(16.00 hodin)
Ministr financí ČR Miroslav Kalousek Děkuji za slovo, paní předsedající. Opět, tak jako u státního rozpočtu, se domnívám, že jsme v rámci prvního čtení vedli dost zásadní diskusi o důvodech a parametrech tohoto návrhu, a proto nechci opakovat argumenty, které mnohokrát zazněly. Snad jenom pro média bych chtěl upřesnit, vzhledem k tomu, že jsem zaslechl v kuloárech a několikrát si přečetl, že dnes bude Sněmovna projednávat jeden ze tří pilířů daňové reformy vlády Mirka Topolánka, tak bych chtěl upřesnit, že to není pravda. Dnes bude Sněmovna projednávat parametrickou změnu, novelu stávajícího zákona o daních z příjmů. Jeden z pilířů je úplně nový zákon o dani z příjmu, který představuje zásadní systémovou změnu a který ve věcném návrhu Ministerstvo financí teď předkládá vládě. Bude-li s ním vláda souhlasit, pak začátkem příštího roku ho v paragrafovaném znění vláda předloží Poslanecké sněmovně.
Dnes tedy projednáváme novelu, jejíž motiv je velmi jednoduchý. Platný právní stav snižuje daňovou zátěž u daně z příjmu fyzických osob v roce 2009 vůči roku 2008 zhruba o 10 miliard korun, ale dominantně ji snižuje u vysokopříjmových osob, zatímco středněpříjmové skupiny se na tom téměř nepodílejí a nízkopříjmové skupiny jsou na tom hůře. Přeložíme-li tuto křivku do češtiny, platný právní stav v roce 2009 sníží míru daňové progrese u daně z příjmu fyzických osob, chcete-li, sníží míru solidarity vysokopříjmových s nízkopříjmovými skupinami.
Vláda, která se zavázala tuto disproporci novelou odstranit, předkládá model, ve kterém navrhuje snížení odvodové zátěže u fyzických osob nikoli o 10, ale zhruba o 18 miliard, tedy navrhuje snížit daňovou zátěž více, než je platný právní stav, ale nenavrhuje tak učinit instrumentem základní sazby daně z příjmů fyzických osob, ale instrumentem snížení sociálního pojištění o 1,5 bodu. Zdůrazňuji, že se to netýká důchodového pojištění, že tento 1,5 bodu sociálního pojištění je složeno z příspěvku na aktivní politiku zaměstnanosti a z příspěvku na nemocenské pojištění. Tímto instrumentem dochází k tomu, že proporcionálně budou přímé odvody sníženy všem. Dokonce i těm, kteří dnes neplatí žádnou daň z příjmu fyzických osob, protože jejich úlevy, ať už dané slevou na dani, jsou větší nebo rovné jejich daňové povinnosti. Jim žádné další snížení základní sazby nepomůže nebo jim může být jedno, protože oni stejně již dnes žádnou daňovou povinnost nemají. Mají ale plnou povinnost ve výši sociálního pojištění, to znamená, že i těmto nejnižším příjmovým skupinám, které již dnes žádnou daň z příjmu fyzických osob neodvádějí, tato vládní novela zajistí pokles jejich povinných odvodů. Tedy i ten nejchudší na tom vydělá.
Dalším pozitivním efektem, který vláda spatřuje v této novele, je, že zůstane letošní míra progrese, nebo chcete-li, bude zachována stávající míra solidarity vysokopříjmových s nízkopříjmovými a nepoklesne tak, jak předpokládá stávající právní stav. Respektuji, že určitá část politického spektra na to může mít jiný názor a přeje si snížení progrese, nicméně vláda má za to, že zachování stávající míry progrese je vyvážená politika vzhledem k současné situaci.
Co se stane, pokud tento návrh přijat nebude? Dojde zhruba ke třem základním efektům.
Za prvé, vysokopříjmové skupiny budou v příštím roce odvádět méně, než odvádějí letos.
