(10.00 hodin)
(pokračuje Topolánek)
Lidé, kteří se o reformu zajímají jako o celek a chápou souvislosti reformy vysokého školství s daňovou a penzijní reformou, také chápou, že odložené školné opravdu není krok, který vytvoří další bariéru na cestě za vyšším vzděláním, ale že je tomu zcela naopak: učiní jej dostupnějším hlavně pro ty, kteří na něj zatím nedosáhli.
Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu předsedovi vlády Mirkovi Topolánkovi. S faktickou poznámkou se přihlásila paní poslankyně Zelenková, potom řádně vystoupí Walter Bartoš.
Poslankyně Ladislava Zelenková: Já jenom chci říct, kolegyně a kolegové, a speciálně je to informace pro pana premiéra, že tato interpelace byla na pana ministra školství, nikoli na pana premiéra. Snad si nemám myslet, že pan ministr by nezvládl obhájit svoje koncepty a že to musí dělat pan premiér. Ale ono to spíš bylo dokladem toho, že nějaká aspoň trošku konstruktivní diskuse tady není možná, protože pan premiér udělal všechno pro to, aby ji zabil. Já bych to skoro nazvala pokusem o obstrukci v této chvíli, protože tady čekají další interpelace, které mohou být i zajímavé, nikoli ovšem pro pana premiéra zřejmě.
A abych jenom úplně kratičce ještě zareagovala. Pan premiér ve svém předlouhém, předlouhém vystoupení řekl jednu větu. Řekl větu, že odložené školné snižuje platby za studium. Já jsem pozorně poslouchala, já jsem v tom jeho předlouhém projevu prostě nenašla vysvětlení této absurdity. Odložené školné v podstatě snižuje platby za studium. Pro tuto chvíli děkuji.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji paní poslankyni Zelenkové. Vystoupí předseda vlády Mirek Topolánek.
Předseda vlády ČR Mirek Topolánek: Já tedy musím říct, že nesouhlasím s tou interpretací, kterou tady kolegyně předložila. Toto je velmi zajímavý bod, kterému my se dlouhodobě věnujeme, a ta diskuse k němu patří. Všichni si stěžujeme, že diskuse ve Sněmovně neprobíhá. Teď probíhá, teď máme možnost fakticky si ty věci vysvětlovat.
Paní kolegyně, jestliže jste uvedla, že dnes stojí studium dítěte na vysoké škole průměrnou rodinu ročně 70 tis., a odložená platba není pouze na školné, ale i na další náklady na studium, tak tím logicky říkám, když to je platba odložená, že to bude méně než 70 tis., to znamená sníží faktické náklady rodin na toto studium.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu předsedovi vlády a nyní vystoupí řádně přihlášený pan poslanec Walter Bartoš, potom pan poslanec Ivan Ohlídal a poslankyně Vlasta Bohdalová.
Poslanec Walter Bartoš: Vážený pane místopředsedo, vážená vládo, dámy a pánové, já doufám, že nebudu podezříván z obstrukce. Kolegové ze školského výboru vědí, že se touto problematikou docela dlouho zabývám, a rád bych k tomu také vystoupil, protože ta tematika je zajímavá.
Možná na začátek svého projevu bych připomenul podobnou situaci, která probíhala v britském parlamentu. Tehdy vládli, před rokem 1997, konzervativci vedení Johnem Majorem a ti samozřejmě prosazovali školné. Labouristická strana vedená tehdy Tony Blairem byla zásadně ještě tři měsíce před volbami proti školnému. Situace se velice výrazně obrátila po volbách. Říkám obrátila, protože labouristé prosadili koncept odloženého školného a naopak konzervativci, kteří byli na pravé straně politického spektra, hlasovali tehdy proti školnému, což je docela zajímavá věc, protože přijel za mnou pak stínový ministr Mark Hoban a já jsem se ho ptal, proč to udělali. On říkal: no my jsme v opozici, my takhle musíme vystupovat v parlamentu, protože jinak by nás lidé nevolili. Čili chápu, proč kolegové ze sociální demokracie takto vystupují. Je před volbami a je potřeba také se trochu předvést. Na druhé straně vám chci říct, kolegové, že bez vás se ta reforma nedá udělat. Tady můžeme něco říkat, ale pak si stejně budeme muset sednout a budeme muset vést velice solidní a velice fundovanou a konkrétní debatu. Bohužel tady ta debata momentálně, tak jak jste ji předváděli, nebyla příliš podložená čísly. A říkat, že je něco špatně, je málo.
