(17.30 hodin)
(pokračuje Tejc)
Ke zřízení tohoto postu opravdu není žádný důvod. Napadá mě snad ještě použít citaci kolegy Lišky. Motivací bylo spíše najít uplatnění pro - a prosím, doplňte si pro koho. Děkuji. (Potlesk poslanců ČSSD a KSČM.)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu kolegovi Tejcovi. Slova se ujme pan ministr vnitra a poslanec Ivan Langer, poté pan kolega Šlajs. Prosím, pane ministře.
Ministr vnitra ČR Ivan Langer Pane místopředsedo, kolegyně, kolegové, já jsem měl dnes příležitost tady na jednom návrhu zákona připomenout to, co jsem připomínal v minulých dnech, týdnech a v minulém volebním období, tedy je-li někdo v opozici, může počítat s tím, že se ocitne ve vládě. Je-li někdo ve vládě, měl by počítat s tím, že se může ocitnout v opozici, a podle toho tak by se měl i chovat.
Já rozumím tomu, že celá řada kolegů ze sociální demokracie tady v minulém volebním období a v předcházejících volebních obdobích nebyla, a tudíž nemůže nebo nemusí některé věci vědět. Je tady ale celá řada z vás, kteří jste zde byli, a buď si tedy nepamatujete, nebo, a to by byl horší případ, vaše vystupování a vaši argumentaci bych nemohl označit jinak než jako vrchol pokrytectví.
A dovolte mi krátkou rekapitulaci. Poté, co se premiérem české vlády stal Václav Klaus, stalo se pravidlem, že předsedou Poslanecké sněmovny se stane předseda nejsilnější opoziční strany. Premiér Klaus byl premiérem, předsedou Poslanecké sněmovny byl Miloš Zeman. Stalo se zvykem v tomto pokračovat. Stal-li se premiérem české vlády Miloš Zeman, předsedou Poslanecké sněmovny se stal předseda nejsilnější opoziční strany Václav Klaus. Přišly další volby a tento přirozený princip, který si myslím zaslouží následování, byl porušen, nerespektován, rozbit. Předsedou vlády se stal zástupce nejsilnější strany ve Sněmovně, tedy reprezentant ČSSD, a předsedou Poslanecké sněmovny se stal opět zástupce této politické strany, tedy ČSSD. Přišly další volby a věci, které byly vykolejeny z normálu, se do normálu vrátily. Předsedou vlády je reprezentant nejsilnější politické strany z pohledu mandátů ve Sněmovně Mirek Topolánek a předsedou Poslanecké sněmovny je reprezentant politické strany, která dominuje opozici a má druhý největší počet hlasů, tedy reprezentant ČSSD.
Bývalo také zvykem, že podle vlády a opozice, podle poměrů ve Sněmovně se upravovaly i poměry ve výborech. A já věřím, že ti z vás, kteří zde byli v minulém volebním období, si velmi dobře pamatují, jak byly stanoveny počty členů ve výborech, a někteří z vás si možná i vzpomenou, jakým způsobem bylo vedeno vyjednávání ze strany tehdy zrodivší se vládní koalice vůči tehdy existující opozici: tady máte, a buď budete brát to, co my vám nabízíme, nebo nebudete mít nic. Pamatuji si to velmi dobře. Nic takového se po minulých volbách neopakovalo.
A v tuto chvíli i vzpomeneme-li si, jakým způsobem tehdy se vyvíjela vládní koalice, jakým způsobem se měnily počty poslanců hlasujících pro tehdejší vládní koalici, tak jak se měnili premiéři - jednak za prvního premiéra to byli nějací poslanci, za druhého premiéra to byli jiní poslanci, za třetího premiéra to byli zase jiní poslanci, kteří podporovali tehdejší vládní koalici, ale ten poměr včetně počtu členů ve výborech zůstal stejný, tak jak byl nadefinován, tedy lichý ve prospěch vládnoucí koalice, jejíž struktura se různě měnila z pohledu poslanců, nicméně disponovala legitimní většinou v Poslanecké sněmovně. Teď je tomu úplně stejně.
Stejně tak si pamatuji, jak to bylo za minulého volebního období, pokud jde o počty místopředsedů a zastoupení místopředsedů Poslanecké sněmovny. Velmi dobře si pamatuji, jak se hledal způsob, jak tehdejšímu koaličnímu partneru Unii svobody umožnit mít svého místopředsedu Poslanecké sněmovny, a padaly argumenty ze strany vládní koalice, že musí být zastoupeny paritně všechny politické strany ve Sněmovně, tedy i Unie svobody, přestože kdybychom to přepočetli na počet mandátů, by takovýto nárok mít neměla. Tehdy vládní koalice, zastoupená mj. ČSSD, řekla: ne, ne, každá politická strana bude mít své zastoupení ve vedení Poslanecké sněmovny.
