministrovi i úředníkům ministerstva, kteří se snažili vyjít vstříc požadavku představitelů lékařských fakult, představitelů odborných komor, odborných společností a snažili se vlastně vyjít vstříc tomu, aby ta původní novela, která se týkala jenom skutečně harmonizace - že se snaží řešit vlastně o rok dřív vzdělávání lékařů. To je obrovský posun vpřed a myslím si, že je velice dobře, že se našel i model financování vzdělávání. Došlo k nahrazení nefunkčního způsobu vzdělávání, který byl přijat novelou zákona v roce 2004. Já si myslím, že je dobře, že se podařila nalézt shoda.
Chtěl bych také poděkovat panu poslanci Pohankovi, který se ujal v podvýboru pro ekonomiku toho vyjednávání mezi představiteli fakult, odborných společností, komor, ministerstvem, a jsem rád, že se podařilo nalézt alespoň takový kompromis, který máte před sebou. Myslím si, že to je vklad do budoucna.
Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Lucie Talmanová: I já děkuji. Ptám se, zdali se ještě někdo chce zapojit do rozpravy obecné. Není tomu tak. Končím obecnou rozpravu a zahajuji rozpravu podrobnou, do které mám zatím pět přihlášených. Jako první je to pan poslanec Boris Šťastný. Vážený pane poslanče, máte slovo. Připraví se paní poslankyně Marková.
Poslanec Boris Šťastný: Vážená paní předsedající, vážený pane premiére, vážený pane ministře, další ministři, dámy a pánové, osvojuji si pozměňující návrh, který vám byl rozdán službou na lavice. Je velmi jednoduchý, hovořil už o něm pan ministr Julínek. Týká se toho, že podle znění navrženého usnesení výboru pro zdravotnictví by v praxi bylo možné zablokovat vydání vyhlášky Ministerstva zdravotnictví, a to skutečně kterýmkoli subjektem uvedeným v předmětném bodu 8. Pokud by tedy Ministerstvo zdravotnictví vydalo vyhlášku bez předchozí dohody, respektive souhlasu s daným zněním, vystavuje se nebezpečí případné ústavní žaloby i pro neplatnost takové vyhlášky, kterou by pak mohl kterýkoli v zákoně uvedený subjekt na ministerstvo podat.
Toť vše. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Lucie Talmanová: I já děkuji. Prosím paní poslankyni Markovou. Vážená paní poslankyně, ujměte se slova. Připraví se pan poslanec Seďa.
Poslankyně Soňa Marková: Děkuji vám za slovo. Paní předsedají, dámy a pánové, dovolte mi, abych se přihlásila k pozměňovacímu návrhu, který vám byl rozdán na vaše lavice. Nebudu tudíž déle zdržovat a děkuji vám za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Lucie Talmanová: I já děkuji a prosím pana poslance Seďu.
Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, paní předsedající. Vážený pane premiére, vážení členové vlády, já bych se chtěl přihlásit ke svému pozměňujícímu návrhu k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 18/2004, který vám byl rozdán na lavice. Nicméně po dohodě s parlamentní legislativou si dovolím načíst bod č. 1 nově s tím, že body č. 2. a 3 zůstávají v tom původním znění.
***