(20.50 hodin)
(pokračuje Tlustý)
O tom to tady přece dneska hodně je, o císaři pánu, o dobrovolném předávání našich kompetencí a moci z rukou českých politiků do rukou osvícených cizích politiků. Já si dokonce umím představit, a vidím v tom jistou míru sebekritiky od některých z vás, že vkládáte do cizích politiků větší naděje než sami do sebe. Rozumím tomu. (Předsedající tiší hlučící poslance: Šššššššššš.)
Moje dnešní vystoupení… Já jsem také smířen s tím, že to tady dneska s dalšími prohraju, to je evidentní. Možná že ne dneska, možná jindy, ale určitě prohraju. Moje vystoupení má jako moto heslo, které jsem slyšel v době nedávné od jednoho řadového občana a zní takto a je moc hezké pro tuhle situaci: Lidi, buďte v klidu, tohle stejně nedopadne dobře.
Z čeho vyvěrá moje přesvědčení? Já tady v hluboké úctě k našim předkům chodím po chodbách a čtu si ty staré listiny, které visí dole ve slavnostní chodbě, a kladu si otázku, jak to tak asi mohlo vypadat na sněmu českých šlechticů, když si vydobývali dědičnou čelenku pro svého knížete. A ze všeho nejvíc jsem si vždycky kladl otázku, jak tak asi vypadal sněm českých stavů, když se v roce 1526 rozhodly -
Předseda PSP Miloslav Vlček: Pane poslanče, já vás přeruším, poprosím, aby se poslankyně a poslanci zklidnili.
Poslanec Vlastimil Tlustý: Pan premiér to špatně snáší a bude se to zhoršovat.
Jak to tak mohlo vypadat na sněmu českých stavů v roce 1526, když se projednávalo, jestli nám cizí budou vládnout lépe než naši, kdy se čeští stavové nedokázali dohodnout na českém panovníkovi a uvěřili tomu, že zvenčí přijde lepší vládnutí a osvícenost. Tehdy to trvalo necelých sto let a nedopadlo to dobře. Naši dědové a pradědové si pamatují okolnosti toho všeho, nebudu vyjmenovávat, jak v historii to trvalo potom dlouho, než zvítězil opačný názor. A že jsme na něj byli vždycky hrdi.
Já si, dámy a pánové, umím představit, jak na tom sněmu tehdy, a dnes je to patrné, byli lidé, kteří si mysleli, že když někomu předáme svoje kompetence, že v těch, kteří nám budou vládnout, získáme kamarády. Po určitou dobu nepochybně ano. Po určitou dobu a někteří z nás. Všimněte si, já jsem si například vědom toho, že já svým postupem ani dnešním vystoupením si v Bruselu a možná ani tady moc kamarádů nezískám. Stejně tak je patrné, že v tehdejším sněmu jako v tom dnešním byla většina těch, kteří buď opravdu nevěděli, nebo alespoň předstírali, že nevědí o tom, o čem se tady vlastně dneska má rozhodnout. I to si myslím, že je příslovečné.
Z čeho usuzuji, že to nedopadne dobře? Když předseda strany a premiér vlády, která den za dnem bojuje o 101. hlas, nám s vážnou tváří říká, že v parlamentu vlastně ani moc nejde o žádná hlasovací kvora neboli definici většiny, že vůbec nejde o žádná veta, že mnohem důležitější je schopnost komunikace, schopnost nalézt spojence, činit politická rozhodnutí. Tak to přece nejde dohromady.
Ano, už zítra, pane předsedo, tady opět uvidíme, jak vám jde o každý ten hlas. Jak jde o to hlasovací kvorum a jak nejde jen o ty kamarády a o schopnost komunikace. Každý den práce tohoto parlamentu dokazuje, že nám tady lžete. Že jde o to, jestli Česká republika bude mít veto, a jde o to, které národy budou schopny vytvořit většinu, která ty ostatní přehlasuje. A abych poskytl důkaz. To nebude trvat dlouho, kdy budeme poprvé na základě Lisabonské smlouvy řádně a demokraticky v zájmu Evropy přehlasováni. Toho se tady, dámy a pánové, ještě všichni dožijeme, až to vyhrajete. To bude velmi rychlé. A je celkem jedno, jestli to bude nějaká prkotina, která vzbudí zájem veřejnosti, anebo jestli to bude zásadní politické rozhodnutí.
