Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2006 – 2010

(16.40 hodin)

Poslanec Karel Černý: Návrh na usnesení zní: "Poslanecká sněmovna bere na vědomí informaci o vojenských cvičeních jednotek a štábů Armády České republiky se zahraničními partnery na území České republiky i mimo ně plánovaných v roce 2008."

Předseda PSP Miloslav Vlček: Děkuji, pane zpravodaji. Táži se, jestli se někdo dále hlásí do podrobné rozpravy. Není tomu tak. Podrobnou rozpravu končím. Budeme hlasovat o návrhu usnesení, tak jak jej přednesl pan zpravodaj. Já zazvoním.

Zahajuji hlasování. Kdo s tímto návrhem usnesení souhlasí, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

V hlasování pořadové číslo 51 z přítomných 127 poslankyň a poslanců pro návrh 100, proti nikdo. Konstatuji, že s tímto usnesením byl vysloven souhlas.

Končím bod 69. Děkuji panu ministrovi, děkuji panu zpravodajovi.

Budeme pokračovat bodem 70. Je jím

Prosím, aby se slova ujala předsedkyně petičního výboru poslankyně Zuzka Bebarová-Rujbrová a předloženou zprávu nám uvedla. Prosím, paní předsedkyně, máte slovo.

Poslankyně Zuzka Bebarová-Rujbrová: Děkuji, pane předsedo. Kolegyně a kolegové, zprávu o peticích přijatých Poslaneckou sněmovnou v druhém pololetí minulého roku máte obsaženu v tisku 430. Během tohoto období obdržela Poslanecká sněmovna celkem 22 petic a petičního práva využilo takřka 80 tisíc občanů.

Petice se dotýkaly různých oblastí. Nejvýznamnější petiční akcí, obsahující více než 32 tisíc podpisů, bylo požadováno vypsání všelidového hlasování k otázce umístění americké radarové základny na českém území. Podotýkám, že tato čísla jsou pouze čísla vázající se k peticím došlým v druhém pololetí loňského roku, protože například tato petiční akce započala již v prvém pololetí roku 2007 a i v letošním roce na toto téma petiční archy dostáváme. Podobným způsobem patřila mezi početně zastoupené petice, která požadovala zachování Úrazové nemocnice v Brně, ve stávající lokalitě, kterou ve sledovaném období podpořilo 14 724 osob, a stejně tak 2882 lidí podepsalo dvě petice za záchranu Ústavu hematologie a krevní transfuze. Další petice se týkaly například zachování Posádkové hudby Hradce Králové, odmítnutí plánu na zrušení Vojenského záchranného praporu v Bučovicích na Vyškovsku. Petice obsahovala i připomínky k vládní reformně veřejných financí nebo kritiku Úřadu pro dokumentaci a vyšetřování zločinu komunismu.

V podrobnostech odkazuji na tisk 430 s tím, že petiční výbor schválil zprávu o peticích za období od 1. 7. do 31. 12. 2007. Byla jsem pověřena informovat Poslaneckou sněmovnu. Poslanecké sněmovně petiční výbor doporučil přijmout usnesení, podle něhož Poslanecká sněmovna bere na vědomí zprávu o peticích přijatých Poslaneckou sněmovnou, jejich obsahu a způsobu vyřízení za období od 1. 7. do 31. 12. 2007.

Předseda PSP Miloslav Vlček: Děkuji paní předsedkyně. Zahajuji všeobecnou rozpravu. Zatím nemám žádnou písemnou přihlášku. Hlásí se někdo z místa? Není tomu tak. Končím tedy všeobecnou rozpravu.

Přistoupíme k rozpravě podrobné, do níž taktéž nemám žádnou písemnou přihlášku, ale poprosím paní předsedkyni petičního výboru, aby přednesla usnesení, které přijal výbor petiční.

Poslankyně Zuzka Bebarová-Rujbrová: Pane předsedo, já ve stručnosti odkazuji na usnesení, které jsem avizovala již v obecné části rozpravy.

