(10.50 hodin)
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji paní zpravodajce, paní poslankyni Evě Dundáčkové, a otevírám obecnou rozpravu. Nemám do obecné rozpravy žádnou písemnou přihlášku, táži se tedy, zda v obecné rozpravě chce někdo vystoupit a hlásí se ze svého místa. Nevidím žádnou takovou přihlášku, končím obecnou rozpravu.
Zahajuji rozpravu podrobnou. Opět vyzývám k tomu, abyste se hlásili ze svých míst, neboť písemné přihlášky nemám. Paní kolegyně Eva Dundáčková se hlásí jako první.
Poslankyně Eva Dundáčková: Vážená paní předsedající, dámy a pánové, jak jsem avizovala, osvojuji si v tomto druhém čtení, neboť tak zřejmě legislativně musíme učinit, usnesení ústavněprávního výboru, které bylo přijato při předchozím projednávání a které obsahuje některé technické úpravy návrhu, který byl předložen vládou České republiky Poslanecké sněmovně, ale také obsahuje jednu důležitou změnu, a to je změna, která mluví o tom, že dítě má být vždy, nikoli jen zpravidla vyslechnuto u soudu v případě, že se jedná o záležitosti, které se týkají jeho další výchovy a výživy. Prosím tedy, aby oficiálně toto usnesení se stalo součástí našeho druhého čtení v Poslanecké sněmovně.
Zároveň se přihlašuji k pozměňovacím návrhům, které vám byly rozdány již v minulém týdnu jako návrhy poslankyně Evy Dundáčkové k vládnímu návrhu na vydání tohoto zákona, tedy tisku 390. Jedná se o celkem osm pozměňovacích návrhů, které reagují na předchozí čtení a vycházejí i z pozměňovacích návrhů paní kolegyně Anny Čurdové.
První dva se týkají postavení dětí v okamžiku, kdy je rozhodováno o jejich dalším svěření do péče a ve věcech jejich další výchovy. První říká, že účast na mimosoudním smírčím nebo mediačním jednání nebo rodinné terapii, která je jinak považována za výrazný posun kupředu v péči o děti, nelze uložit v některých případech, a to po dobu předběžného opatření podle § 76b odst. 1 občanského soudního řádu, tedy v těch případech, kdy v rodině došlo k domácímu násilí, tedy k porušení vzájemných práv a k narušení rodinného soužití do té míry, že byl ohrožen vážným způsobem život, zdraví, svoboda či lidská důstojnost některého z účastníků rodiny, a nelze tedy očekávat, že by se mediační či smírčí řízení mohlo setkat s jakýmkoli úspěchem, naopak by mohlo prohloubit problém samotný. Druhý návrh zavádí možnost vyslechnout dítě i bez přítomnosti dalších osob, jak navrhoval už původní návrh ministerstva, ale pouze za podmínky, že jejich přítomnost by mohla ovlivnit dítě natolik, že by nevyjádřilo svůj skutečný názor. Protože se na půdu Poslanecké sněmovny obracela celá řada lidí, kteří poukazovali na skutečnost, že pokud dítě bude vyslýcháno samo, může být do značné míry možná těmi, kteří ho budou vyslýchat, manipulováno ve prospěch jedné či druhé strany a že obě znesvářené strany, což jsou v tomto případě rodiče, mají právo tam vyslat minimálně své právní zástupce, kteří by měli dohlížet na to, že bude výslech dítěte prováděn spravedlivě.
Třetí návrh směřuje k urychlení postupu soudu v řízeních o odvolání proti rozhodnutí o předběžných opatřeních v některých případech. Již dnes je stanovena lhůta pro předběžné opatření, nikoli však pro odvolání. Stávalo se tak tedy, že bylo v předběžném opatření v zájmu dítěte rozhodnuto velmi rychle, ale v případě odvolání se pak táhlo řízení dále. Tento podnět vychází z jednání Rady vlády pro lidská práva, ve kterém se stanoví, že lhůty pro odvolací řízení v těchto věcech, že úpravou dojde také k souladu s Úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod, zejména s právem na spravedlivý proces, a bude tím také naplněn požadavek přiměřené délky řízení. Ministerstvo spravedlnosti počítalo s touto úpravou pro další novelu, která má v nejbližší době přijít do Poslanecké sněmovny. Dohodli jsme se ale na tom, že urychlíme přijetí tohoto ustanovení a přijmeme je již v rámci tohoto projednávaného bodu.
