(11.10 hodin)
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji za tuto zprávu. Otevírám obecnou rozpravu, nemám do ní žádnou písemnou přihlášku. Ptám se na vaše případné přihlášky nyní. Není žádná taková. Končím obecnou rozpravu, zahajuji rozpravu podrobnou - opět bez písemných přihlášek. Opět se tedy táži, zda chce někdo vystoupit bez písemné přihlášky.
Pravděpodobně na základě upozornění legislativy využijeme prostoru podrobné rozpravy k tomu, aby nás s návrhy seznámil pan kolega Šimonovský.
Poslanec Milan Šimonovský: Paní místopředsedkyně, já si osvojuji pozměňovací návrh, který připravila legislativa k tomuto tisku. Je to pozměňovací návrh, který mění článek II, a to účinnost. Znění bude: Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2009.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji vám. Ptám se ještě jednou na přihlášku do podrobné rozpravy. Není žádná taková. Končím podrobnou rozpravu a končím druhé čtení tohoto vládního návrhu zákona, sněmovní tisk 427, bod číslo 7. Děkuji jak panu ministrovi, tak panu kolegovi Šimonovskému, který zastoupil zpravodaje.
Zahajuji projednávání bodu číslo
8.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 235/2004 Sb.,
o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 442/ - druhé čtení
O úvodní slovo požádám ministra financí Miroslava Kalouska, aby z pověření vlády nás s tímto návrhem seznámil.
Ministr financí ČR Miroslav Kalousek Děkuji, paní předsedající. Já jenom stručně shrnu, že tato novela je spíše technického rázu. Jejím motivem není měnit základní ani sníženou sazbu. Jde o zajištění pojmu slučitelnosti s právem Evropského společenství. Jedná se o možnost provádět opravy chybně uplatněné dané. Využíváme této novely k zjednodušení některých komplikovaných částí zákona.
Děkuji rozpočtovému výboru za projednání a jsem připraven v diskusi odpovídat na vaše dotazy.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji vám, pane ministře. Přikázali jsme tento návrh k projednání výboru rozpočtovému, jak už bylo řečeno. Usnesení nám bylo rozdáno jako sněmovní tisk 442/1. Zpravodajem rozpočtového výboru je pan poslanec Alfréd Michalík. Prosím tedy pana kolegu, aby se ujal nyní slova.
Poslanec Alfréd Michalík: Děkuji, paní předsedající. Kolegové, kolegyně, rozpočtový výbor se zabýval tímto tiskem 2. dubna letošního roku. Přijal usnesení, kterým doporučuje Poslanecké sněmovně, aby tento návrh schválila bez připomínek.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji panu zpravodaji. Otevírám obecnou rozpravu. Do obecné rozpravy nemám žádnou přihlášku. Hlásí se pan kolega Urban. Promiňte, ještě předtím oznámím, aby se stihli dostavit kolegové, že do podrobné rozpravy jsou přihlášeni pan kolega Prosek, prosím, aby mu bylo dáno avízo, paní kolegyně Rybínová. Nyní jsme ale v rozpravě obecné.
Slovo má pan kolega Urban.
Poslanec Milan Urban: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Vážené kolegyně, vážení kolegové, už několik měsíců sledujeme dramatický nárůst cen paliv, v posledních týdnech a hodinách velmi dynamický. Ceny benzinu a nafty se dostávají v České republice na astronomické částky, které začínají být velkým problémem nejen pro domácnosti, pro lidi, ale také pro firmy.
Téma daňového zatížení paliv je téma, které je aktuální nejen v České republice, nejen v Evropské unii, ale jistě sledujete i to, co se odehrává před prezidentskou volbou ve Spojených státech, kdy případné snížení daní na benzin či naftu je prioritou obou hlavních kandidátů na prezidenta Spojených států.
Snad stojí za to podotknout, že cena benzinu ve Spojených státech se pohybuje na úrovni 16 korun, tedy jednoho dolaru za litr. V Evropě, v České republice, je ta cena více než dvojnásobná. Myslím, že pokud si Evropa chce zachovat nějakou přiměřenou konkurenceschopnost a obstát v globální soutěži, bude muset přemýšlet o tom, co udělá s daněmi na energie, resp. na paliva. V České republice je situace ještě drsnější. V České republice se na spotřební dani vybírá víc, než se musí. Abych to řekl jasně: V Evropské unii existuje povinná minimální spotřební daň na benzin a naftu. V České republice vybíráme víc, než je ta povinná daň.
Myslím, že situaci, kdy sledujeme ty dramatické nárůsty, nemůžeme nechat bez povšimnutí a bez odezvy. Navíc na rostoucí ceně vydělává stát tím, že inkasuje na dani z přidané hodnoty mnohem více, než původně predikoval, prognózoval, předpokládal. Tedy stát bohatne - přestože tvrdí, že snižuje daně, tak skutečné inkaso vybrané na daních je podstatně vyšší, a paliva v tom hrají poměrně dominantní roli. Všichni ostatní na to doplácejí - jak lidé, tak firmy.
Myslím, že to je trochu hanebné a že bychom měli využít příležitosti, kdy se vede diskuse o snížení spotřební daně, tak aby nám to nekomplikovalo život jako člena Evropské unie. To znamená, že my můžeme poměrně rychle snížit spotřební daň na benzin i paliva, a to o tolik, abychom dodržovali své závazky v Evropské unii; tedy ta hranice se může pohybovat u benzinu podle mého názoru někde kolem 2,50 koruny.
Mám zde připraven pozměňovací návrh, který jsem chtěl využít při projednávání tohoto zákona o dani z přidané hodnoty. Jelikož vláda nemá zřejmě zájem situaci řešit, a to dlouhodobě, a to i teď, obávám se, že bych byl nařčen z toho, že jsem využil jiného zákona než zákona o spotřební dani, tedy zákona o dani z přidané hodnoty, a že by tento můj pozměňovací návrh byl zamítnut z formálních důvodů, že by byl označen jako přílepek. Nabízím tedy řešení této situace. Vyzývám vládu, aby ještě do ukončení jednání této Poslanecké sněmovny předložila Poslanecké sněmovně vlastní vládní návrh snížení daně z přidané hodnoty na benzin a naftu, tak abychom dodrželi své závazky v Evropské unii a přitom se pokusili alespoň částečně kompenzovat dramata, která se na tomto trhu odehrávají.
Jistě budu nařčen z toho, že to není systémové, jistě budu nařčen z toho, že čerpadláři to stejně nepromítnou do svých cen, možná budu nařčen ze spousty dalších věcí, možná z nějakého daňového populismu. To všechno tady možná uslyším. Myslím si ale, že když dáme rozum do hrsti, přátelé, že stejně v Evropské unii, do které patříme, budeme muset hledat daleko razantnější a brutálnější řešení z hlediska energetiky, z hlediska i benzinu i nafty, protože tyto dramatické ceny se samozřejmě promítají do cen téměř veškerého zboží. Tedy začarovaný kruh - inflace, pokles výkonu ekonomiky atd. - ten v tom samozřejmě lze zcela jasně vidět.
***