Předseda PSP Miloslav Vlček: Ano, děkuji, i takto to stačí. Táži se, jestli někdo další se hlásí do podrobné rozpravy. Není tomu tak. Rozpravu končím.

Táži se paní předsedkyně petičního výboru, jestli nechce závěrečné slovo.

Nepřeje si závěrečné slovo. Nyní zazvoním. Budeme hlasovat o návrhu usnesení, tak jak jej přečetla paní předsedkyně petičního výboru.

Zahajuji hlasování. Kdo s tímto usnesením souhlasí, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

V hlasování pořadové číslo 52 z přítomných 130 poslankyň a poslanců pro návrh 109, proti 5. Konstatuji, že usnesení bylo přijato. Končím bod 70.

Zahajuji bod č. 71. Je jím

Nejdříve mi dovolte, abych mezi námi přivítal guvernéra České národní banky Zdeňka Tůmu. Dobrý den, pane guvernére.

Podle zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů, je Česká národní banka povinna podávat Poslanecké sněmovně nejméně dvakrát ročně k projednání zprávu o měnovém vývoji. Prosím guvernéra České národní banky pana Zdeňka Tůmu, aby tuto zprávu uvedl. Prosím, pane guvernére, máte slovo.

Guvernér ČNB Zdeněk Tůma: Dobré odpoledne, vážené poslankyně, vážení poslanci. Dovolte stručný úvod ke Zprávě o měnovém vývoji za 2. pololetí minulého roku.

Inflace se ve 4. kvartálu roku 2007 zvýšila, pohybovala se nad horní hranicí tolerančního pásma inflačního cíle. Důvody jsou celkem známé, nemyslím, že je potřeba to diskutovat v detailu. Jednalo se zejména o vývoj cen potravin a regulovaných cen. Příspěvek změn nepřímých daní byl přitom nadále poměrně velký. Navýšení inflace dále pokračovalo v lednu a v únoru.

My jsme celou dobu zdůrazňovali, že se jedná především o jednorázový nárůst cen v důsledku dříve nízké cenové základny a že opět zhruba v ročním horizontu bude docházet k podobně výraznému poklesu inflace do oblasti kolem našeho inflačního cíle.

Meziroční růst HDP ve 4. čtvrtletí byl na velmi slušné úrovni - nedávno bylo publikované číslo, které zřejmě znáte, 6,6 procenta, a česká ekonomika tak rostla již třetím rokem po sobě o více než 6 procent. Co je velmi pozitivní, že na růstu se podílely rovnoměrně jak výdaje na konečnou spotřebu, tak tvorba hrubého kapitálu a zahraniční obchod. Jinými slovy, vyrovnanost hospodářského růstu je velmi pozitivním faktorem.

Rychlý ekonomický růst se promítal také na vývoji trhu práce, kde pokračoval růst zaměstnanosti, tvorby nových pracovních míst a promítal se také do snižování nezaměstnanosti, která v únoru letošního roku poklesla na 5,9 procenta a byla meziročně o 1,7 procenta nižší.

Základním východiskem pro naše rozhodování byla naše prognóza z října roku 2007. Předpokládali jsme v prognóze, že bude docházet k nárůstu nominálních úrokových sazeb, a i to byl pro nás jeden z podnětů, proč jsme zvýšili s účinností od 30. listopadu 2007 naše sazby o 0,25 procentního bodu, to znamená, že naše úroková sazba pro dvoutýdenní repooperace dosáhla 3,5. Se zvyšováním jsme potom pokračovali i v únoru 2008, kdy jsme zvýšili sazby o dalších 0,25 procentního bodu.

Co se týká reálné ekonomiky, i z čísel o růstu hrubého domácího produktu je zřejmé, že česká ekonomika je nadále ve velmi slušné kondici, což ovšem také znamená, že reálná ekonomika začíná tlačit na zvýšení inflace.

***