(10.10 hodin)
(pokračuje Dolejš)
Čili všechny tyto argumenty si myslím, že by měly dostat šanci na to, aby byly vyřešeny, a rovněž spolu s navrhovateli i já v rámci zpravodajské zprávy se přimlouvám za to, abyste tisk postoupili do druhého čtení. Pokud budeme řešit další tisk, který má číslo tuším 483, tedy ono zrušení fondu, tak případnou kolizi s tímto tiskem můžeme vyřešit tím, že tento tisk je projednáván posléze a může zohlednit naše rozhodnutí, ať už to bude takové či ono rozhodnutí.
Děkuji, tolik do úvodu za zpravodajskou zprávu.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano. A teď otevírám obecnou rozpravu. Jako první se do obecné rozpravy hlásí ministr Cyril Svoboda. Prosím, máte slovo.
Ministr vlády ČR Cyril Svoboda Vážený pane místopředsedo, kolegyně, kolegové, vláda posoudila tento návrh a konstatuje: Tento návrh je retroaktivní, tento návrh je nesystémový, tento návrh je z tohoto pohledu také v rozporu s ústavním pořádkem.
Rozdíl mezi bankami a spořitelními družstvy je podstatný, neboť spořitelní družstva jsou družstva. To znamená všechno, co se stalo, se stalo z vůle managementu, který odvíjel svoji autoritu od členů družstva, a členové družstva jsou také vlastníky svého družstva. V tom je podstatný rozdíl mezi klientem banky a klientem, resp. členem tohoto spořitelního družstva.
A konečně se v návrhu zpochybňuje institut nucené správy jako akt, který zabránil tomu, aby mohlo být plněno těm, kteří byli poškozeni. Je to přesně naopak! Institut této nucené správy je na ochranu členů družstva, na ochranu těch, kteří byli poškozeni, aby nebyli poškozeni více. To je důvod, proč není možné pro takový návrh hlasovat, protože my tím zpochybňujeme jeden z institutů, který existuje v právním řádu, na ochranu práv těch, jejichž práva mohou býti poškozena.
To je velmi mnoho důvodů, proč je potřeba navrhnout zamítnutí tohoto návrhu a neslibovat iluzi, resp. nejít cestou, která je v rozporu s naším právním řádem. A proto já navrhuji, aby tento návrh byl zamítnut, pokud možno hned, protože - znovu říkám - vzbuzuje pouze iluzi, neboť cesta, která je zvolena, je cestou, která je v rozporu s naším právem. Děkuji.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Nyní se hlásí do rozpravy pan poslanec Michal Doktor.
Poslanec Michal Doktor: Vážený pane místopředsedo, členové vlády, kolegyně a kolegové, dovolte, abych se vyjádřil k navrhované věci. Je to velmi smutné. Smutné z podstaty samé. Ptám se, jak je možné, že zástupci předkladatelů můžou splývat dva tak naprosto rozdílné pojmy, jakými jsou klient banky a spoluvlastník družstva, tedy v bankovní terminologii akcionář. Klient banky bez možnosti jakkoliv zasahovat do chodu banky, nemající žádný vlastnický vztah ke své bance, ke své finanční instituci, může v očích předkladatelů splývat s titulem a institucí spoluvlastnictví, tedy akcionáře. Nepochopitelné!
Nepochopitelné tím spíše, že jak předkladatel, tak pan zpravodaj zamlčují jeden naprosto základní fakt. Tento návrh znamená zvýšení dluhu České republiky, zvýšení zadlužení České republiky o 1,85 mld. korun! To tady nezaznělo. Považuji to za daleko nejvážnější a kladu na to naprosto jasný a viditelný důraz. Návrh, který máme před sebou, znamená retroaktivní zvýšení odškodnění klientů a spoluvlastníků družstevních záložen a zároveň znamená zvýšení zadlužení ČR o 1,85 mld. korun.
