(9.50 hodin)
Předseda PSP Miloslav Vlček: Ještě s faktickou poznámkou paní poslankyně Bohdalová. Prosím, paní poslankyně.
Poslankyně Vlasta Bohdalová: Třetího listopadu je zanedlouho, poslanci ze školského výboru tam budou vítáni. Já bych také uvítala pozvánku na tento seminář.
Předseda PSP Miloslav Vlček: Děkuji, paní poslankyně. Nyní vystoupí pan ministr Liška. Prosím, pane ministře, máte slovo.
Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Ondřej Liška Děkuji. Vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové, dovolte mi zareagovat na vyřčené a doplnit. Ten seminář, o kterém hovořila paní kolegyně Bohdalová, po kterém volá, ten jsem sám nabídl při jedné z interpelací, při jedné z odpovědí, již v minulosti a také jsem hovořil o tom, že je potřeba se tomuto tématu věnovat nejenom na rovině interpelací, ale na rovině odborné a bez toho, že bychom se chtěli zde navzájem trumfovat, kdo bude populárnější a kdo umožní více věcí zadarmo. Já s tímhle naprosto souhlasím. Proto na mě působí velmi absurdním dojmem, když vy sami mě interpelujete v této věci, já vám na to poctivě odpovídám, zapojuji se do debaty, reaguji na vaše připomínky a vy usilujete o to a žádáte mě, abych přestal odpovídat na interpelaci a abych se od mikrofonu přemístil někam jinam do ústraní a tam dále diskutoval třeba o této problematice.
Včera zástupci sociální demokracie při projednávání nedůvěry vládě - myslím, že to byl pan kolega Rath, vyjádřil svůj obdiv k Tony Blairovi, který celé hodiny dokázal v britském parlamentu obhajovat věci, které jsou nepopulární, a dokázal tomu věnovat celé hodiny. My přesně tohle děláme. My se tady bavíme na parlamentní půdě o velmi složité problematice a věnujeme jí proto také odpovídající čas.
Vy jste uvedli, že se, jak vy, paní kolegyně Bohdalová, tak pan kolega Bičík, že se snaží vláda redukovat na školné problematiku vysokého školství. To je úplně absurdní, protože my se snažíme o úplný opak. Já jsem tady několikrát, a je to možné dohledat, říkal, že otázka školného v jakékoliv podobě je pouze malou, ne nepodstatnou, ale malou součástí mnohem složitější reformy, mnohem komplexnější reformy, ve které má samozřejmě své pevně dané místo, o kterém chceme vést diskusi, ale gros, podstatu této reformy tvoří něco úplně jiného. A o tom jsme tady také hovořili, proto to trvalo tak dlouho. Tedy když pan kolega Bičík říká: pokud bude vláda se snažit omezit debatu na školné, uslyší od nás ne - my se o něco takového nesnažíme, ani se o to snažit nebudeme. Proto doufáme, že neuslyšíme ne, nýbrž ano.
Co se týče komentáře pana kolegy Exnera, kterých zde bylo několik, od neexistence těch podpůrných nástrojů, co pro to hodláme udělat, kdy se je pokusíme zavést, kdy je předložíme atd. O tom jsme také hovořili a já to zopakuji. Bílá kniha je koncepční strategický dokument, jehož veřejné projednávání - bezprecedentně dlouhé, žádná taková strategie nebyla takto projednávána široce se sociálními partnery, aktéry, s veřejností, a všechny ty komentáře, jichž jsou desítky, možná i stovky, ty byly teď v minulých týdnech a dnech pečlivě vyhodnocovány a jejich komentář, jejich vypořádání proběhne ve veřejné podobě právě na tomto semináři, který nemá neomezenou kapacitu, nicméně poslanci a poslankyně na něj přístup neomezený mají. My tímto v žádném případě nemáme na mysli ukončení debaty jako takové. Naopak. Já usiluji o to a předpokládám, že debata o reformě terciárního vzdělávání bude stejně intenzivně a možná ještě intenzivněji pokračovat, ale nepovede se již nad Bílou knihou samotnou, nýbrž povede se nad věcným záměrem zákona a později nad paragrafovaným zněním zákona. Bílá kniha je instrumentem této debaty, Bílá kniha je strategickým koncepčním dokumentem, který nám měl umožnit zarámovat tuto debatu, formulovat základní teze a postoupit na další rovinu. To se nám doufám zdaří, ale ta debata bude pokračovat dále, nicméně mnohem praktičtěji a v konkrétnější rovině.
