(9.30 hodin)
(pokračuje Vlček)
Kdo souhlasí s tím, aby předložený návrh byl přikázán k projednání rozpočtovému výboru, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?
V hlasování pořadové číslo 220 z přítomných 146 poslankyň a poslanců pro návrh 99, proti 1. Konstatuji, že s tímto návrhem byl vysloven souhlas, že jsme přikázali projednání tohoto návrhu rozpočtovému výboru.
Nyní budeme hlasovat ještě o návrhu pana poslance Šustra na zkrácení lhůty k projednání na 30 dnů.
Kdo s tímto návrhem souhlasí, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?
V hlasování pořadové číslo 221 z přítomných 146 poslankyň a poslanců pro návrh 68, proti 8. S tímto návrhem nebyl vysloven souhlas.
Pohyb pana poslance (jde o poslance Plevu) mi signalizuje, že dojde ke kontrole hlasovacích listin. Chvíli vyčkám, než vyhlásím další výsledek. (V sále je velký hluk.)
O slovo se přihlásila paní místopředsedkyně Němcová. Prosím, paní místopředsedkyně, máte slovo.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Dámy a pánové, dovolte mi, abych zpochybnila hlasování, které právě proběhlo, protože na sjetině je jiný záznam oproti tomu, jak jsem hlasovala. Děkuji.
Předseda PSP Miloslav Vlček: Nechám o námitce hlasovat. Předtím, než zahájím hlasování, vás všechny odhlásím. Poprosím vás, abyste se přihlásili svými identifikačními kartami.
Budeme hlasovat o námitce paní místopředsedkyně Němcové. Kdo s námitkou souhlasí, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?
V hlasování pořadové číslo 222 z přítomných 137 poslankyň a poslanců pro návrh 111, proti 1. Konstatuji, že s námitkou byl vysloven souhlas.
Budeme nyní znovu hlasovat o návrhu pana poslance Šustra. Ten navrhl, aby lhůta na projednání ve výboru byla zkrácena na 30 dnů.
Zahajuji hlasování. Kdo s tímto návrhem souhlasí, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?
V hlasování pořadové číslo 223 z přítomných 140 poslankyň a poslanců pro návrh 78, proti 15. Konstatuji, že s tímto návrhem byl vysloven souhlas.
Tento návrh jsme přikázali rozpočtovému výboru a zkrátili jsme lhůtu na projednání ve výboru na 30 dnů. Končím tedy projednávání tohoto bodu, bodu 15. Děkuji panu ministrovi, děkuji panu zpravodaji.
Nyní budeme pokračovat dalším bodem, je to bod 41, Návrh zastupitelstva Jihomoravského kraje.
Ještě dochází ke kontrole sjetin při posledním hlasování. Všechno je v pořádku.
Zahajuji dnešní druhý bod. Je jím bod
41.
Návrh zastupitelstva Jihomoravského kraje na vydání zákona, kterým se mění
zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění zákona č. 585/2006 Sb.
/sněmovní tisk 334/ - prvé čtení
Stanovisko vlády jsme obdrželi jako sněmovní tisk 334/1. Předložený návrh odůvodní hejtman Jihomoravského kraje Stanislav Juránek, kterého mezi nám vítám a prosím, aby se ujal slova. Prosím, pane hejtmane, máte slovo.
Hejtman Jihomoravského kraje Stanislav Juránek: Vážený pane předsedo, vážení poslanci, vážené poslankyně, přicházíme teď s tímto návrhem, který jsme navrhli již v září minulého roku, v ten pravý čas, protože se blíží turistická sezóna a tento zákon má pomoci především těm, kteří dělají průvodce na hradech a zámcích a dalších zařízeních tohoto typu a současný zákoník práce jim neumožňuje, aby vykonávali v tak krátké době tolik přesčasových prací. Pokud nebude tento zákon přijat, tak dochází k tomu, že budou muset být na některých hradech a zámcích sníženy návštěvní doby, protože není možné, aby byl přijat, a to přibližně dvojnásobný počet průvodců. Proto, že jsem přesvědčen, že tento zákon přichází ve správnou dobu, v dubnu začíná tato sezóna, tak si dovoluji vás požádat, abyste tento zákon podpořili.
Předseda PSP Miloslav Vlček: Děkuji, pane hejtmane. Nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec David Kafka. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec David Kafka: Vážený pane předsedo, dámy a pánové, předkládaný tisk 334 navrhuje zvýšení rozsahu, kdy by bylo možno využívat dohody o pracovní činnosti. Současná úprava v § 76 zákoníku práce umožňuje pracovat s dohodou o pracovní činnosti dlouhodobě, ale v rozsahu kratším než polovina týdenní pracovní doby. Navrhuje se, aby po dobu maximálně tří měsíců se mohlo pracovat plnou pracovní dobu, a to za předpokladu, že jde o zabezpečení naléhavých zvýšených úkolů zaměstnavatele, které vyžadují nárazovou hromadnou výpomoc zaměstnanců.
V § 74 zákoníku práce se uvádí, že zaměstnavatel má zajišťovat plnění svých úkolů především se zaměstnanci v pracovním poměru, což je však pouze deklaratorní ustanovení. Z hlediska odborového jsou nyní pro zaměstnavatele všechny formy pracovního zapojení rovnocenné, a práce konané mimo pracovní poměr mají však přece řadu flexibilnějších ustanovení, jak je popisuje § 77, a navíc se obvykle uzavírají na dobu určitou.
Návrh má zřetelně liberalizační motiv, směřuje k rozšíření flexibility zákoníku práce a to je jistě úvaha správným směrem. Na druhé straně v tisku 334 najdeme také dost problematických momentů. Pojem naléhavé zvýšení úkolů zaměstnavatele, které vyžadují nárazovou hromadnou výpomoc zaměstnanců, je velmi vágní a těžce uchopitelný. Není úplně jasné, proč právě tři měsíce by měly být hranicí, kdy má být umožněno překročení poloviční pracovní doby, a v důvodové zprávě jakékoliv argumenty nenajdeme. Také se nabízí otázka, proč se navrhovatel nechová podobně liberálně také k institutu dohody o provedení práce.
***