Proč to říkám? Říkám to proto, abychom si skutečně pečlivě uvědomovali to kouzlo parlamentní demokracie, tedy že jednou je jeden ve vládě a druhý v opozici a příště to může být naopak, abychom se podle toho chovali a aby prosím z řad těch, kteří porušovali pravidla, která byla kdysi nastavena, teď nezaznívaly argumenty, které nemohu označit slovy klasika - než falešné a prázdné.
Děkuji za pozornost. (Potlesk v pravé části sálu.)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministrovi Ivanu Langerovi a nyní technická poslance Šlajse. Pan kolega Šlajs dal přednost panu kolegovi Haškovi, ale v tom případě je to technická, protože se stejným přednostním právem je tady kolega Kováčik. Technická, Michal Hašek. Prosím.
Poslanec Michal Hašek: Já jsem se hlásil k technické a skutečně to bude velmi krátké. Je dobře, že máte tak dlouhou paměť, pane ministře Langře, nicméně je zajímavé, že jste začal až rokem 1996. Proč nehovoříte o tom, že v roce 1992 předsedou vlády po volbách byl Václav Klaus - ODS, předsedou Sněmovny Milan Uhde? Hádejte, z jaké politické strany? ODS. (Námitka ministra Langera.) To jste tady nebyl, ale nicméně je potřeba fakta citovat přesně, pane ministře! (Pobavení.)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Já bych prosil přednášejícího i pány ministry, aby na sebe nepokřikovali. Já vám udělím slovo, pokud budete chtít. Prosím.
Poslanec Michal Hašek: Co se týká začátku volebního období v roce 2006, já si pamatuji, že - byť neúspěšně - jste navrhovali nejdříve na předsedkyni Sněmovny paní Němcovou - ODS, nikoliv sociální demokracie, poté pana Kasala - KDU-ČSL, nikoliv zástupce sociální demokracie.
Děkuji. (Potlesk poslanců ČSSD.)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Nyní technická - pan kolega Šlajs. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Václav Šlajs: Vážený pane předsedající, členové vlády, kolegyně a kolegové, teď probíhá na serveru idnes anketa, zda si zelení zaslouží post místopředsedy Sněmovny. Já vím, že vláda by vždy nemusela plně respektovat názor veřejného mínění, někdy to může být zkreslené, ale tady si myslím, že to stojí za zamyšlení. Čtenáři serveru idnes, a to zpravidla nejsou sympatizanti opozičních stran ve Sněmovně, pouze 6,5 % z nich se domnívá, že si to zelení zaslouží.
Já si myslím, že tímto krokem, kolegyně a kolegové z vládních stran, že ukazujete českým občanům pomyslný prostředníček. A to si myslím, že není dobré. Děkuji. (Potlesk poslanců ČSSD.)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Já vás vidím i s technickými připomínkami, včetně přednostního práva kolegy Kováčika, který technické připomínky nechá proběhnout, protože mají přednost, a já je tedy nechám proběhnout. Pan kolega Rath, pan poslanec Jičínský, poté pan kolega Jandák.
Prosím. S technickou připomínkou David Rath.
Poslanec David Rath: Děkuji. Dámy a pánové, já bych nevystupoval, kdyby tady pan ministr Langer se teď nedožadoval nějaké politické korektnosti nebo slušnosti. Chtěl bych vás informovat, že v době před pár desítkami minut, když jsem seděl u stolku předkladatelů, tak mě do očí nazval několikrát chodícím vepřovým a pak řekl, že by mě, kdybych nebyl poslanec, nechal zavřít. (Oživení v sále.)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Prosím nyní pan profesor Zdeněk Jičínský s technickou připomínkou. (Hlásí se ministr Langer.) Já už jsem, pane ministře, ohlásil technickou a dal jsem i všem ostatním, kteří mají přednostní právo. Budete mluvit po panu předsedovi Kováčikovi. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Zdeněk Jičínský: Já také mám faktickou poznámku k tomu, co říkal pan kolega Langer. Jsem tu také od roku 1996. Nevím přesně, od kterého roku je tu pan poslanec Langer, ale určité věci v této Sněmovně zdaleka nemají povahu takových pravidelností, aby se opakovaly, aby bylo možno říci, když to je příště jinak, že to je porušení pravidla. Tak tomu bohužel není.
Pokud jde o počty místopředsedů, já už jsem řekl, bylo to předmětem určitých politických jednání, ale nebylo to tak vždycky, že by každá strana zastoupená měla svého místopředsedu. Pan ministr Langer to také musí vědět, když tak ať se podívá do záznamů.
***