(12.50 hodin)
(pokračuje Kalousek)
To jsou učebnicové fluskule, prosím pěkně. Daňová politika neexistuje sama o sobě. Daňová politika je součást hospodářské politiky, a proto je potřeba ji aplikovat tak, jak odpovídá dané hospodářské situaci a hospodářskému vývoji.
Nikdo nikdy nerezignoval na odstranění výjimek a sjednocení daňového základu. Je předmětem věcného návrhu zákona o dani z příjmů, který odešel teď do připomínkového řízení po velmi široké diskusi veřejné, která skončila v červnu. Já za všechny ty připomínky děkuji. Oslovil jsem všechny poslanecké i senátorské kluby. Připomínky jsem dostal, reflektoval jsem v té veřejné diskusi, věcný návrh zákona přichází. Co je zajímavé - že jsem odnikud nedostal jeden jediný návrh na odstranění jedné jediné výjimky. Také akceptuji, učinil jsem tak sám a předkládám pouze takové výjimky, které odpovídají prioritám podpora rodiny s dětmi, podpora vědy, výzkumu, odpovědnost vůči vlastnímu stáří, odpovědnost vůči vlastnímu bydlení a altruismus. Všechny ostatní výjimky odstraňuji a mimořádně se těším na tu parlamentní diskusi. To bude ještě větší legrace, než když škrtáme některé dotační tituly.
S panem poslancem Doktorem bez výjimky souhlasím. Ta diskuse nebyla jednoduchá. Není žádným tajemstvím, že návrh ministra financí nebylo jeden a půl procenta, ale jedno procento. Jeden a půl procenta je částka, kterou právě ve vazbě na bilanci státního rozpočtu a vývoj veřejných rozpočtů jsme si mohli maximálně dovolit, cokoliv víc by byl hazard s budoucími příjmy státního rozpočtu. Já za tu diskusi i za ten kompromis děkuji, byť jeho výsledek byl jiný než můj návrh, ale byl to prostě čestný kompromis, který akceptuji, a jsem pochopitelně ve druhém čtení připraven bavit se o jakýchkoliv variantách s tou zásadní výhradou, že nesmí mít větší než navrhovaný dopad na příjmovou základnu státního rozpočtu. Prostě nesmí. Tato vláda přijala jasný politický závazek, že po osmi letech bezuzdného plýtvání srovná bilanci veřejných rozpočtů a dovede ji do stabilizované trajektorie. A tento závazek dodrží.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministrovi financí. Ptám se, jestli má pan zpravodaj zájem o závěrečné slovo. Ano. Prosím. Se závěrečným slovem zpravodaj tohoto tisku Bohuslav Sobotka. Prosím.
Poslanec Bohuslav Sobotka: Děkuji, vážený pane místopředsedo. Jenom několik stručných poznámek k diskusi, která zde proběhla.
Já myslím, že je potřeba konstatovat, že vládní strany, které předkládají tento návrh zákona, vesměs před volbami slibovaly, že právě snížení daňových sazeb, a radikální snížení daňových sazeb zrychlí hospodářský růst v České republice. Toto téma bylo nepochybně důležitým tématem pro rozhodování občanů před parlamentními volbami. My jsme jako sociální demokraté už tehdy upozorňovali na to, že existují jiné bariéry hospodářského růstu, než je výše celkového daňového zatížení, a že toto není ten hlavní problém a že toto není cesta, která zrychlí hospodářský růst. Daňová reforma byla provedena silami vládní koalice. Platí od 1. ledna letošního roku a já myslím, že zbývá jen konstatovat, že nedošlo ke zrychlení hospodářského růstu oproti roku 2007, kdy ještě tato daňová reforma neplatila, ale v letošním roce z celé řady důvodů dochází ke zpomalení hospodářského růstu. A jedním z těch důvodů je také komplexní provedení daňové reformy, neboť součástí té daňové reformy nebylo jenom snížení daně z příjmů právnických osob, které zmínil pan ministr financí Kalousek, ale součástí té daňové reformy bylo také zvýšení daně z přidané hodnoty, které přispělo k tomu, že se snížila poptávka, snížil se růst reálných příjmů, zvýšila se inflace, a to spíš omezilo hospodářský růst v letošním roce. To je první poznámka.
