(9.20 hodin)
Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Ondřej Liška Vážená paní poslankyně, pane předsedající, já si myslím, že je to právě naopak, než jak říkáte. (Smích z řad poslanců ČSSD.) Penalizační školné, které navrhuje sociální demokracie, které je naprosto nesmyslné, protože nepřináší žádný motivační prvek do celého systému, se zásadně liší od toho, o čem uvažuje, zatím v rovině příprav, v rovině diskuse, která nyní probíhá, Ministerstvo školství a tato vláda. Takzvané odložené školné, právě provázané se systémem podpory, finanční podpory studentů, ať už formou studijních grantů, půjček nebo spoření, představuje dva zásadní kvalitativní zlomy. Umožní studentům bez ohledu na jejich sociálně-ekonomické zázemí vystudovat vysokou školu a zároveň do celého systému bude moci vnést prvek kvality a požadavku kvality.
Já si pamatuji, když jsem sám na vysoké škole navštěvoval seminář, na kterém jsem třeba po dvou třech přednáškách neviděl, že by mi to něco přinášelo, já jsem nešel za vyučujícím a neřekl, jestli by bylo možné změnit třeba ten obsah nebo způsob výuky nějakým jiným způsobem, přijatelnějším. My si myslíme, že by bylo vhodné, aby se studenti více zajímali o kvalitu toho vzdělání, které se jim dostává. To znamená aby požadovali po vysokých školách a univerzitách vyšší kvalitu, než jaké se jim nyní dostává. Systém odloženého školného, o kterém nyní uvažujeme a který bude moci být zaveden pouze poté, co bude několik let fungovat systém půjček a finanční podpory studentů, tak ten by právě takovýto prvek kvality měl do toho systému zavést.
Vysoké školy budou motivovány, ať už to bude poplatek, který bude ve formě odloženého školného nebo přímého školného, nikoli však ve formě penalizačního školného, tak jak je navrhujete vy, který je podle mého názoru úplně nesmyslný, tak tento prvek bude zároveň přinášet prvek motivace, motivaci samotným vysokým školám. Protože se budou mnohem více dívat na to, jak kvalitní vzdělání poskytují, jakým způsobem opouštějí absolventi vysokou školu, jakým způsobem nalézají uplatnění na trhu práce. Ten systém odloženého školného, tak jak jej dobře znáte jednak z písemné odpovědi na vaši interpelaci, jednak z Bílé knihy, je jedním z možných systémů, jak ten prvek kvality do toho vzdělávacího systému zavést.
Můžeme se o tom bavit, určitě bude dobrá příležitost ve chvíli - příští rok, kdy vlastně novelu zákona o terciárním vzdělávání předloží tato vláda do Sněmovny, a budeme se moci bavit i o tom, které obory, které školy tento motivační prvek budou moci zavést. Já si myslím, že ten systém bude diferencovaný, že to bude jiné pro obory humanitní, pro obory společenskovědní, a jiné to bude pro obory, které nalézají mnohem lepší uplatnění na trhu práce, jako je například ekonomie, právo či jiné obory.
Ten systém odloženého školného je vlastně konceptem levicovým. Je to systém, který se dívá na to, jak odstranit sociálně-ekonomické bariéry ve vzdělávání pro ty, kteří si vlastně dneska nemohou dovolit studium. Právě proto, že tento systém zavede spolu s odstupňovaným případným odloženým školným také prvek sociální podpory, podpory prostřednictvím studijních grantů, prostřednictvím spoření, tak se otevře zároveň i škála těch mladých lidí, kteří mají o vysokoškolské studium zájem, ale dneska si ho nemohou dovolit. My víme, že dneska vysokoškolské studium už není zadarmo. Ty rodiny to stojí docela velké prostředky, a právě prostřednictvím tohoto provázaného systému motivace a ekonomické podpory si myslím, že je správné otevřít ten systém mnohem většímu počtu studentů, než je tomu nyní.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu ministrovi Ondřeji Liškovi. Nyní vystoupí předseda vlády Mirek Topolánek. Po něm vystoupí pan poslanec Walter Bartoš, který byl řádně přihlášen.
Předseda vlády ČR Mirek Topolánek: Vážená paní poslankyně, vážené kolegyně, vážení kolegové, já si vážím vašeho zájmu o problematiku financování vysokých škol a jejích sociálních kontextů. Doufám, že ve svém zájmu vytrváte. Myslím, že máme v podstatě stejné cíle. Mrzí mě ovšem, že jste problematiku a princip odložené platby fakticky vůbec nepochopila.
