(18.00 hodin)
Poslanec Tomáš Úlehla: Vážený pane předsedo Sněmovny, vážený pane premiére, vážená vládo, dámy a pánové, jak již předkladatelka tady zdůraznila ve svém podrobném výčtu důvodů, proč jsme přistoupili jak na výboru životního prostředí, tak i v minulosti tady v Poslanecké sněmovně k projednávání úpravy zákona o odpadech, tak myslím si, že to má své opodstatnění. I Ministerstvo obchodu a průmyslu se aktivně zapojilo do projednávání těchto úprav. Jako osoba, která působí v odpadovém hospodářství v komunální politice dlouhou dobu, mohu říci, že se konečně rýsuje řešení, které zamezí tomu, o co nám všem hlavně šlo, to znamená krádežím, zamezit potenciálně zraněním, která mohou být způsobena zcizováním určitých veřejných součástí staveb nebo zařízení.
Chtěl bych upozornit na několik věcí, které budou zřejmě postupně ještě načteny jako pozměňovací návrhy, abyste měli základní přehled o důvodech možná někdy až přepečlivé diskuse. Velmi složitě jsme se snažili naformulovat úpravy tak, aby bylo jasné, které předměty jsou předmětem zájmu legislativní úpravy. Ty záležitosti, které by bylo možno podrobit dvojímu výkladu, jsme z této úpravy eliminovali. Mám tím na mysli například termín součásti stavby, protože tam bychom se asi nedobrali jednoznačného a jednotného právního výkladu; naopak veřejně prospěšná zařízení, pro která jsme našli oporu v legislativě, jsme v definici ponechali.
O autovracích zde bylo hovořeno. Určitě má své opodstatnění, že jsme zavedli kategorie úplat za to, že každé auto se jednou stane autovrakem, abychom v § 37 vytvořili podmínky pro velmi ekonomicky efektivní nakládání s těmito druhy nepotřebných věcí.
U elektrozařízení, která tady ještě nezazněla, bych v podrobné rozpravě načetl pozměňovací návrh po velmi náročné diskusi s těmi, kteří mají ze zákona povinnost zpětného odběru.
Chtěl bych upozornit, že jsme také zvažovali, nakolik zapojit Policii ČR do celého systému. Mám dojem, že dnes jsme dospěli k variantě, která nevyžaduje extrémní zapojení Policie ČR, pokud přijmeme pozměňovací návrh, na kterém jsme se dohodli.
Určitě velkým pozitivním posunem a prevencí proti zneužívání prodeje zcizených věcí je bezhotovostní platba, určitě i dokonalejší evidence ve sběrných místech přispěje k tomu, že subjekty, které by se chtěly ve velkém obohacovat na úkor nekalé činnosti nebo prostřednictvím nekalé činnosti, to budou mít ztížené.
Obce, města a kraje, navíc je to i napříč politickým spektrem projednáno, vítají tuto iniciativu. Proto bylo na výboru životního prostředí přijato usnesení, které - i když teď bude načítáno v určité pozměněné podobě - mělo ten cíl, o kterém jsem hovořil, to znamená zamezit potenciálnímu ohrožení zdraví občanů a vyloučit v co největší míře krádeže veřejného majetku, sakrálních předmětů, kulturních děl a případně strojních zařízení. Proto budu navrhovat propuštění do třetího čtení.
Jako úvodní řeč považuji toto mé vystoupení za dostatečné.
Předseda PSP Miloslav Vlček: Děkuji, pane poslanče. Otevírám obecnou rozpravu, do které zatím nemám žádnou písemnou přihlášku. Z místa se hlásí pan poslanec Petr. Prosím pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Břetislav Petr: Vážený pane předsedo, dámy a pánové, mé vystoupení k novele zákona o odpadech, která zahrnuje celou škálu dalších zákonů, jako je zákon o živnostenském podnikání, o podmínkách provozu na komunikacích, o pojištění za škodu způsobenou provozem motorových vozidel a také o policii, má sice široký název, ale v podstatě jde o dva základní problémy, které je možné shrnout do dvou základních atributů. Za prvé je to zcizování a nelegální nabývání kovů, a to jak železných, tak barevných, kterých je na našem i mezinárodním trhu zásadní nedostatek. To je první problém. Druhý problém, který jsme chtěli řešit, je otázka zcizování automobilů, které jsou následně rozebírány na náhradní díly, které se dostávají potom do legálního oběhu.
Pokud se jedná o zcizování kovů, paní kolegyně Konečná tady řekla stěžejní problém. Je nebývalý boom v průmyslu, který se týká výroby jak železa, tak barevných kovů, a na mezinárodním trhu stouply základní suroviny v průběhu dvou let skoro o 200 %. Nehovořím o našem trhu, čísla říkala kolegyně Konečná. Je tady pochopitelně i ta záležitost, že jak pro výrobu oceli, tak zejména ušlechtilých ocelí potřebujeme jistou dávku železného šrotu.
Je třeba podotknout jednu zásadní věc, že uvedená novela, kde 80 % toho, co je ve stávající novele, byla už přijata v roce 2006 a jen díky nepochopení Senátu, který navrhl její projednávání v období vrcholné volební kampaně do této Sněmovny, kdy nikdo z předkladatelů nemohl vědět, zda se tady ještě objeví, došlo k tomu, že Senát tuto novelu zamítl.
Pokud se týká projednávání této novely, domnívám se, že zejména kolegyně Konečná projevila nesmírnou iniciativu a že toto projednání bylo za účasti řady municipalit, ale také hlavně těch, kteří to vykupují, a dokonce těch, kteří železo nebo barevné kovy vyrábějí. Došlo k jedné shodě, že bychom měli zamezit krádežím. Do jisté míry z krádeží pochází nevídaný byznys, který při ceně, kdy konečná cena pro odběratele za kilogram železa se dnes pohybuje kolem 6 korun, v celostátním měřítku obnáší 6 až 10 miliard korun.
Je nezbytné podotknout, že u převážné části lidí, s nimiž to bylo projednáváno, nalezla tato novela příznivý ohlas a bylo řečeno, že návrh by měl být pojat jako rozhodující návrh pro další pozměňovací návrhy. Pochopitelně narazil u jisté skupiny lidí, kteří se výhodně živí kradením kovů. Organizace zlodějen - promiňte mi tento výraz - je natolik organizovaná, že ji je třeba srovnávat s alkoholovými mafiemi USA ve 20. a 30. letech minulého století. Bossové jsou bossy a ti, kteří kradou, jsou lidé, kteří nemají mnohdy jiného vyhnutí.
Další oblastí, o které tato novela pojednává, je otázka kradení automobilů a jejich následného rozebírání na náhradní díly. Myslím si, že i my jsme k tomuto stavu nějakým způsobem přispěli, když jsme připustili, že v novele zákona vymizelo, že do České republiky mohou být dováženy autobusy pouze do stáří 5 let a automobily do stáří 8 let. Jsme zemí s nejstarším potenciálem automobilů, jejichž průměrné stáří se pohybuje kolem 15 let. Za 10 let se nezměnilo nic. (Silný ruch v sále.)
Jen pro ilustraci - nechci unavovat čísly, ale v době, kdy ještě platilo časové omezení dovozu starých aut, jsme dovezli za půl roku v roce 2006 pouze 800 aut starších 10 let.
***