Ve svém projevu bych navázal na své předřečníky, kteří mluvili o odloženém školném. Oni už uvedli řadu argumentů na toto téma, pokusím se je doplnit. Pokud se někde budu opakovat s panem premiérem, omlouvám se, opravdu to není obstrukce.
Pro odložené školné je důležitý přívlastek - a to chci podtrhnout - odložené. To neznamená, že placení se odloží jenom o nějakých pár let. Odloženým školným je míněn systém, kdy poplatky za studium neplatí studenti, ale s několikaletým odkladem až úspěšní absolventi. Studenty tedy v době studia, když to řekneme lidově, založí stát, který si to vybere zpátky formou odvodů z platů úspěšných absolventů. Jak bylo už mnohokrát řečeno, úspěšnými absolventy jsou míněni ti, kteří si příjmově mohou splátky školného dovolit. Pan premiér už o tom mluvil - nehledejme, prosím vás, podobnost se spotřebními úvěry a hypotékami. V systému odloženého školného totiž splátky opravdu klesají, byť si paní kolegyně Zelenková může myslet pravý opak, a to s klesajícím příjmem, podobně jako klesá daňová povinnost, protože to je procento z platu, takže to je ten důvod. Navíc při poklesu příjmu na určité minimum, třeba na minimální mzdu, zaniká splátková povinnost úplně. To bych rád podtrhl, protože kolegové ze sociální demokracie, mám pocit, ve svých projevech toto opomíjeli. Čili pokud se dostanete pod určitou hranici, tak ty splátky prostě nejsou. Ztráta příjmu v důsledku ztráty zaměstnání, nemoci, mateřství je pro dlužníky s hypotékou docela silné kafe, možná i noční můra. V systému odloženého školného tomu tak není, protože v době nízkých příjmů prostě ta splátková povinnost, jak jsem již uvedl, není.
Je tedy nasnadě odpovědět si na otázku, kterou si stále odpůrci školného kladou: Kterého studenta by těšil výhled na splácení dluhu už po osmitisícovém výdělku? Co by mu zbylo? Na to se dá strašně jednoduše odpovědět. Taková vyhlídka by absolventa vysoké školy nestrašila, protože by mu při tak nízkých platech žádné splátky prostě nehrozily. Systém odloženého školného vlastně funguje na principu splátkové solidarity, to znamená mezi více a méně úspěšnými absolventy. Je to úplně stejné jako pojištění.
Nechci dál rozvádět, že vysokoškolských absolventů s minimální mzdou je mizivé promile, už kvůli platným minimálním mzdovým tarifům, které průměrně stanoví vyšší zaručenou mzdu vysokoškoláka o 2,5-3 tisíce korun měsíčně oproti zaručené minimální mzdě středoškoláka. Chci říct, že průměrný plat vysokoškoláka, pokud se podíváte do údajů, u nás je 35 tis. Tuto částku dávám ale do souvislosti s letošní zprávou OECD Education at a Glance, což je taková jakási ročenka, která je vydávána, a jsou tam přehledy všech zemí, údaje týkající se vzdělávacích systémů. Podle této zprávy je individuální návratnost výdajů na vysokoškolské vzdělání v České republice ze všech zemí OECD suverénně nejvyšší, dosahuje 29 %. Ještě jednou - dosahuje 29 %. Tento údaj říká, že finanční vklad jedince do získání vysokoškolského vzdělání je obrazně úročen 29 %. To je velmi zajímavé srovnání, protože procento, oč je větší minimální mzda vysokoškoláka oproti minimální mzdě středoškoláka, se nápadně tomu podobá: je totiž také 29 %. Je prokazatelné, že v naprosté většině případů u vysokoškolských absolventů proto i po splátkách odloženého školného zbude na živobytí mnohem více než středoškolákům. Je možné se podívat do Education at a Glance a tam ty údaje určitě najdete.
Dámy a pánové, už mnohokrát jsem opakoval, že v současném systému financování vysokých škol chudší přispívají na vzdělávání bohatých. Pokud se zde ve Sněmovně politické strany ohánějí tím, že školné nelze zavést, protože by došlo k vyloučení chudých talentovaných studentů, zapomínají na to, že dnes jsou čistými příjemci přerozdělování ve školství právě ti bohatí. Na otázku je možné odpovědět takto. Právě proto, že nemáme školné propojené s účinnou finanční pomocí studentům, u nás existují sociální bariéry vstupu na vysokou školu. Koneckonců paní kolegyně Zelenková ve svém projevu také říkala, že je třeba vytvořit model a systém, který bude vedle odloženého školného provázán celým systémem grantů, studijních spoření a půjček.
***