(9.40 hodin)
(pokračuje Klas)
Vážený pane ministře, znáte nějakou směrnici o společných pravidlech pro vnitřní trh s vodou? Určitě ne, protože žádná taková směrnice neexistuje. Existují pouze vodní environmentální směrnice. Co vám dává vnitřní přesvědčení, že dokážete říct, jaká délka smlouvy je pro zadavatele ještě správná a jaká již ne? Nebude to spíše otázka konkrétních okolností a posuzování případ od případu? Proč Evropské komisi nevadí koncesní smlouvy uzavírané např. ve Francii či na Slovensku na dobu 20-30 let?
Vážený pane ministře, ani já nevidím nic špatného ani zakázaného na kontrahování soukromých externích společností, pouze by mě velice zajímalo, co dělají početní úředníci Ministerstva životního prostředí, když veškerou agendu spojenou s nastavováním a aplikací podmínek přijatelnosti pro operační program životního prostředí řeší soukromá konzultantská společnost. Upozorňuji v této souvislosti na skutečnost, že tzv. finanční model, který má dle vašeho názoru zajišťovat plnění podmínek přijatelnosti pro operační program životního prostředí, je natolik složitý a neprůhledný, že interpretace výsledků vyžaduje placenou konzultantskou činnost této soukromé společnosti. Vaše ministerstvo tak, ať již vědomě či nevědomě, vytváří do budoucnosti obrovský obchodní potenciál pro soukromé konzultantské společnosti.
V této souvislosti také považuji za humorné vaše konstatování, že materiály zpracované vaším ministerstvem - cituji - "rozvádějí podmínky z přílohy č. 7 operačního programu životního prostředí do takové podoby, aby byly srozumitelné a uchopitelné ze strany žadatelů". Ubezpečuji vás, pane ministře, že jsem s několika žadateli ze strany vlastníků vodohospodářské infrastruktury konzultoval vaše požadavky a narazil jsem na zděšení a pocit bezmoci. Pro většinu žadatelů znamená nemístně složitý aparát podmínek a modelů buď veliké náklady na konzultantskou činnost, kterou jsem zmiňoval již před chvilkou, a následné zahlcení vyplňování modelů nebo vzdání se potřebných dotací.
Z vašeho vyjádření vyplývá, že moloch požadavků na žadatele o dotace připravený soukromými konzultantskými společnostmi povede jistě k akceptaci žádostí ze strany Evropské komise. A proto vás znovu, pane ministře, žádám, abyste mě informoval, zda máte ze strany Evropské komise potvrzeno, že tento moloch bude akceptován jako důkaz splnění jednoduše vyhlížejícího požadavku, aby - cituji - "tarif byl nastavován tak, aby byla podporována kvalita služeb poskytovaných spotřebitelům a současně došlo k zajištění dlouhodobé udržitelnosti infrastruktury".
Vážený pane ministře, uvádíte, že na zakázky Ministerstva životního prostředí za vašeho působení nedošlo k žádným podnětům vyvolaným z vlastní iniciativy ze strany ÚOHS. To nejspíš bude pravda, avšak zejména proto, že ÚOHS těžko může sledovat všechny zakázky zadávané všemi veřejnými zadavateli. Mnohem častější bývá, že transparentnost zakázek bývá napadena nespokojenými uchazeči o příslušnou zakázku zejména proto, že věří, že podmínky pro udělení zakázky nejsou nastaveny pro všechny stejně. Jistě jste si vědom, že v oblasti, ve které vás interpeluji, vítězí ve vámi vyhlašovaných zakázkách stále stejné osoby, stejně jako skutečnosti, že řada vámi vypsaných zakázek trpí, ať už záměrně nebo z nedbalosti, vadami.
Taktéž bych se vás chtěl zeptat, proč veškeré zakázky na právní a konzultační služby týkající se operačního programu životního prostředí jsou vyhlašovány jako podlimitní, když jejich předměty mohou evidentně spolu souviset. Zda motivem náhodou není rozdělení předmětů veřejných zakázek, aby došlo ke snížení předpokládané hodnoty zakázky pod příslušné finanční limity a ministerstvo mohlo zadávat takové zakázky jako zakázky malého rozsahu. I to je porušení zásady transparentnosti a zásad pro zadávání veřejných zakázek, pane ministře. Je poněkud absurdní, když vaše ministerstvo káže o nutnosti transparentních výběrových řízení a samo postupuje zcela opačně.
