(13.00 hodin)
(pokračuje Schwippel)

Dovolte mi ještě poznámku k tomu, co zde řekl pan kolega Urban. Nevidím problém v tom, že premiér mé vlády něco podepsal a já mám na to názor jiný. Pan premiér tuto věc podepsal s výhradou ratifikace. To je naprosto běžná záležitost. Je tady možné uvést příklad Kjótského protokolu, který podepsal William Clinton, poté americký Senát hlasoval proti tomuto protokolu poměrem 98:0. Tedy 98 ze 100 senátorů vyjádřilo názor, že tento protokol není výhodný pro Spojené státy. Takže nevidím v tom žádný problém. Proto se smlouvy podepisují s výhradou ratifikace, protože je parlament zodpovědný za jejich posouzení. Zdá se mi tento argument ze strany sociální demokracie farizejský, protože když vláda jedná bez parlamentu, kritizujete to, že vláda nekonzultuje dostatečně záležitosti s parlamentem. Teď mi říkáte, že já mám automaticky povinnost mít stejný názor jako vláda. Myslím, že to není pravda. Vláda má konzultovat věci, které navrhuje a předkládá, s parlamentem a každý poslanec má ústavní právo podle svého nejlepšího vědomí a svědomí se k tomu vyjádřit. V tom nevidím žádný rozpor. Budu takto i nadále postupovat.

Další věc, která se týká institucí, to je reakce na paní poslankyni Konečnou. Trochu, uznávám, karikuji její názor. Nesouhlasím s tím, že pokud je v evropské ústavní smlouvě napsána funkce vysokého představitele pro zahraniční politiku, že to automaticky znamená, že Evropská unie, resp. jednotlivé členské státy budou mít jednotnou zahraniční politiku. Vzpomeňme si na George Orwella a Ministerstvo lásky. To, že existuje nějaká instituce s nějakým názvem, vůbec neznamená, že tím je zaručeno, že ta instituce bude nějakým způsobem fungovat.

Něco podobného se týká oboustranné flexibility. Uznávám, že to, že je tento nástroj obsažen v evropské ústavní smlouvě, je pozitivní záležitost. Na druhé straně by mě zajímalo, jakým způsobem bude využit. Čili moje otázka zní, jestli to, že je obsažen tento institut v evropské ústavní smlouvě - také vláda má už připraveny nějaké návrhy - jakým způsobem tento institut bude využit. Jinými slovy, zajímá mě to, u kterých oblastí a u kterých činností Evropské unie bude navrženo, aby byly vráceny pravomoci na úroveň členských států.

Tolik moje reakce.

Na závěr mi dovolte ještě jednu poznámku k tomu, co tady říkal pan kolega Benda. Myslím si, že by asi bylo dobré skutečně, kdybychom i v rámci ODS tuto záležitost více prodiskutovali, ale na druhé straně nevidím důvod, proč by tato smlouva měla být nějakým ukvapeným způsobem prohnána prvním čtením s nějakým odkazem na to, co udělá Senát. Přece mohu jednat svébytně a nemusím se spoléhat na to, co udělá Senát.

Nerozumím tomu - když zde zazněl procedurální návrh na přerušení, já jsem pro to hlasoval, nebylo to přijato - proč není možné projednávání v prvním čtení přerušit, naplnit podmínky jednacího řádu Poslanecké sněmovny a neodkazovat se ve svém postupu na nějaké rozhodnutí, které bude, nebo nebude přijato. Nemám žádnou záruku, že to nastane. Snad mohu jednat zcela svébytně. Takže proto se připojuji k návrhu, který zde již zazněl, to znamená na přerušení projednávání tohoto bodu do doby, než sněmovní tisk 407 naplní náležitosti jednacího řádu Poslanecké sněmovny.

Děkuji vám.

 

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji. S faktickou poznámkou pan poslanec Zdeněk Jičínský.

 

Poslanec Zdeněk Jičínský: Opravdu jenom stručně, protože uznávám, že kolega Schwippel má své názory, s většinou z nich nesouhlasím. Jen faktická poznámka, pokud mluví o Latinské Americe. Tam je problém zcela jiný. V Latinské Americe by velmi rádi udělali něco, co je Evropská unie, ale zatím zdaleka možnosti jejich kooperace takové nejsou. Takže tam vytvářejí kooperaci na mnohem nižší úrovni, ale Evropská unie pro ně v tomto směru je ideál. Ale to je faktická poznámka, která není podstatná v této věci.

Samozřejmě nepopírám, že Sněmovna má právo se usnést a obrátit se sama na Ústavní soud. Nikdo mi nemůže popřít, že bych kladl Senát nad Poslaneckou sněmovnu. Spíš jsou mi přičítány věci jiného druhu. Zatím jsem vycházel z toho, že ve Sněmovně většinově taková vůle taková není, proto jsem tady informaci, kterou jsem zjistil včera z televize, uvedl jako fakt. Zdá se mi tedy, že to stačí, ale pokud ve Sněmovně bude většinová volba, že tak má učinit i Sněmovna, to je samozřejmě věcí suverénního hlasování poslanců ve Sněmovně. To si musí především ODS jako vládní strana rozhodnout.

 

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Jičínskému. To byl poslední přihlášený v rozpravě. Rozhlížím se, nejsou-li námitky, abych ukončil rozpravu. Nejsou námitky, tak rozpravu v tuto chvíli končím.

Vzhledem k signálům, které mám z různých poslaneckých klubů, se domnívám, že bude správné přerušit projednávání tohoto bodu, vrátit se k němu ve vhodném termínu. Ani proti tomuto konstatování nejsou námitky. Takže tím končím dopolední pořad dnešní schůze. Ve 14.30 hodin bude pokračovat schůze ústními interpelacemi na premiéra.

 

(Jednání přerušeno ve 13.06 hodin.)

***




Přihlásit/registrovat se do ISP