Nízkopříjmové skupiny budou odvádět více, než odvádějí letos. Za druhé, sníží se letošní stávající míra daňové progrese, tedy solidarity vysokopříjmových s nízkopříjmovými.
Za třetí, státní rozpočet na tom bude lépe zhruba o 11 miliard korun. To, co návrh státního rozpočtu, který dnes prošel druhým čtením, počítá se schválením této novely, tedy počítá s tím, že sociální pojištění bude sníženo o 1,5 procentního bodu. Nebude-li tento zákon schválen, já vyberu do bilance státního rozpočtu nikoli prostřednictvím daně z příjmu fyzických osob, ale na sociálním pojištění o 11 miliard více, než předpokládám, což je 11 miliard, které jsou pro ministra financí velmi milé vzhledem k napjaté rozpočtové situaci, nicméně přestože by pro mne byly milé, tak bych toho trpce želel, protože by je zaplatili téměř výlučně ti nejchudší. A to já nechci. A kdo to nechce se mnou, tak toho prosím, aby podpořil novelu tohoto zákona.
Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Lucie Talmanová: I já vám děkuji, vážený pane ministře. Tento návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání rozpočtovému výboru. Usnesení výboru vám bylo rozdáno jako sněmovní tisk 563/1. Prosím, aby se slova ujal zpravodaj výboru pan poslanec Bohuslav Sobotka. Vážený pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážená paní místopředsedkyně, vážená vládo, vážené kolegyně a kolegové, rozpočtový výbor projednal tento návrh zákona. Doporučil Poslanecké sněmovně, aby ho schválila s jedním pozměňujícím návrhem, který je uveden v příslušném tisku (usnesení) 520 z 30. schůze rozpočtového výboru, která se konala 8. října letošního roku. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Lucie Talmanová: I já vám děkuji, vážený pane zpravodaji. Otevírám obecnou rozpravu. Do této obecné rozpravy mám zatím dvě přihlášky pana poslance Opálky a pana poslance Sobotky. Pan poslanec Sobotka jako zpravodaj může využít svého přednostního práva. Učiní tak, poté tedy pan poslanec Opálka. Vážený pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážená paní místopředsedkyně, kolegové, kolegyně, vážená vládo, dovolte mi, abych se vyjádřil k tomuto návrhu zákona, který vlastně navazuje přímo na to, co se odehrávalo v Poslanecké sněmovně v srpnu roku 2007, když tady vláda schvalovala takzvanou reformu veřejných rozpočtů. Dříve než tak učiním, tak mi dovolte, abych se vyjádřil k celkovému kontextu, do kterého je tento návrh zasazen.
Předtím než Topolánkova vláda prosadila takzvanou reformu veřejných rozpočtů, tak byly příjmy fyzických osob v České republice zdaňovány v rámci čtyř pásem. Pro připomenutí, nejnižší příjmy byly zdaňovány sazbou 12 %, to je myslím dobré zdůraznit. Vyšší příjmy 19, 25 a ty nejvyšší příjmy byly zdaňovány sazbou 32 %. Po takzvané reformě od 1. ledna letošního roku platí systém zdaňování tzv. superhrubé mzdy jednou sazbou ve výši 15 %. Když tento systém přepočteme na zdaňování hrubé mzdy, tak pokud jde o sazbu, tak nám vychází 23 %. Je tedy zřejmé, že příjmy lidí s nízkými příjmy byly za minulé vlády sociální demokracie zdaňovány sazbou 12 % a dnes jsou zdaňovány sazbou 23 %, zatímco příjmy lidí s nejvyššími příjmy byly za vlády sociální demokracie zdaňovány sazbou 32 % a dnes jsou zdaňovány sazbou 23 %. To znamená bez ohledu na to, k jak vysoké příjmové skupině daňový poplatník patří, tak je jeho příjem, pokud jde o daň z příjmu fyzických osob, zdaňován sazbou 23 %, což představuje 15 %, ale širšího základu, takzvané superhrubé mzdy.
***