(13.10 hodin)
(pokračuje Topolánek)

Je-li naším bytostným zájmem obstát v konkurenci, a to zejména v ekonomicky turbulentní době, která je před námi, musíme klást důraz na to, aby se naše ekonomika ve stále větší míře opírala o inovace vznikající doma, a nikoli, jak se často stává, na základě objevů našich vynikajících vědců někde jinde. Nemáme-li zůstat zemí, k jejímž přednostem uváděným v ročenkách konkurenceschopnosti patří levná pracovní síla, jak se opět stalo tento rok, musíme být schopni to, co vybádáme v našich laboratořích a vědeckých ústavech, proměnit v inovační potenciál a produkty s nejvyšší možnou přidanou hodnotou. Jen tak budeme schopni v dlouhodobé perspektivě zajistit našim občanům vysokou životní úroveň.

Abychom toho mohli dosáhnout, musíme vsadit na propojení výzkumu se vzděláváním na straně jedné, s inovacemi, rozvojem nových technologií a služeb na straně druhé. Umožnit úzkou a oboustranně výhodnou spolupráci výzkumných organizací, včetně vysokých škol, univerzit, s podniky tak, aby rostla jejich konkurenceschopnost, což je druhým hlavním důvodem předkládané novely. Rozšíření zákona o inovace, které dosud v našem právním řádu nebyly vůbec zakotveny, je pro to nezbytnou podmínkou. (V sále vládne stále silný hluk.)

Výzkum zejména v malé zemi, jako je ta naše, nemůže být izolován od mezinárodní spolupráce. Bylo by trestuhodné, kdybychom se pro financování výzkumu a vývoje nesnažili v maximální možné míře využívat právě evropské prostředky. Základní předpoklady pro to jsme vytvořili loňskou novelou zákona č. 171/2007 Sb. Ta ale neřešila řadu pro výzkumné organizace -

 

Předseda PSP Miloslav Vlček: Pane premiére, promiňte, ještě jednou vás přeruším a pokusím se skutečně kolegyně a kolegy uklidnit, to je podruhé. A potřetí už budu jmenovat, kdo se kde baví.

Prosím, pokračujte.

 

Předseda vlády ČR Mirek Topolánek: Ta ale neřešila řadu pro výzkumné organizace a vysoké školy nutných podmínek, zejména při jejich spojování do výzkumných konsorcií apod. Efektivní využití prostředků ze strukturálních fondů a rámcových programů je tedy dalším, již třetím důvodem pro předkládanou novelu.

O zjednodušení způsobu podpory a snížení administrativy se ve výzkumu a vývoji hovoří již řadu let. Oba způsoby financování výzkumu a vývoje, jak ten institucionální, tak ta účelová podpora, však dosud byly v podstatě stejné. Vědec napsal projekt nebo výzkumný záměr, jiný vědec ho oponoval, další vědci hodnotili výsledky. To vše se přitom až na výjimky odehrávalo v malém českém rybníku. Není těžké pochopit, proč se výsledky výzkumu a vývoje blížily světové špičce a excelenci jen v ojedinělých případech.

Změna je nutná. Vědci by za chvíli už skoro vůbec nezkoumali, jen by psali, co možná vyzkoumají, a navzájem hodnotili to, co ve skutečnosti už v řadě případů vymyslel ve světě někdo jiný. To je hlavní důvod, proč novela zákona o podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků navrhuje poměrně zásadní změnu institucionální podpory výzkumných organizací a vysokých škol, založenou zejména na dosažených výsledcích. Věříme, že tak dostane veřejné prostředky k těm, kteří si je zaslouží a kteří dokážou svými výsledky oslovit špičku světové vědy; v tom totiž spočívá ona excelence.

Situace není přitom tak zlá v základním výzkumu, kde má Česká republika řadu světově uznávaných výsledků. Daleko větší problém je v aplikovaném výzkumu a vývoji, kde světově uznávané výsledky jsou spíše výjimkami. Jedním z hlavních důvodů je, že dosud byl aplikovaný výzkum a vývoj podporován 18 resorty nebo centrálními úřady a že neexistovala společná platforma, kterou pro základní výzkum představuje Grantová agentura České republiky. Aplikovaný výzkum bude podle předkládané novely podporován již jen sedmi centrálními úřady a zejména - a hlavně - nově založenou Technologickou agenturou České republiky, která již řadu let v této zemi citelně chybí a řadu let se o ní pouze hovoří.

Výzkum ale potřebuje nejen vědce a prostředky, ale i zázemí, infrastrukturu pro svou činnost, ať už jsou to velká výzkumná zařízení, nebo počítačové sítě. Způsob jejich financování dosud nebyl legislativně upraven a předkládaná novela, aniž by říkala, která infrastruktura to bude, tento nedostatek řeší.

Návazně na předchozí je kladen větší důraz na důslednou úpravu vlastnických a duševních práv k výsledkům výzkumu, vývoje a inovací, ochranu duševního vlastnictví a zejména na odstranění překážek pro komercionalizaci výsledků výzkumu a vývoje.

Současně s navrženými změnami se v rámci zjednodušení systému podpor ruší dva ze tří prováděcích předpisů, jejichž některá ustanovení byla převzata do návrhu zákona. Třetí prováděcí předpis, nařízení vlády č. 267/2002 Sb., bude výrazně novelizován. Dále se navrhují změny souvisejících zákonů, zákona o vysokých školách, zákona o veřejných výzkumných institucích, zákona o veřejných zakázkách, koncesního zákona. Zde jsou navrhovány jen nezbytné změny vyplývající z předkládané novely zákona o podpoře výzkumu a vývoje.

V návrhu zákona je rovněž počítáno s přechodným obdobím 2010-2011, které umožní plynulý přechod na změněný způsob podpory výzkumu, vývoje a inovací.

Chtěl bych jasně deklarovat, že návrh byl v rámci příprav konzultován se všemi zúčastněnými partnery, včetně zástupců vysokých škol, Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, Akademie věd České republiky, Grantové agentury České republiky, a je možné říci, že je předkládán na základě konsensu všech zúčastněných. Pro návrh novely zákona jsme využili dlouholeté práce a materiálů schválených předchozími vládami. Věda, výzkum a vývoj jsou ze své podstaty spíše věcí apolitickou a prakticky všechny navržené změny už byly řešeny v koncepčních dokumentech z let 2000-2006.

Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, žádám vás o podporu předloženého návrhu, neboť jeho přijetí je nezbytným předpokladem pro další financování výzkumu, vývoje a inovací v této zemi, pro její budoucnost, pro růst konkurenceschopnosti a životní úrovně našich spoluobčanů. Děkuji za pozornost.

***




Přihlásit/registrovat se do ISP