(16.10 hodin)
(pokračuje Nečas)
Navíc rozsah výdělku není nijak limitován a výše výdělku nemá vliv na výplatu invalidního důchodu. Také zde se nejedná o obecné opatření, ale o opatření jen pro tyto specifické situace. Opět bych to ilustroval na konkrétních číslech. Představme si tři osoby, které mají stejný plat a stejnou délku pojištění. V případě, že u první z nich nastane pokles pracovní schopnosti o 30 %, nedostane tato osoba ve stávajícím znění zákona vůbec žádný invalidní důchod, tedy ani ne částečný invalidní důchod. Osoba, u které nastane 35% pokles pracovní schopnosti, dostane stejný částečný invalidní důchod jako osoba, u které nastane 65% pokles, čili dramaticky vyšší pokles pracovní schopnosti. Znamená to tedy, že tento systém je potřeba více rozdělit, více zpřesnit, aby byl z tohoto pohledu spravedlivější.
Co se týče důchodového věku u některých těžce pracujících profesí, vím, že toto je bolestivý problém a závažná věc. Já bych chtěl zdůraznit, že již podle stávajícího znění zákona je věk odchodu do důchodu po roce 2012 u mužů 63 let, to znamená, že bez ohledu na tento návrh dochází od roku 1996 k postupnému nárůstu věku odchodu do důchodu. Tento nárůst byl prodloužen i v roce 2004 novelou zákona o důchodovém pojištění. Současně bych chtěl také zdůraznit, že tento zákon nepřináší, jak by to někdy mohlo vypadat podle veřejné diskuse, zrušení tzv. důchodových kategorií. Tyto důchodové kategorie byly zrušeny k 1. 1. 1993. Chtěl bych zdůraznit, že dlouhodobá kontinuální politika české politické reprezentace, bez ohledu na její stranické složení, byla to politika všech vlád České republiky od roku 1993 nezavádět znovu důchodové kategorie a mít jeden univerzální důchodový systém, čili žádná česká vláda nejenže nepředložila, ale ani nevypracovala nikdy v minulosti ani omylem návrh, který by opět směřoval ke znovuzřízení důchodových kategorií.
Nicméně bych chtěl říci, že i v rámci sociálního dialogu velmi intenzivně jednáme s představiteli například hornických odborů, vzájemně argumentujeme, byla vytvořena odborná pracovní skupina, ve které jsou zastoupeni zástupci resortu Ministerstva práce a sociálních věcí, Ministerstva zdravotnictví, Ministerstva průmyslu a obchodu, jsou zde zastoupeni zástupci hornických odborů a také zástupci zaměstnavatelů, a tuto problematiku velmi intenzivně řešíme několika cestami. Za prvé cestou vypracování komplexních studií, které se budou týkat demografické struktury horníků, jejich zdravotního stavu, jdeme cestou dalšího propracování v otázce používání institutu zmírnění tvrdosti zákona, jehož používání se tímto upraví, jinými slovy rozšíří, a samozřejmě také jdeme cestou velice intenzivního dialogu a hledání řešení pro ty pracovníky, kteří v důlní činnosti pracovali se stálým pracovištěm v hlubinném dole již před 1. lednem 1993, čili před zrušením důchodových kategorií.