Další důvod, proč jsem si jist, že to nedopadne dobře, jsou návrhy na usnesení, které tady přednášejí moji kolegové poslanci Občanské demokratické strany, ve kterých se objevuje slovo Benešovy dekrety a ve kterých se objevují slova Listina základních práv a svobod občanů Evropské unie. Já myslím , že ti, co tohle usnesení navrhují, vědí, proč to činí, a je evidentní, že to činí z obavy. Bude kuriózní, že právě tito asi nakonec Lisabonskou smlouvu i včetně této listiny podpoří. Ono je totiž zřejmé, a pan kolega Schwippel tady správně vyzýval, že nadřazenost této listiny nad právem České republiky znejisťuje obrovské majetkové přesuny provedené po konci druhé světové války na základě tzv. Benešových dekretů. A tak jako jsem před chvilkou říkal, že nebude trvat dlouho, kdy se dožijeme prvního přehlasování zájmů České republiky na základě Lisabonské smlouvy v Evropě, dovolím si vyřknout, že ani to nebude trvat dlouho, kdy poprvé uslyšíme rozsudek evropského soudu, ve kterém bude takovýto majetkový převod zpochybněn. I na to si, pane premiére, můžeme počkat - a brzo se dočkáme.
Já jsem nadšen z jednotného a podle mého názoru sebevražedného postoje sociální demokracie vůči schválení Lisabonské smlouvy. Tomu rozumím, to je jasný postoj. Myslím si sice, kolegové, že ho budete poměrně brzy, viz ony okamžiky, které jsem citoval, litovat, pak se vám bude špatně vysvětlovat, že jste byli pro přehlasovávání a prohrané soudní spory, ale prosím, je to vaše svobodné rozhodnutí.
Čemu vůbec nerozumím, je chvála pestrosti hlasování ODS - to se teď obracím s tímto pojmem k autorovi kolegovi Vojířovi - protože já tady už druhý rok prožívám evidentní postih za pestrost hlasování.
Mimochodem, chci pestře hlasovat i zítra a obracím se tímto na kolegy v ODS, aby mi to přičetli jako výhodu mého demokratického postoje, protože pestrost hlasování ODS je to, čím chceme oslovit naše voliče. Jinými slovy, dámy a pánové, já jsem jenom asi začal moc brzo. (Smích v sále, potlesk z levé části)
Protože se tady na mne stále obrací pan premiér - sice ne na mikrofon - tak úplně v závěru bych se chtěl zamyslet nad tím, kdy pochopíme, co se tady vlastně odehrává. Proč premiér říká, že v ničem nesouhlasí s místopředsedou Zaorálkem. Tomu věřím. Ale proč z toho vyvozuje závěr, že stejně jako místopředseda Zaorálek to má podpořit. A proč k tomu dokonce vyzývá část ODS. Já myslím, že proč se tohle všechno nepochopitelné děje, se dovíme buď ve chvíli, kdy tato vláda, která sedí za mými zády, vyšle nového eurokomisaře do Bruselu, anebo kdy tam ten nový eurokomisař odjede.
Já se odvažuji vyslovit hypotézu, že jste to vy, pane premiére, a že ta pestrost hlasování není nic jiného než naplnění hesla království za komisaře.
Děkuji za pozornost.
Předseda PSP Miloslav Vlček: Děkuji, pane poslanče. Protože naše jednání musí skončit v 21 hodin - mám zde ještě jednu přihlášku pana poslance Grospiče - proto přeruším 46. schůzi, a to do zítřka do 9 hodin. To znamená zítra budeme pokračovat 46. schůzí v 9 hodin. Po ukončení 46. schůze nebo přerušení budeme pokračovat schůzí 48., kde bychom projednávali body 138, 220, 127, 135 a bod 210.
Děkuji vám, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci. Přeji vám pěknou dobrou noc.
(Jednání skončilo ve 21 hodin.)
***