(12.30 hodin)
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji panu ministrovi Gandalovičovi a prosím o slovo zpravodaje pro prvé čtení pana poslance Jiřího Hanuše.
Poslanec Jiří Hanuš: Děkuji za slovo. Vzhledem k tomu, že pan ministr vyčerpal opravdu celý návrh, tak moje úvodní slovo je velice krátké.
Jenom bych se vrátil do historie správních poplatků, protože se při každém projednávání návrhu rozpočtu Českého úřadu zeměměřického a katastrálního - prostě byli nespokojeni s tím, jak probíhají zápisy, jak probíhá následně také digitalizace v České republice, a samozřejmě chyběly tam finanční prostředky. Bylo mnohokrát debatováno o tom, zda dotace ze státních rozpočtů, což samozřejmě ministři financí odmítali, anebo řešit správní poplatky.
Výsledek je zde v tomto návrhu zákona, když se přistoupilo ke změně výpočtu sumy správního poplatku podle toho, kolik vkladů práv je prováděno. Myslím si, že to je vcelku uspokojivé a že to také přinese výsledky ke zlepšení práce na příslušných katastrálních úřadech a hlavně že se konečně pohne dopředu také i otázka digitalizace všech katastrů, na které čekají také naše obce.
Děkuji za pozornost a doporučuji propustit do druhého čtení a jeho přikázání zemědělskému výboru.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji panu poslanci Hanušovi coby zpravodaji a otvírám obecnou rozpravu. Písemnou přihlášku mám jednu, a to od pana poslance Josefa Šenfelda. Prosím, máte slovo, pane kolego.
Poslanec Josef Šenfeld: Vážená paní místopředsedkyně, dámy a pánové, já budu velice stručný.
Projednávaný tisk obsahuje novelu dvou zákonů. Zatímco novelu zákona o zápisech věcných práv k nemovitostem lze v předložené podobě doporučit, se změnou správního poplatku je to z mého pohledu složitější.
V prvé části návrhu jsou dvě velmi potřebné úpravy. Nový § 9a, který zavádí takzvanou poznámku spornosti, umožní překonat některá úmyslná a spekulativní podání, a to spolu s úpravou § 4, kde je požadováno, aby součástí návrhu byla již listina, podle které se má změna uskutečnit.
Další nový paragraf, 15a, řeší odblokování velmi starých věcných břemen a dluhů na nemovitosti váznoucích ještě z údajů v pozemkových knihách. Je nutné zde poznamenat, že všechny tyto dluhy měly být vyřešeny a splaceny například již při vyřizování restitucí. Právní prostředí počátku 90. let se tak i zde podepsalo.
Druhá část, která stanoví novou metodu určení výše správních poplatků za vklad do katastru nemovitostí, je z mého pohledu sice podrobně vysvětlena a zdůvodněna potřeba získat prostředky pro dokončení digitalizace katastrálních map, ale přináší velmi komplikovaný postup, který bude pro navrhovatele málo přehledný. V tomto ohledu avizuji, že se pokusím pro druhé čtení připravit pozměňovací návrhy.
Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji panu poslanci Šenfeldovi. Dále se do rozpravy hlásí kolega Ludvík Hovorka. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji za slovo. Vážená paní místopředsedkyně, vážený pane ministře, vážené kolegyně, vážení kolegové, já si velmi uvědomuji potřebnost novelizace tohoto zákona, ale chtěl bych se skutečně zmínit o novelizaci zákona o správních poplatcích, kde jsem si dobře studoval důvodovou zprávu.
Domnívám se, že i když od roku 1994 neproběhla valorizace tohoto poplatku, tak ta navrhovaná valorizace je z pohledu prostého občana, běžného občana na venkově, příliš surová. Jestliže nově zavádíme platbu za návrh na vklad do katastru nemovitostí a za zápis každého věcného práva ve výši 500 korun za každou nemovitost, tak mi to přijde, že to je opravdu obrovská valorizace, která zatíží zejména lidi na venkově a také obce. Protože pokud taková obec zapisuje nějakou komunikaci, kde je více pozemků, tak je to samozřejmě vysoký a nezanedbatelný náklad. Já uznávám, že valorizace tohoto poplatku je třeba. Uznávám také, že je potřebné získat peníze na digitalizaci katastru, na pozemkové úpravy. To všechno je potřebné, ale musíme trochu uvažovat s mírou a nemůžeme na ty občany nakládat břemena, která jsou podle mého názoru neúnosná. To zastropení ve výši 20 000 korun pro realitní kanceláře nebo lidi, kteří se zabývají obchodem z nemovitostmi apod., to si myslím, že využije velmi málo obyčejných lidí, a je třeba uvažovat i z pohledu toho člověka, který na tom venkově žije.
Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji panu poslanci Hovorkovi. Nyní jsem zaregistrovala dvě přihlášky - pan kolega Zgarba, poté pan kolega Petruška. Jestli jsem to postřehla přesně, nevím. Prosím, slovo má pan poslanec Zgarba.
Poslanec Petr Zgarba: Děkuji, paní místopředsedkyně, za slovo. Pane ministře, vládo, kolegyně a kolegové, já teda se vyjádřím velmi stručné také k té třetí části novelizace, a to jsou správní poplatky. Dva kolegové předřečníci již o tom hovořili.
Já bych se chtěl dotknout v podstatě ještě jednoho argumentu v důvodové zprávě, a to je předpokládaný odhad u běžného převodu rodinného domu ve výši 1500 korun. Podle tohoto předpokladu předkladatelé vycházejí z toho, že běžný rodinný dům stojí na stavební parcele, je u toho zahrádka, eventuálně jedna z dalších nemovitostí, ať je to přístupová komunikace či něco jiného. Podle mého zjištění je průměrný rodinný domek, a zvláště na venkově, vybaven většinou prostorem před rodinným domem, tzv. předzahrádkou, lidově řečeno, přístupovou komunikací, která je evidovaná jako ostatní plocha. Podle evidence je v katastru nemovitostí stavební parcelou, na které stojí rodinný dům, pak zahradou a dost často, zvláště u starších budov, které mají, pravda, nižší hodnotu, která se pohybuje někdy ve stovkách nebo většinou vždy v řádu do milionu korun, ve stovkách tisíc, u toho bývá ještě nějaká hospodářská budova či něco, co přísluší k tomuto venkovskému rodinnému domku. Takže průměrně dle mého lze předpokládat, že ať už dědické řízení či darovací nebo jakýkoliv převod vlastnických práv v souvislosti se změnou vlastníka u takového rodinného domu je zatížen zpravidla průměrně pěti parcelami, což podle předlohy by byl poplatek ve výši 2500 korun. Já se taktéž domnívám, že toto je zbytečné a vysoké zvyšování poplatků pro běžného občana. To je jedna věc, která mi na přeložené novele, řekněme, vadí.
A druhá. Samozřejmě dochází k přesunům majetku, ať to jsou rodinné záležitosti, které jsem popisoval, pak běžné díly zahrad nebo jedné parcely. Tam vcelku vůči tomu nelze namítat. Ale taktéž dochází na deseti, někdy i třech parcelách k přesunu nebo změně vlastnických práv u majetku, který má rozsah desítek, stovek milionů, možná i více. Takže taky by se dalo diskutovat o stropu, který je 20 tisíc za převod nějakého souboru nemovitostí.
Abych ukončil své vystoupení, tak se domnívám, že samozřejmě chápu, že novelizace poplatků za zápis práva vlastnického je nutný, protože opravdu v České republice dlouho nedošlo k této změně. Nicméně bychom měli brát ohled, řekněme, na občany a změny vlastnických práv z hlediska občana a eventuálně změny vlastnických práv v podnikatelské či jiné sféře.
Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji panu poslanci Petrovi Zgarbovi. Nyní se o slovo hlásí pan kolega Daniel Petruška.
Poslanec Daniel Petruška: Milé dámy, vážení pánové, já cítím potřebu se k tomu také vyjádřit. Tou problematikou se zabývám poměrně dlouhou dobu. Komunikuji s předsedou Českého úřadu zeměměřického a katastrálního a jako člověk, který se dlouhá léta pohybuje na realitním trhu, musím říci, že ty poplatky naprosto nezobrazují, nebo nekorespondují s tím, jakým způsobem a kam se katastry posunuly za ta léta. Musím říct, že jestli něco ve státní správě nebo v organizacích, které mají poskytovat občanům služby ve formě evidence nebo registrace, jestli něco funguje dobře, tak za ta poslední léta rozhodně začaly fungovat dobře katastrální úřady. Možnost vydávat výpisy na dálku, nestát ve frontách ve srovnání s dobou na začátku 90. let, kdy získat výpis z katastru byl boj na několik dní a byly to mnohasetmetrové fronty, to je už dávno za námi. Já si myslím, že pracovníci katastrálních úřadů si zaslouží být nejen dobře hodnoceni, ale že si zaslouží, aby do toho sektoru šlo více peněz.
***