Dovolte, abych se vyjádřil k časové ose ve smyslu vývoje odškodnění klientů a spoluvlastníků družstevních záložen. Situace se vyvíjela poměrně složitým hlasováním a hledáním názorů Poslanecké sněmovny, jak vůbec přistoupit k tomu, že nás klienti žádají, tlačí veřejné mínění, tlačí na Poslaneckou sněmovnu, aby se zabývala problémem, kdy nás spoluvlastníci firem žádají o to, abychom odškodnili jejich firmy za to, že skončily ve ztrátě, tedy abychom odškodnili spoluvlastníky za to, že špatně rozhodovali, anebo že špatně vykonávali svá vlastnická práva a včas si nevšimli, že managementy, které si zvolili, je okrádají. Přesně takhle to je!
Na počátku prvních let, která jsou poznamenána krizí tohoto sektoru, která začala zhruba v době, kdy družstevní záložny nakumulovaly 10 mld. vkladů svých spoluvlastníků a členů družstevních záložen, šlo o to, uhájit alespoň zákonem garantovaný pojištěný vklad nebo pojištěný institut, a to bylo 100 tis. korun. Na tom se tehdy shodla v roce 2001 celá Poslanecká sněmovna. Prali jsme se tady o to, zda to má být formou návratné půjčky, zda to má být formou dluhopisového programu, nebo zda to má být financováno z výnosů privatizace, což byl návrh ODS, který nakonec nezvítězil, nicméně na konečném zvoleném modelu, tedy garantovat členům družstevních záložen alespoň 100 tis., které měli mít pojištěny, v době, kdy do modelu, na kterém fungovaly družstevní záložny, vstupovali, na tom jsme se všichni shodli.
Začala neshoda mezi námi a výrazně jsme se začali lišit v době, kdy se tady objevily návrhy podobného střihu jako ten dnešní. Retroaktivní pokusy klientům družstevních záložen zvyšovat odškodnění, a dokonce v průběhu času, kdy krize v družstevních záložnách probíhaly, to znamená, že reálně probíhalo vykrádání družstevních záložen, a Poslanecká sněmovna tady pod tíhou návrhů poslanců té či oné strany - zdůrazňuji mimo ODS - navrhovala průběžné zvyšování odškodnění až na dnes platnou mez.
Dnes retroaktivní plnění poskytlo členům družstevních záložen plnění až do výše 400 tis., resp. 90 %. Návrh, který máme před sebou, zvyšuje tuto částku, tedy 400 tis. a 90 %, na 2 mil. korun a 90 %. Přitom tady už běhá v Poslanecké sněmovně návrh na 4 mil. korun a 100 %. Víte, já dovedu pochopit ten tlak, ten nepřehlédnutelný společenský atak, kterému jsme čelili v situaci, kdy se jednalo o drobné vkladatele, zdůrazňuji, drobné spoluvlastníky, kteří přinesli do záložen 100 tis. a žádali nás: "Garantujte nám, že se dostaneme ke svým právům, vložili jsme tam sto, sto padesát tisíc, jsme drobní střadatelé, drobní členové. Asi jsme byli opravdu tak hloupí nebo tak naivní a nedokázali jsme kontrolovat vedení našich družstevních záložen, byli jsme okradeni." Jste ovšem schopni považovat za drobného střadatele, za drobného spoluvlastníka, naivního a omylného člověka, který vnesl do družstevních záložen 4 mil. korun? Může si vůbec člověk, který vloží 4 mil. korun do své vlastní firmy, dovolit komfort toho, že nevykonává svá vlastnická práva? Můžete vůbec s takovou lehkostí tedy navrhovat to, že zvyšujete odškodnění retroaktivně, tedy na ose času zpět, na 4 mil. korun, resp. v současné době 2 mil. korun a 90 %, a zároveň přijmout, že je to člověk, který měl právo se mýlit, právo být naivní a nemohl kontrolovat svá vlastnická práva? Dořekněte tedy prosím, že v tomto morálním hazardu jste spoluúčastníky tím, že zvyšujete dluh České republiky o 1,85 mld. korun!
***