Právě tato Bílá kniha obsahuje v detailu přiměřeném charakteru tohoto dokumentu i návrhy nástrojů na finanční podporu studentů. Opakuji to, co jsem už opakoval mnohokrát: Nedokážu si představit debatu nad konkrétním zavedením školného v jakékoliv podobě, pokud by nepředcházelo zavedení a několikaleté fungování efektivního systému nástrojů finanční podpory studentů, a to formou studijních grantů, studijních půjček, stipendií a spoření na vzdělání. Teprve poté bude možné hovořit o dosazení dalšího motivačního prvku, který má úzký vztah ke kvalitě poskytovaného vzdělávání, a to ve formě sociálně únosného školného, které bude odstupňováno samozřejmě podle atraktivity oboru, podle zájmu, podle poptávky atd.
Zajímavé je, že tento koncept a jeho motivaci a podstatu tvoří právě rozšíření možnosti získat vysokoškolské vzdělání pro všechny bez ohledu na sociálně ekonomické zázemí. Levicový koncept, to znamená umožnit bez ohledu na to, kolik kdo má peněz, umožnit mu vysokoškolské vzdělání podle jeho vlastního zájmu, nikoliv podle toho, kolik má peněz v peněžence on nebo jeho rodiče, toto je polopatisticky řečená podstata toho, proč uvažujeme o změně, o rozsáhlé změně, nikoliv pouze o školném, ale o rozsáhlé změně systému financování vysokého školství. Jakou lepší a důležitější motivaci bychom přece koneckonců mohli mít než právě rozšíření možnosti získat vysokoškolské vzdělání i pro ty, kteří na to nemají dostatek finančních prostředků? To je ta hlavní motivace, o níž se bavíme a v níž školné v jakékoliv podobě, samozřejmě v podobě, na které se, doufám, dohodneme, může hrát svou důležitou roli.
Školné, a to bylo správně řečeno, které může v budoucnu tvořit podle odhadu maximálně čtvrtinu příjmů vysokých škol, ne u všech to tak bude stejně, tak právě toto školné samozřejmě nemůže nahradit nedostatek prostředků podfinancovaného vysokého školství. V žádném případě. Naopak, a říkám to zde tlustými písmeny, mým cílem je nejenom přivést do systému financování vysokého školství prostředky také ze soukromých zdrojů, nýbrž i v budoucnu stabilně navyšovat veřejné prostředky, a to vždy poté, kdy se ukáže, že na to tento stát má podle jeho maximálních možností. To je naším cílem, přiblížit se vyspělým zemím. Ve srovnání s OECD ta procenta jsou zřejmá. To znamená z těchto prostředků, kterými budou vysoké školy v budoucnu disponovat, a jedná se o horizont několika let, kdy by vůbec tento systém mohl být zaveden, tak zde s těmito prostředky budou moci hospodařit podle svého uvážení, ale nikdy nebudou moci samozřejmě nahradit robustní financování z veřejných zdrojů, které by se mělo navyšovat, a taky doufám, že bude.
Legislativní návrh, o kterém hovořil pan poslanec Exner, ten samozřejmě přijde poté, co ta roční debata se přesune z roviny debaty nad koncepčním dokumentem Bílá kniha terciárního vzdělávání a budeme moci hovořit o věcném návrhu zákona v paragrafovaném znění. Předpokládám, že tato doba, po které voláte, nastane nejpozději v polovině příštího roku, kdy bude vláda i Sněmovna seznámena s konkrétním legislativním návrhem změn. Doufám, že ve stejnou dobu předložím také jako výsledek debaty právě návrh zákona o finanční podpoře studentů, která bude obsahovat všechny tyto zmíněné nástroje - stipendia, půjčky a studijní granty. O tom, že se jedná o velmi komplexní problematiku, není pochyb, protože zasahuje nejenom resort Ministerstva školství, nýbrž samozřejmě i oblast sociální politiky.
***