(10.50 hodin)
(pokračuje Rath)
Jinak si to prostě vysvětlit nedovedu. Anebo jste těm lidem záměrně lhal. Horší. Vy jste dokonce záměrně podepsal smlouvu, kterou jste nedodržel.
Lidé, kteří podepíší s někým smlouvu, jejíž text nedodrží, tak se jmenují - jak, pane Topolánku? Jak je nazývá český jazyk? Mohl byste zde vystoupit a říct, co vás třeba i v té vojenské škole možná za minulého režimu naučili vedle toho marxismu-leninismu, jak se správně pochoduje a velí, tak co vás naučili, jak se říká lidem, kteří podepíší smlouvu a pak ji nedodrží. Já myslím, že by bylo dobře, abyste to tady řekl, aby to lidé věděli, jestli jste byl vychován stejně jako zbytek obyvatel České republiky a jestli umíte nazývat věci - stejné věci stejnými názvy.
Dámy a pánové, teď k poplatkům. Nemá cenu tady dělat výčet a další věci, jen bych připomněl jednu věc. My jsme tady upozorňovali, že ty poplatky, které jsou zavedeny v České republice, v obdobě nejsou nikde v západní Evropě a jsou navíc v rozporu s českou ústavou. Dokonce i u ústavních soudců jste slyšeli, že obdobné ustanovení, jako má česká ústava, nemají jiné ústavy zemí Evropské unie. Čili to srovnání není možné jednoduše.
Co říká česká ústava? Česká ústava říká, že každý člověk má právo na bezplatnou zdravotní péči za podmínek stanovených zákonem. Zajímavé je, že opět ODS tomu rozumí úplně jinak. A stejně tak zelení a lidovci. Víte, udělám takový příklad. Představme si imaginárně, že v ústavě je napsáno, že Poslanecká sněmovna má být nebo musí být vymalována bíle za podmínek stanovených zákonem. Co tedy ten zákon může stanovit? Třeba jak často se ta Poslanecká sněmovna maluje. Jednou ročně, jednou za dva roky, jednou za půl roku. Nebo jaký druh barvy té bílé má být použit? Latex, vápno nebo cokoliv jiného, malbyt nebo remal. Jestli má být natírána od stropu k podlaze nebo opačně. Ale přichází ODS a říká: Pokud je v ústavě napsáno "Poslanecká sněmovna má být vymalována nebo musí být vymalována bíle", znamená to, že vydáme zákon, že bude celá modrá.
Tak jsem zvědav, jak se s tím vypořádá Ústavní soud, protože podle mého soudu, podle zdravého rozumu, a jestli platí český jazyk a jestli u ústavních soudců neplatí logika domácnosti páně Topolánka, to znamená, že snížení znamená zvýšení a zvýšení znamená snížení a zrušení znamená zavedení, tak pokud tam platí český jazyk, který se učíme odmala, tak jinak než zrušením to dopadnout nemůže.
Chtěl bych také připomenout odpověď ministra Julínka na jednoduchou otázku jednoho z ústavních soudců. Pane ministře, za co platím já jako pacient soukromému podnikateli, lékaři, třicet korun? Žijeme v tržním hospodářství, a přece když jdu k nějakému soukromému podnikateli, tak mu za něco platím. Na tuto otázku, ač byla položena opakovaně, ministr Julínek nebyl schopen dát srozumitelnou odpověď.
Čili já se vás ptám, když to není schopen říci váš ministr, pane premiére, mohl byste být tak laskav a srozumitelně, jasně této Poslanecké sněmovně říci, za co občané platí třicet korun či jiné poplatky soukromým podnikatelům, majitelům zdravotnických zařízení. Za co?
A teď pár příběhů ze života, protože pan ministr v televizi říkal, že mu žádné dopisy nechodí, všichni lidé jsou spokojeni, poplatky rádi platí. Možná to vypadalo, že asi neznají lepší kratochvíli než platit julínkovné a cikrtné, že se to stalo takovým národním sportem či hobby a že vlastně si mu nikdo nestěžuje.
Dostávám stovky dopisů, nebudu vás obtěžovat čtením stovek, protože to by bylo na několik dnů, tak aspoň vyberu z některých.