Jestliže dnes podle vás stojí rodinu studium 70 tisíc ročně v průměru, tak odložená platba, která není pouze na školné, která může pokrývat i tyto sociální aspekty, naopak tuto částku snižuje. To je teze číslo jedna.
Teze číslo dva. Jestliže jsme do programového prohlášení dali větu "vláda zahájí diskusi o odložené platbě pro studium na vysokých školách", tak tím vláda jasně řekla, že v tomto funkčním období odložená platba zavedena nebude. Pokud to čtete jinak, já tedy opravdu nevím, jak bychom to měli napsat, aby to všichni pochopili.
Tato vláda nemá za a) sílu, za b) ten koncept dopracovaný do takových detailů, aby to mohla zavést. Nicméně zavést diskusi, to snad na půdu Poslanecké sněmovny patří a v tomto smyslu já zahájení této diskuse vaší interpelací vítám a dovolte mi, abych se chviličku té problematice věnoval.
Na rozdíl od vás se tu situaci snažím řešit prostředky, které má tato země k dispozici. Nemáme-li přírodní zdroje, můžeme bohatnout i na investicích do lidského kapitálu. To snad není levicový nebo pravicový koncept, to je dokonce pravda. A protože především kvůli vašim vládám nemáme rozpočtový přebytek, musíme tyto investice čerpat jak z veřejných, tak ze soukromých zdrojů. Navíc já osobně jsem přesvědčen, že investovat soukromé prostředky do vysokoškolského vzdělání je správné. Jednak proto, že si myslím, že je to stejně jako veřejný ještě spíše soukromý statek, jednak proto, že to zvyšuje odpovědnost za volbu oboru a školy a také zainteresovanost vysokých škol na poskytování co nejkvalitnějšího vzdělání. Ale mimo jiné také proto, že vysokoškolské vzdělání je jednoznačně nejlepší životní investicí.
Poslední zpráva OECD k terciárnímu vzdělávání, zveřejněná před dvěma týdny, navíc ukázala, že v ekonomické, to je příjmové návratnosti, česky přeloženo ve mzdách, návratnosti individuálních nákladů na dosažení vysokoškolského vzdělání, je Česká republika na prvním místě v rámci OECD. Co to znamená? To znamená, že investice do vysokoškolského vzdělávání se v průměrné výši mzdy vracejí daleko rychleji než jinde. To je další argument. A i nadále se pokusím držet, paní kolegyně, pouze faktů.
Za prvé. Školné na vysokých školách bylo již v různých formách legislativně umožněno. Ve většině případů za vlád ČSSD. Jednak na soukromých vysokých školách, jednak na veřejných vysokých školách v případě programů celoživotního vzdělávání nebo při překročení běžné doby studia. Všechny tyto formy považuji za oprávněné. V tomto s vámi souhlasím. Jejich existenci připomínám jenom proto, aby se otázky finanční spoluúčasti kladly přesně a nevznikaly nejrůznější mýty.
Za druhé. Problém v uvedeném kontextu je spíše v tom, že studenti soukromých škol, kterých je již více než 10 % a jejichž podíl neustále roste, jsou ve skutečnosti diskriminováni. Na rozdíl od jiných zemí u nás neexistují systémy finanční pomoci studentům, které by hrazení poměrně vysokého školného kompenzovaly, zejména v těch případech, kdy to vyžaduje sociální situace studenta. Studenti soukromých vysokých škol a studenti zapsaní v programech celoživotního vzdělávání na veřejných vysokých školách nemají například nárok ani na daňové úlevy při placení školného, jako je tomu v jiných zemích. Já si myslím, že to je k diskusi. V systému takzvaného bezplatného veřejného vysokého školství pak studenti soukromých vysokých škol nebo jejich rodiče platí dvakrát. Jednou za sebe na soukromé škole, podruhé formou daní za ty, kteří měli větší štěstí a při velkém převisu poptávky po vysokoškolském vzdělání prošli přijímacími řízeními, a mohou tedy studovat za peníze daňových poplatníků. Jistě víte, že tímto sítem prochází snadněji dítě ze sociálně lépe situovaných rodin.
***