Pravděpodobně nejrozsáhlejší úprava, která je vám předkládána formou pozměňovacího návrhu, je úprava, o které bylo nejvíce diskutováno a která také byla nejkontroverznější, a to je samotný výkon rozhodnutí již v okamžiku exekučního řízení, kde v původně navrhovaném znění měl být urychlen proces od pokuty, která měla být ukládána pouze jednou, k rychlému výkonu rozhodnutí odnětím dítěte, což sice bylo v zájmu naplnění rozhodnutí soudu, potažmo státu, nicméně bylo to shledáno všemi zúčastněnými stranami jako opravdu opatření velmi drastické pro dítě. Proto byl připraven pozměňovací návrh, který říká, že i nadále je možné v případě, že je to považováno za účelné, ukládat pokutu opakovaně. Mělo by ale zároveň být kontrolováno, zda ukládání pokut pečujícímu rodiči, který se odmítá podřídit rozhodnutí soudu, opravdu účelné je. To znamená, zda to je spojeno s žádoucím účinkem.
Před samotným výkonem rozhodnutí odnětím dítěte se pak nabízejí další dvě možné varianty, které by měly v ideálním případě vést k jakémusi smíření rodičů a k tomu, aby byla významným způsobem posílena práva dítěte. A to je možnost uložení mimosoudního smírčího či mediačního řízení, případně rodinné nebo jiné vhodné terapie, až na dobu tří měsíců s tím, že by tyto tři měsíce rodinné terapie nebyly hrazeny státem, zjednodušeně řečeno. A dále je možné, aby soud uložil a stanovil navykací režim, je-li shledáno, že takový je zájem dítěte. Plán se stanoví tak, aby byl umožněn postupný kontakt dítěte s osobou oprávněnou ke styku s ním, a samozřejmě i tam je možná a také žádoucí pomoc odborníků.
Myslím, že k obsahu pozměňovacího návrhu je to všechno, že to bylo poměrně obšírné. Já jsem se vám snažila vám sdělit, že jsme opravdu na tom pracovali velmi usilovně, a troufám si říci, že přestože já sama si umím představit i jinou úpravu, toto považuji za velmi vstřícný krok ze strany Ministerstva spravedlnosti a za posun k posílení práv dítěte v rámci řízení před soudem, která se týkají výchovy a péče o dítě samotné. Panu ministrovi a pracovníkům ministerstva děkuji.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji paní poslankyni Evě Dundáčkové a ptám se, zda ještě v rámci podrobné rozpravy chce někdo vystoupit. Pokud tomu tak není, končím podrobnou rozpravu.
Nezazněly zde žádné návrhy, k nimž bychom se měli hlasováním vyjádřit, a proto končím projednávání vládního návrhu zákona, který je obsažen ve sněmovním tisku 390 ve druhém čtení. Děkuji panu ministrovi, děkuji také paní zpravodajce.
Zahajuji projednávání bodu číslo 4. Je to
4.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 6/2002 Sb., o soudech,
soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů
(zákon o soudech a soudcích), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 150/2002 Sb.,
soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech
soudců a státních zástupců, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 349/1999 Sb.,
o Veřejném ochránci práv, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 425/ - druhé čtení
Z pověření vlády tento návrh uvede ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil. Prosím, pane ministře.
Ministr spravedlnosti ČR Jiří Pospíšil Děkuji, paní předsedající. Dámy a pánové, dovolte mi, abych zde uvedl novelu zákona o soudech a soudcích a již jmenovaných právních předpisů. Projednáváme tento právní předpis ve druhém čtení, já si přesto dovolím stručnou rekapitulaci obsahu tohoto návrhu, protože jde o klíčový právní předpis reformy justice, tak jak ji připravuje a předkládá tato vláda.
***