(18.50 hodin)
(pokračuje Kalousek)

Pan zpravodaj Sobotka vznesl dotaz na mimořádné výkyvy u daně z přidané hodnoty, u spotřební daně a u daně, které se pracovně říká OSVČ, ale ona se skutečně týká všech - nejenom OSVČ, ale i těch, kteří platí daň ze závislé činnosti, leč z nějakého důvodu podávají daňové přiznání. Tady je zcela na místě výtka a já ji přijímám a omlouvám se za to, že tyto výkyvy nejsou v komentáři dostatečně vysvětleny. Je tedy na mně, abych je teď Poslanecké sněmovně vysvětlil.

U daně z příjmů fyzických osob, které podávají daňové přiznání, se jedná o jednoduchý efekt, a sice efekt, že poprvé z tohoto účtu neodtečou vratky ze společného zdanění manželů. Přešli jsme na jednu jedinou sazbu daně, což samozřejmě učinilo mrtvým ustanovení společného zdanění manželů. Rodinám s dětmi se snížily daně, ať už jsou OSVČ nebo ze závislé činnosti sníženou sazbou, nikoliv však už vratkou ze společného zdanění manželů. A protože ve státním rozpočtu máme tři účty - účet daň z příjmů ze závislé činnosti, účet zdanění úroků a daň z příjmů fyzických osob, které podávají daňové přiznání, tak logicky z 9 mld. přichází skok 13 mld. a skutečné snížení daní se projeví na dalším účtu, tj. daň z příjmů ze závislé činnosti. Lze to snadno ověřit pohledem na rok 2005, kdy ještě společné zdanění manželů nebylo aplikováno, kdy je tam opět 13 mld., jako je plánováno pro příští rok. Nejedná se tedy, chci zdůraznit, o žádné vykořisťování živnostníků, jedná se pouze o účetní a metodickou změnu.

U spotřební daně skok je způsoben skutečností, že 1. ledna 2008 došlo k historicky nevyššímu zvýšení spotřební daně z tabáku, leč samozřejmě výrobní firmy se dostatečně předzásobily, to znamená de facto plně se zvýšení v roce 2008 neprojevilo, platily ještě starou daň v roce 2007. V roce 2008 došlo tedy k výraznějšímu poklesu a plně se to navýšení spotřební daně projeví až v roce 2009, a proto je onen index 2008/2009 tak vysoký, jak správně upozornil pan zpravodaj.

A stejnou analogii má daň z přidané hodnoty, kdy efekt zvýšení snížené sazby z 5 na 9 % se projevil v celé řadě komodit. Dominantní to bylo samozřejmě u staveb, kdy se firmy výrazným způsobem předzásobily, tím pádem v roce 2008 platily menší daň a plně se to projeví až v roce 2009. Nejedná se tedy ani o umělé nafouknutí daně, ani o chybu. Koneckonců, pane zpravodaji, počítali mi to stejní experti, jací to počítali vám. Já jsem nečinil v této vysoce odborné a sofistikované personální struktuře žádné personální revoluce. Pokud vím, nechoval jste se tak ani vy. Jsou to stále stejní lidé, kteří nám to mnohá, mnohá léta všem počítají. (V sále je velký hluk.)

Zazněla zásadní připomínka pana poslance Tlustého na stabilizaci, zreálnění, tedy opravu příjmů na mnohem reálnější číslo, než vláda předkládá, a to během 20 dnů. Já bych to nesmírně rád udělal, kdybych to opravdu mohl udělat s jistotou, že během 20 dnů předložím číslo výrazně reálnější než dnes a že mě nečeká ta operace na začátku ledna, kterou otevřeně přiznávám. Je pravda, že je to poprvé, co to některý ministr financí otevřeně přiznává. Ne že by se to stávalo poprvé.

 

Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Promiňte mi, pane ministře, já bych chtěla zajistit pro vás naprosto slušné prostředí k tomu, abyste závěrečné slovo mohl přednést. Proto ještě jednou žádám všechny, aby zasedli do svých lavic a věnovali pozornost tomuto závěrečnému slovu. Děkuji.