Z letošního ledna, konce ledna, paní z Prahy 6. Je mi 84 let a jsem bohužel po druhém rozsáhlém infarktu. Můj důchod činí 10 794 korun. Čili paní má důchod mírně nadprůměrný. Činže 4728, inkaso 3322. Protože jsem imobilní nebo těžko pohyblivá po dvou infarktech, poplatek za úklid v bytě tisíc korun měsíčně. Vydání 9125 korun. Na celý měsíc mi zbývá 1669 korun.
Já chápu, že pan ministr Nečas si radši čte v nějakém obrázkovém časopisu, než aby poslouchal tyto reálné případy ze života. Chápu - doufám, že si neprohlížíte něco nemravného, a byl bych rád, kdybyste věnoval pozornost tomu, s jakými potížemi se potýkají občané v České republice, protože to není skutečně nic pěkného.
Protože mohli byste, pane Topolánku, Julínku a Nečasi, odpovědět té paní, jak má vyžít s 1669 korunami na měsíc, když má platit navíc poplatky u lékaře a doplatky za léky, které určitě činí u ní podle toho, co napsala, víc než tisíc korun měsíčně? Já vím, že je to pro vás velká legrace. Paní také píše: Vidím-li vás na obrazovce, tak praskáte ve švech. - Nevím, co tím myslela. - Sdělte mi laskavě, jak byste žil měsíčně za 1669 korun. Já se ptám taky pánů ministrů. Vám se snadno rozhoduje za kancelářským stolem a s ministerským měsíčním platem. Slovo pacient z vašeho slovníku vypadlo. Já dodávám - z vašeho slovníku vypadlo slovo člověk. Vás zajímáte jen sami sebe.
Paní končí: Komunisté mi otrávili 40 let a současné zákony umožní vládním činitelům v tom pokračovat. Pěkné vysvědčení!
Další dopis. Tohle je paní, která má aspoň štěstí, že má trochu nadprůměrný důchod. Paní píše další: Musím napsat příspěvek ke lžím pana Cikrta. Mně byl skutečně znemožněn přístup k potřebné lékařské péči. Mám srdeční arytmii, mám důchod 6336 korun za 32 roků práce. Nájem plus inkaso 5823 korun musím zaplatit každý měsíc. Zůstane mi 17 korun na jídlo a den. Nesmím tedy jít k lékaři, případně musím odmítnout i pobyt v nemocnici, protože když zaplatím, skončím na ulici. Nedostanu žádné potvrzení o hmotné nouzi, jak lže Julínek s Cikrtem, protože se vydává jen tomu, kdo pobírá příspěvek na živobytí nebo bydlení. Rada Cikrta, když v televizi prohlásil, že si mají vzít důchodci na léky a léčení půjčky, je nehoráznost! Z čeho bych tu půjčku platila? To se má Julínek s Cikrtem opravdu čím chlubit!
Hodnocení paní, které ne tak úplně sdílím, ale myslím, že není zas tak úplně daleko od pravdy: Jsou to bezcitní a bezcharakterní gauneři, všichni z ODS.
Teď jsem se věnoval lidem, kteří patří k těm spíše nižším příjmovým skupinám. A teď vám přečtu dopis pána z velmi dobře situované rodiny.
Moje dcera, studující posledním rokem Právnickou fakultu v Plzni, dne 18. 2. 2008 odjela do Plzně, aby si v akademické knihovně vybrala podklady. Asi v jedenáct hodin volala matce, že má obrovské bolesti žaludku, zvrací, má průjmy a je jí na omdlení. Protože je v bytě, který jsme jí pro klid ke studiu pronajali, od počátku studia bydlí sama, bylo z jejího zoufalého projevu poznat, že má nejen bolesti, ale že je i psychicky v propastné situaci. Manželka jí poradila, aby zavolala pohotovost, tedy lékaře. Za několik minut volala opět ještě zoufalejší a plačíc oznámila, že na čísle pohotovosti v Plzni jí neochotně vysvětlili, že musí počkat, a když volá, tak to nebude asi tak zlé a zda má vůbec 90 korun.
***