(18.00 hodin)
(pokračuje Paroubek)

Tento údaj by v nás měl vyvolávat mrazivé asociace. Pokud by totiž šlo o údaj dlouhodobý, požadujme pečlivé vysvětlení. Až na pár výjimek neznám totiž nikoho, kdo by toužil po tom, být hospitalizován. A když ano, protože například operace může být skutečně někdy nezbytná, chce nemocnici sám co nejdříve opustit. Vycházím-li z toho, že nikdo v nemocnici nechce být, když nemusí, tedy pro jakési vlastní potěšení, a že lékaři propustí každého, kdo již hospitalizaci nepotřebuje, nabízí se závažné vysvětlení. Oněch 14 % znamená patrně buď odložení nástupu nemocniční péče, anebo překotné opouštění lůžek pacienty dosud nevyléčenými z těchže důvodů. Jinak si to vysvětlit neumím. Konečně i televizní média, elektronická média ukázala několik reportáží, ve kterých pacienti jasně uvedli, že si pobyt v nemocnici nemohou z finančních důvodů dovolit, a to i v souvislosti se souběžným odpadnutím nemocenské za první tři dny nemoci. Jestli jde o pravdivé vysvětlení, pak to jen dokládá nehumánnost této drakonické regulace, jak od počátku tvrdíme.

Dámy a pánové, očekávám stále, že k tomuto bodu vystoupí také pan ministr Julínek, kterého ovšem ve vládních lavicích nevidím. Minule mluvil vícekrát, nešetřil sebe ani nás a hlavní logika a obrana této právní úpravy, té jeho obrany, byla komická. Nesahejte na úpravu regulačních poplatků, rozbijete tím celý systém. Taková argumentace opravdu nemá chybu.

Milé kolegyně, vážení kolegové, jak známo, zákon o zrušení regulačních poplatků byl součástí zákona č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, části čtyřicáté, který byl již z hlediska své procedury předmětem přezkumu Ústavního soudu. Ten našemu návrhu nevyhověl.

Svoboda projevu zahrnuje kritiku i na rozhodování soudu, včetně Ústavního, a právo na vlastní názor. Dnes můžeme předpokládat a nemůžeme s jistotou vědět, jak Ústavní soud rozhodne ohledně zavedení regulačních poplatků. Ale ať rozhodne jak rozhodne, jsme přesvědčeni, že tato úprava je v rozporu s článkem 31 Listiny základních práv a svobod, podle něhož občané České republiky mají na základě veřejného pojištění právo na bezplatnou zdravotní péči a na zdravotní pomůcky za podmínek, které stanoví zákon. Na tomto našem názoru nemůže nic změnit ani případný odlišný pohled Ústavního soudu.

Zákon má mnoho právních chyb a nedostatků a tyto jsou pečlivě uvedeny v našich podáních k Ústavnímu soudu. Necítím potřebu se k nim v této fázi vyjadřovat, ale jeden právní paradox, který je pro něj charakteristický a do očí bijící, zmíním.

Jak známo, ve svém § 16 byla zavedena povinnost zdravotnického zařízení vybírat regulační poplatky a v případě, že dojde k opakovanému či soustavnému porušování této povinnosti, zavádí správní sankci, tj. pokutu až ve výši 50 tisíc korun. Tedy když zdravotní zařízení nebude vybírat, je třeba jej podle tohoto zákona podle jeho znění trestat. Ale nebude trestáno, bude-li toto zařízení vybírat neoprávněně více či za výkony, které poplatku nepodléhají. Filozofie je jasná: Plať, paciente, čím více, tím lépe! A zdravotnické zařízení, ty vybírej. Nebudeš-li vybírat, potrestáme tě. Vybereš-li více nebo neoprávněně, je to v nejlepším pořádku. Už slyším, jak k tomu někdo řekne, že je to populismus. Ale to není populismus z naší strany, to je filozofie tohoto zákona. Plať paciente, plať, čím více, tím lépe, ber, kde ber!