 

Ministr financí ČR Miroslav Kalousek Děkuji, paní předsedající. Ještě jednou se Sněmovně omlouvám za svůj hlasový hendikep.

Je to poprvé, co to nějaký ministr financí otevřeně přiznává. Ono je to totiž poprvé, co je předkládán návrh státního rozpočtu v tak zásadních ekonomických turbulencích, a dovolím si dodat - politických turbulencích. Kdyby teď Sněmovna mně nařídila, nařídila vládě do 20 dnů přepracovat rozpočet na nově aktualizované příjmy, za 20 dní bych předložil aktualizované příjmy, kde by bylo sice jiné číslo, ale s naprosto stejnou mírou jistoty jako teď. A opět předkládal bych to sem za 20 dní s tím, že míra nejistoty příjmů je taková, že s největší pravděpodobností nás opět v lednu čeká nějaká korekce. Jednak proto, že opravdu jsou obrovské ekonomické turbulence a celá řada neznámých, ale mnohem větší, objemově mnohem větší riziko pro příjmy veřejných rozpočtů není americká finanční krize, ale hlasovací koalice Filip-Paroubek-Tlustý o dani z příjmů a o spotřební dani. To je objemově mnohem větší částka, než jaká může hrozit z finanční krize z Ameriky. U finanční krize jsem připraven tuto částku odhadovat na 10-12 mld., ale jenom hlasování o spotřební dani je 16 mld. a hlasování o dani z příjmů - netuším - 10? 15? 20? A o obou dvou těchto zákonech se bude hlasovat až po těch 20 dnech! A já opravdu nevím, co udělá hlasovací koalice Filip-Paroubek-Tlustý! Na rozdíl od finanční krize mám jednu jedinou jistotu: bude-li si moct zaškodit, tedy si zaškodí! (Potlesk v pravé části sálu.)

Pokud se jí to podaří, každý odpovědný ministr financí, ať to budu já, nebo když mě Topolánek vymění a bude to někdo jiný, nebude moci reagovat jinak, než na toto neodpovědné a populistické hlasování, které výrazně sníží příjmy státního rozpočtu, reagovat razantním snížením vládní spotřeby! A jsme ve stejné situaci! Za 20 dní nebudeme chytřejší, než jsme teď! A proto si dovolím poprosit o toleranci a pochopení této naprosto výjimečné situace plynoucí jak z ekonomických, tak dvojnásobně výjimečných politických turbulencí při schvalování závazného čísla příjmů státního rozpočtu.

K panu poslanci Paroubkovi, měl stejnou námitku jako pan poslanec Tlustý, jak už to v koalicích bývá, týkající se příjmů státního rozpočtu, že by měly být nižší, a současně kritizoval, že je málo na platy, že je málo na zemědělce, že je málo na celou řadu dalších věcí. Jak by se dalo vyhovět této žádosti? Stodvacetimiliardovým rozpočtem? Já jsem slyšel návod. Návod je, aby nebyly nezodpovědně snižovány daně. Já bych chtěl poprosit sociální demokracii, aby si už konečně ujasnila, jestli daně snižujeme, nebo zvyšujeme, protože já často čelím kritice, že jsem daně zvýšil, a v okamžiku, kdy se bavíme o deficitu státního rozpočtu, tak zase slyším zásadní kritiku, že daně neodpovědně snižujeme. Kdybyste si to konečně už, kolegové, ujasnili, dalo by se proti tomu snáze argumentovat!

Já chci k tomu říct jednu věc. Jakkoliv byl samozřejmě zákon o stabilizaci veřejných rozpočtů kompromisem, jakkoliv byl logicky kontroverzní, tak jestli něco udělal, tak fiskálně připravil tuhle zemi na první nárazy ekonomické krize, a to jak na příjmové, tak výdajové straně rozpočtu. Kdyby se neprovedla ona opatření na výdajové straně rozpočtu, kdyby nebyly retardovány a zmrazeny některé mandatorní výdaje, byl bych ze zákona povinen na rok 2009 plánovat výdaje mandatorního charakteru minimálně o 25 mld. vyšší.

***




Přihlásit/registrovat se do ISP