(13.00 hodin)
(pokračuje Sehoř)
Samostatným problémem je přetížení vozidel. Tam bych se přimlouval za určitých podmínek o vyvinění řidiče alespoň tehdy, když sám náklad nenakládá a obdrží od přepravce doklad o hmotnosti nákladu.
Vláda dává k návrhu sice kladné stanovisko, ale má stejně jako já mnoho připomínek. Na většinu z nich jsem již upozornil. Nejzávažnější asi bude v tom, že vláda na rozdíl od poslanecké novely rozšíření povinnosti platit mýtné považuje za podstatnou změnu z pohledu směrnice. Vláda rovněž uvádí, že z návrhu není jasné ekonomické zdůvodnění novely. To by ale mohl nahradit materiál Českého vysokého učení technického Praha, Fakulty dopravní, z dubna roku 2008, který máme k tisku přiložen.
Již jsem se zmínil, že se zabývá třemi variantami, z nichž třetí je naprosto prodělečná, první je lehce výdělečná a prostřední je asi reálnou variantou při kombinaci varianty první s tím, že asi 50 % vozidel bude mít slevu z důvodu jejich vyššího stupně ekologičnosti. Protože výnos státu je minimální, o nějakých množstevních slevách se tu už ani hovořit nedá. To nehovořím o tom, že ekologické slevy by měl asi platit fond životního prostředí. To je ale asi úsměvné pro poslance. Neměly by se snižovat prostředky na opravu komunikací, které jsou, byť ekologickými, ale stejně těžkými vozidly opotřebovávány úplně stejně.
Zato se tu mluví o přípravě tzv. hybridního systému, který by měl pokrýt i silnice dosud nezpoplatněné. Pokud bude ekonomická výnosnost podobná jako nyní, tak bych další postup doporučoval úplně přehodnotit. Mluvíme-li totiž o reálných sazbách mýtného, ve variantě B, která je průměrem asi 40 tisíc vozidel s hmotností 3,5 až 12 tun s emisní třídou nula až dva, a stejného počtu vozidel s emisními třídami vyššími, pak do roku 2017 na nich stát vydělá 300 milionů korun. To je, prosím, 33 milionů korun ročně - vyděláme si na pěkných sto metrů dálnice. Kdybychom těmto vozidlům zvedli časovou známku asi o 400 korun ročně, vydělali bychom o něco víc. Výpočet je založen na nákladech, které nejsou ve studii specifikovány a které tvoří průměrně 400 milionů korun ročně, a na ušlých výnosech za neuplatněné časové známky v hodnotě 300 milionů korun. Státu tedy místo 300 milionů korun zbude pěkných 33 milionů korun. Nevycházíme tedy vůbec z nákladovosti podle směrnice, ale hry s čísly tak, aby se nikdo nezlobil. A to ještě nemluvíme o jednorázovém nákupu OBU jednotek asi za 150 milionů korun, se kterými nevím, co budeme za nějaký čas dělat, pokud půjdeme cestou hybridního systému. Protože jsem nikdy neměl možnost nahlédnout do smluv mezi dodavatelem systému a státem, není mi navíc jasné, jestli se náklady 400 milionů ročně na rozšíření systému mají započítat vůbec do nákladů, jestli nejsou totiž již obsaženy v původním vysoutěženém tendru.
Jako drobná věc se nyní již jeví další parametr výpočtu, a to že se nepředpokládají změny sazeb až do roku 2017, ale hlavně to, že sazby jsou stejné pro všechna vozidla od 3,5 tuny do 40 tun.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Promiňte, pane kolego. Prosím všechny, aby ještě vydrželi a doposlouchali zpravodajskou zprávu.
Poslanec Karel Sehoř: Už se blížím k závěru.
Nestudoval jsem dopravní fakultu, ale vím, že opotřebení vozidlem roste s třetí mocninou nápravového tlaku, takže poměr škodlivosti čtyřtunového vozidla se dvěma nápravami s dvanáctitunovým vozidlem se třemi nápravami vychází asi na číslo osm. Osmkrát tedy ničí vozovku více, ale budou platit stejně. Důvody pro výkonové zpoplatnění jsou tu popřeny. A to již vůbec není řeč o změnách sazeb v průběhu dne či týdne, které by mohly nahradit různé návrhy na zákazy jízd kamionů, které nyní Sněmovna musí řešit.
Nelogickým řešením jsou i menší sazby mýtného na silnicích první třídy proti sazbám na dálnicích. Dálnice přece stavíme proto, aby na nich těžká vozidla jezdila, a ne aby jezdila po obcích, kde to budou mít levnější.
Uvědomuji si, že se tak trochu vracím do debat, které zde probíhaly ve druhé polovině roku 2005. Mezitím se hodně událo, ale takové ty kroky na koleně bohužel pokračují dál. Důkazem toho je i předložený návrh. Jako loajální poslanec ale doporučuji, aby tento návrh prošel do druhého čtení.
Děkuji vám za pozornost. (Několik poslanců napravo tleská.)
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji panu poslanci Karlu Sehořovi za jeho zpravodajování k tomuto bodu.
Dámy a pánové, myslela jsem si, že to zkusíme doprojednat, ale přišly další přihlášky do diskuse, a proto přerušuji projednávání tohoto bodu nyní po přednesení zpravodajské zprávy, předtím, než byla zahájena obecná rozprava. Je tedy přerušen bod číslo 57, sněmovní tisk 583, v prvém čtení.
Ještě než se rozejdete, dlužím omluvy, které jsem nestačila přečíst. Z dnešního jednání se omlouvá také pan poslanec Michal Hašek, pan poslanec Jiří Paroubek, pan kolega Petr Wolf, ministr kultury Václav Jehlička, pan kolega David Kafka.
Odpoledne zahájíme jednání ve 14 hodin 30 minut ústními interpelacemi na premiéra. Pouze upozorňuji, že pan premiér je z dnešního dne jednání řádně omluven. A z dalších členů vlády se omlouvají pan místopředseda vlády Čunek, pan ministr Pospíšil, pan ministr Řebíček, paní ministryně Stehlíková, pan ministr Vondra, pan ministr Langer a pan ministr Jehlička. Tyto omluvy byly přečteny už ráno a já je pouze opakuji pro ty, kteří se chystají interpelovat, aby jim to bylo zřejmé.
Děkuji vám, přeji dobrou chuť k obědu.
(Jednání přerušeno ve 13.06 hodin.)
***