Jistě je vám známo, že Česká republika postupovala při vyjednávání podmínek přijatelnosti pro dotace do vodárenství zcela unikátně, a to v celém evropském kontextu. Jaké máte vysvětlení k tomu, že okolní země jako Polsko a nově zejména Slovensko dokázaly obhájit svoje návrhy na podmínky pojící se k operačním programům týkajícím se životního prostředí. Je to právě a jen váš resort, který se zcela podvolil nařízení Evropské komise, a ještě si odvážně dovolí tvrdit, že se jedná o čistý úspěch v rámci negociací s Bruselem. Vláda Slovenské republiky přijala dne 11. června t. r. usnesení číslo 394/2998, kterým schválila podmínky pro provozní a koncesní smlouvy v rámci operačního programu životní prostředí na Slovensku. Slovenská vláda tak potvrdila, že se nenechala dotlačit do tzv. české cesty, kterou jsme nastoupili díky vám, pane ministře. Slovensko se vypořádalo s hlavním problémem, kterým bylo posuzování délky stávajících provozních smluv a požadavky na jejich celkové zkrácení tak, že se jedná o nedůvodné a právně neobhajitelné požadavky, které zasahují do svobodně uzavřených dvoustranných právních vztahů. Dále slovenská vláda ve svém rozhodnutí ukládá ministru životního prostředí přistupovat k městům a obcím stejně, ať již spolupracují, nebo ne se soukromým provozovatelem.
Dovolte mi, vážený pane ministře, abych kolegy seznámit detailněji s prezentací podmínek pro provozní a koncesní smlouvy v rámci operačního programu životního prostředí, prioritní osa 1, operační cíl 1.1 a 1.2, v programovém období 2007-2013 ve Slovenské republice. Jak jsem již zmínil, vláda Slovenské republiky přijala 11. června 2008 usnesení, kterým schválila podmínky pro provozní a koncesní smlouvy v rámci operačního programu životního prostředí. Podmínky navrhované v předloženém dokumentu systémově stanovují právní a ekonomické podmínky pro potenciální žadatele, kteří patří do skupiny oprávněných příjemců definovaných v operačním programu životního prostředí, a to v případě, pokud budou žádat o finanční pomoc z prostředků Evropského společenství a státního rozpočtu Slovenské republiky a pokud tito potenciální příjemci neboli vlastníci vodohospodářské infrastruktury smluvně zabezpečují nebo v budoucnu zabezpečí provozování vodohospodářské infrastruktury provozovatelem s účastí soukromého kapitálu. Uplatňováním podmínek se vytváří předpoklad pro respektování zásady nediskriminace, zásady rovného přístupu a dalších podmínek kohezních fondů a v neposlední řadě principu efektivního využívání finančních prostředků nejen ze zdrojů Evropského společenství, ale též vlastních prostředků potenciálního příjemce neboli vlastníka infrastruktury. Tím dojde k respektování požadavků Evropské komise, přičemž pro obce a města ve Slovenské republice zůstane zachována možnost plnění závazků Slovenské republiky v oblasti zásobování obyvatelstva pitnou vodou a plnění směrnic a přístupových dohod v oblasti odvádění a čištění odpadních vod, a to na celém území bez rozdílu pro všechny subjekty.
Slovenská vláda tak potvrdila, že se nenechala dotlačit do schválení aplikace tzv. české cesty, tedy schválení podmínek přijatelnosti, které rozlišují primárně mezi žadateli, kteří uzavřeli v minulosti stávající platné provozní smlouvy, a těmi, kteří tyto smlouvy z různých důvodů nemají. A dále následně ještě dochází k diverzifikaci na projekty se smlouvou uzavřenou s provozovatelem ovládaným dominantně veřejným a odlišně soukromým subjektem. Slovensko se vypořádalo s hlavním problémem, kterým bylo posuzování délky stávajících provozních smluv a požadavky na jejich celkové zkrácení tak, že se jedná o nedůvodné a právně neobhájitelné požadavky, které zasahují do svobodně uzavřených dvoustranných právních vztahů. Současně tak bylo poukázáno na to, že neexistuje jednotný právní předpis, na základě kterého by bylo možné plošně požadavky vztahující se k délce kontraktu aplikovat, přičemž záleží zejména na jednotlivém individuálním posouzení konkrétního případu a dále subsidiárně na praxi daného státu danou mírou a způsobem regulace oboru vodovodů a kanalizací. Vodárenské společnosti s existující provozní smlouvou jsou podle slovenských podmínek při posuzování přijatelnosti pro příjem prostředků z Fondu soudržnosti posuzovány jako společnosti bez uzavřených smluv.
***