Druhá poznámka. Já jsem rád, že už se i v ODS začínají objevovat hlasy, které relativizují dopad snižování daňových sazeb na hospodářský růst. Jsou to zatím ojedinělé vlaštovky, jako byl pan poslanec Vojíř, ale věřím, že do budoucna více lidí v ODS prohlédne a zjistí, že původní ideologická východiska, na kterých ODS funguje již déle než deset let, byla mylná, a dojde k určitému návratu k realistické hospodářské politice. Neboť ten vliv daní na investiční atraktivitu příslušného regionu je skutečně velmi relativní. Pokud si uvědomíme, že v Číně zaměstnanec neplatí žádné zdravotní nebo sociální pojištění, tak tomu se dá prostě konkurovat jenom tak, že u nás buď to zdravotní a sociální pojištění úplně zrušíme, anebo ho zavedeme v Číně. Prostě jinak se tomu konkurovat nedá. Jestli si uvědomíme, že průměrná mzda dnes v přepočtu na koruny je v Bulharsku na nějakých 25-30 procentech průměrné mzdy v České republice a v Rumunsku na nějakých 40-50 procentech průměrné mzdy v České republice, tak skutečně vládou nyní navrhované snížení sociálního pojištění je absolutně nerozlišitelné ve smyslu zkoumání nákladů na pracovní sílu v regionu střední a východní Evropy. Tak to prostě je. Toto není ten faktor, který nám do budoucna zajistí prosperitu a udrží konkurenceschopnost.
A poslední poznámka k tomu, co zde zmínil pan ministr financí Kalousek. Ano, samozřejmě systém nemocenského pojištění je dán na výdajové straně jako mandatorní výdaj. Pasivní politika zaměstnanosti je na výdajové straně definována jako mandatorní výdaj. Na druhou stranu deficity v systému nemocenského pojištění přece snižují manévrovací prostor ve státním rozpočtu. Jestliže budeme muset z jiných daňových příjmů financovat výplatu nemocenského pojištění v příštích letech, tak nám tyto daňové příjmy budou chybět na výdaje jiného typu. Tak tomu prostě bylo před rokem 2004. Před rokem 2004, než došlo ke změnám v systému nemocenského pojištění, tak se ten systém musel dotovat z jiných daňových příjmů. Vybrané nemocenské pojištění nestačilo na vyplacené dávky nemocenského pojištění a bylo potřeba jiné příjmy státu používat na výdaje na nemocenskou. Pak došlo ke změně, ke korekci, k parametrickým změnám v systému nemocenského pojištění a ten systém se dostal do přebytku. Teď dochází k další výrazné parametrické změně celého systému. My nevíme, jak to bude fungovat, a i když ten systém bude v deficitu po těchto vládou navržených změnách, tak to samozřejmě sníží manévrovací prostor ve státním rozpočtu. Ačkoliv ty systémy nejsou autonomní, tak mají vliv. Jejich stabilita, deficit či přebytek mají vliv na celkovou situaci státního rozpočtu a na celkovou schopnost vlády realizovat mandatorní či nemandatorní výdaje. Z tohoto pohledu musím trvat na argumentech, které jsem v rozpravě přednesl.
Závěrem bych chtěl zrekapitulovat, že zde zazněly v rozpravě tři návrhy. Návrh na zamítnutí, návrh na vrácení k přepracování a návrh na zkrácení lhůty pro projednávání o 30 dnů. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu zpravodaji. Budeme se zabývat těmi návrhy, které padly v rozpravě.
Ještě před hlasováním musím oznámit to, co jsem zapomněl, že paní kolegyně Eva Dundáčková má náhradní kartu 35 a že u řečnického pultu byla nalezena spona do kravaty. Je tady u mne.
Nyní tedy k návrhům. Nejdříve se budeme zabývat návrhem na vrácení předloženého návrhu navrhovateli k dopracování podle jednacího řádu. Já jsem gongoval už v době závěrečného slova ministra financí i zpravodaje, takže doufám, že všichni ti, kteří chtějí o této věci rozhodnout, už jsou v sále. Odhlásím vás, požádám vás o novou registraci. Prosím, přihlaste se svými identifikačními kartami a budeme hlasovat.
Čili nejdříve návrh na vrácení předloženého návrhu navrhovateli k dopracování, a to v hlasování pořadové číslo 72, které jsem zahájil, a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.
Hlasování pořadové číslo 72, z přítomných 144 pro 68, proti 67. Návrh nebyl přijat.
Nyní návrh na zamítnutí. O tom rozhodneme v hlasování pořadové číslo 73, které jsem právě zahájil, a ptám se, kdo je pro zamítnutí návrhu? Kdo je proti? Děkuji vám.
V hlasování pořadové číslo 73 z přítomných 146 pro 43. Návrh nebyl přijat.
***