Vážená Sněmovno, co k návrhu ještě dodat. Návrh chce odstranit právní úpravu protiústavní, protisociální, nehumánní a nemravnou. Jedná se tedy o návrh nanejvýš potřebný a akcelerace diskuse v tomto směru to jen potvrzuje. Připomínám, že byla navržena procedura jeho schválení podle § 90 odst. 2 jednacího řádu, tj. schválit jej v prvém čtení. Vítáme každého na palubě, kdo se k nám přidá z vládního tábora. Pacienti, kterými je potenciálně každý z nás, to jistě ocení. A to stojí, dámy a pánové, za trochu odvahy!

Děkuji vám. (Potlesk z řad poslanců ČSSD.)

 

Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: To byl pan poslanec Paroubek. Nyní má slovo pan kolega Václav Votava. Po něm je přihlášen pan poslanec Jan Morava.

 

Poslanec Václav Votava: Děkuji za slovo. Vážená paní místopředsedkyně, kolegyně, kolegové, já bych si dovolil reagovat velice krátce na jeden výrok pana premiéra, který pronesl v souvislosti s poplatky. Češi jsou zřejmě banda simulantů, a tak na ně s poplatky u doktora. Tak nějak to asi myslí pan premiér Topolánek. Tak nějak totiž vyznělo i jeho veřejné vystoupení. A Moravané a Slezané mi prominou, ale má na mysli určitě i je.

Banda simulantů, která se navíc hned podělá. Jednoho tak pohladí po duši, zvedne mu to i národní sebevědomí, když si hned po ránu v novinách přečte, jak o svém národu smýšlí pan premiér Topolánek. Já si myslím, že je to i skvělý signál do zahraničí. A jestliže si takové hulvátství dovolí předseda vlády, ostatní politici nebudou určitě lepší, řekne si občan. Prostě co politik, to sprosťák a hulvát. Ano, mám z věčně nerudného našeho pana premiéra už delší dobu pocit, že ho tak nějak všichni štveme. Možná že by měl uvažovat o tom, dělat předsedu vlády také nějakému úplně jiném národu, než jsme my.

Pane premiére, já se bojím, že nad úbytkem těch českých simulantů se radujete tak trošku předčasně, což ostatně dokazují i zkušenosti ze Slovenska, kdy se návštěvnost lékaře po zavedení poplatků přechodně snížila, ale pak se zase vrátila téměř do původního stavu. Radujete se tedy pod dojmem nějakých lednových čísel, kdy podle těchto čísel návštěvnost u lékařů klesla myslím zcela předčasně.

Víte, je začátek roku a doznívá zima. Lidem také docházejí zásoby léků, které si udělali na konci roku. Přichází také vlna sezónních nemocí, jako je chřipka a různá nachlazení a čekárny se zase naplní. Nemocný prostě do té peněženky sáhne, co jiného mu také nakonec zbývá. A ten opravdový simulant? Ten si těch svých 30 korun určitě velmi užije, já bych řekl, že si je doslova vychutná. Od lékaře bude žádat ještě větší pozornost, aby se mu věnoval, aby mu věnoval více času, když už si vlastně své obtíže simulant také zaplatil. Možná že přidá i některé další neduhy. Jen ti nemocní, kteří z důvodu poplatků odkládali návštěvu u lékaře, přijdou potom v mnohem a mnohem horším stavu. To je skutečnost, to je pravda.

A tak se mi zdá, že celá konstrukce s placením poplatků, kterým se říká regulační, tak se mi zdá, že je naprosto pochybná, a nezdá se to asi určitě jenom mně. Ono to není jenom těch 30 korun za návštěvu u lékaře. Náš pan prezident to dokonce přirovnává pouze k ceně jízdenky v Praze. Ono je to i 30 korun za jeden předepsaný lék na receptu a ještě doplatek za lék. A tak nějak se to všechno nasčítá, jednotlivé malinké částky třicetikorunové, a nasčítají se v položku, která už opravdu ale těm rodinám s malými dětmi, těm důchodcům udělá pořádnou díru do napjatého rozpočtu. A děti? Proč mají platit regulační poplatek, když samy o sobě nemohou rozhodovat a nemají vlastní příjem? Anebo také, pane premiére, patří do té bandy simulantů, jak je házíte všechny, jak nás házíte všechny do jednoho pytle?

Děkuji za pozornost.

***




Přihlásit/registrovat se do ISP