Vedle toho bych chtěl také velmi zdůraznit, že tento systém by měl být doplněn několika dalšími opatřeními. Při jednání výboru pro sociální politiku zazněl návrh, který já jsem připraven ve třetím čtení podpořit, a to návrh, aby se postupně prodlužovala délka možnosti předčasného odchodu do penze ze stávajících tří let až na pět let. To znamená ve chvíli, kdy by se věk odchodu do důchodu začal zvyšovat na 63 let, tak stejným tempem by se prodlužovala i možnost předčasného odchodu do důchodu tak, aby zůstala zafixována na 60 letech, a po dosažení věku odchodu do důchodu 65 let by byla až pětiletá, s tím, že po jednání s Ministerstvem financí je vláda připravena navrhnout celou řadu změn i v doplňkových důchodových systémech, především v systému důchodového připojištění, spočívajících především ve výrazně vyšší motivaci zaměstnavatelů přispívat na bázi zaměstnanec-zaměstnavatel svým zaměstnancům do systému důchodového připojištění, tak aby tato kompenzace například umožnila uhradit výpadek příjmu v případě předčasného odchodu do důchodu. Ta motivace by spočívala například ve výrazně vyšší možnosti daňového odpočtu na jednoho zaměstnance, který dnes může uplatňovat zaměstnavatel v případě, že platí na důchodové připojištění nebo kapitálové životní pojištění. My tady při jednání s Ministerstvem financí na pracovní úrovni jsme dospěli k částkám, na základě kterých by se tento odpočet zvýšil z 24 tisíc na částku 32 tisíc až 36 tisíc, také s velmi výrazným daňovým zvýhodněním v případě, že za výnos tohoto důchodového připojištění bude u životní pojišťovny nakoupena doživotní anuita čili doživotní penze. V tomto případě by došlo až k osvobození od daně v případě výnosu kapitalizace těchto prostředků. Čili chceme doplnit tento systém, průběžný důchodový systém, i dalšími prvky v oblasti důchodového připojištění, které by vedly k větší motivaci zaměstnavatelů zapojit se do tohoto systému, a samozřejmě ambicí by mělo být, aby se celkově zvedl počet pojištěnců v těchto doplňkových systémech, ve kterých je v současné době 3,8 mil. pojištěnců, z nichž 800 tisícům platí jejich příspěvek na důchodové připojištění jejich zaměstnavatel. My chceme toto číslo vytvořením vhodného prostředí ještě zvýšit.
Já bych také chtěl připomenout to, že do oblasti instrumentů doplňkových důchodových zabezpečení, jako je důchodové připojištění, případně kapitálové životní pojištění, jsou v průměru v České republice ročně investována ze soukromých zdrojů zhruba 2 % hrubého domácího produktu. Standardem v zemích na západ od nás je, že ročně jsou do těchto doplňkových důchodových instrumentů investována minimálně 4 % hrubého domácího produktu.
Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, zaměřil jsem se především na některé širší souvislosti změn v důchodovém systému, neboť jsem přesvědčen, že jste s navrhovanými opatřeními podle tisku 435 seznámeni a že není třeba tyto změny znovu jednotlivě popisovat.
Chtěl bych jen dodat, že vedle opatření jistě nepopulárních, jako je prodlužování důchodového věku, jsou v návrhu zákona obsažena i opatření motivační, která směřují k prohloubení významu pracovní aktivity ve výši důchodu. Jedná se zejména o možnost zvýšení důchodu za další pracovní činnost při pobírání poloviny nebo plného starobního důchodu. Dále se ruší administrativní podmínka sjednání pracovněprávního vztahu na dobu určitou pro výplatu starobního důchodu při výdělečné činnosti, což rovněž usnadní další výdělečnou činnost po přiznání starobního důchodu.
V návrhu zákona je obsažena i řada ochranných opatření. Jedná se zejména o zajištění toho, že veškerá doba studia před účinností zákona se bude započítávat v dosavadním rozsahu a že doba studia se bude nadále započítávat do potřebné doby pojištění pro účely vzniku nároku na invalidní důchod, o zajištění dosavadní výše částečného invalidního důchodu i v případě, že dojde ke změně na první stupeň invalidity. Dalším ochranným opatřením je také zajištění vzniku nároku na starobní důchod v případě získání alespoň 30 let doby pojištění bez náhradních dob, za které se platí pojistné. Jde také o zajištění dosavadní výše pozůstalostního důchodu naposledy vypláceného v případě opětovného vzniku nároku apod.
Znamená to tedy, že tento návrh zákona, samozřejmě vedle věcí, kterým ne každý tleská, ne každý rozumí, ne každý je podporuje, obsahuje celou řadu opatření, která zlepšují situaci, zlepšují komfort pojištěnců, a z tohoto pohledu by podle mého názoru neměla být zapomenuta a měla by být také zmíněna. Chtěl bych velmi zdůraznit, že všechna tato navrhovaná opatření je proto třeba posuzovat ve vzájemném kontextu a nikoliv izolovaně.
***