(14.20 hodin)
(pokračuje Hovorka)
Regulační funkci, ano, přiznávám, zejména na pohotovostech tento poplatek má, motivační zřejmě asi ano, ale měli bychom říci, jaká byla skutečná funkce těchto poplatků. Podle mě určitě to byla funkce ekonomická. Chtělo se přidat zdravotnickým zařízením a především se chtěla získat zdravotnická zařízení pro to, aby podporovala reformy. Dále se jednalo především o získání dat o průchodnosti pojištěnců jednotlivými zdravotnickými zařízeními, o tzv. signální kódy, které jsou důležité zejména pro plány řízené péče, které dneska připravují téměř všechny zdravotní pojišťovny a které prosazují zejména zástupci ministerstva ve správních radách. A co si myslím, že je také důležité - úkolem těchto poplatků bylo zvykat lidi na připravované zavedení přímé spoluúčasti pacientů. O tom se moc nemluví, ale pokud si přečtete nové zdravotnické zákony a zejména zákon o zdravotních službách a novelu zákona o veřejném zdravotním pojištění, tak zjišťujete, že pokud není definovaný standard, anebo je definovaný pouze obecnou formulací v jednom paragrafu, tak se dostáváte k tomu, že ne že budou lidé platit za nějaký nadstandard, ale lidé budou platit za péči, která je dneska běžně hrazena. A to je zřejmě cílem a vláda tuto skutečnost zamlčuje. A to budou daleko větší peníze, než je dneska 30, 60 a 90 korun. A o tom se bohužel mlčí.
Já jsem se snažil najít řešení, jak nalézt přijatelný kompromis v otázce regulačních poplatků, a je to stále stejné, co říkám už od léta roku 2007, že by z placení těchto poplatků měly být vyňaty děti do 18 let a potom staří lidé, důchodci. A samozřejmě dárci krve. Já jsem připravil tyto pozměňovací návrhy, které mám předloženy v písemné podobě, já se je potom pokusím načíst. Tímto se hlásím současně do podrobné rozpravy.
Ale chci znovu zdůraznit, že to, co tady dneska probíráme, je ve zdravotnictví až problém třetího řádu. Přesto si myslím, že je třeba poplatky řešit, že se to nemá otevírat každého půl roku a že je třeba nalézt řešení, které by bylo přijatelné pro skupiny občanů, které dneska skutečně těmito poplatky trpí. Tak jak je to v jiných civilizovaných zemích.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ještě v obecné rozpravě se hlásí o slovo ministr Kalousek.
Ministr financí ČR Miroslav Kalousek Dobré odpoledne, děkuji za slovo, pane předsedající. Jenom velmi stručnou poznámku k obecné rozpravě a k vystoupení pana poslance Hovorky.
Dovolte, abych se vám svěřil se svým přesvědčením, že já pokládám za správné a humánní a za velmi správné, pokud se české zdravotnictví stará o choromyslné. Pokud je tomu naopak, dochází k velmi vážným nedorozuměním a za ta nedorozumění se jménem té strany, která tady teď hovoří, omlouvám.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Pan poslanec David Rath se hlásí o slovo.
Poslanec David Rath: Pane ministře, nebylo to směřováno mně, ale vy jste živoucím důkazem, že tady chodíte, že naše zdravotnictví se o choromyslné stará nedostatečně.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ještě se hlásí pan poslanec Šťastný.
Poslanec Boris Šťastný: Dámy a pánové, já jsem původně chtěl reagovat na vystoupení pana kolegy Škromacha, ale když jsem slyšel pana kolegu Ratha - já jsem byl asi před půl rokem ve Špindlerově Mlýně na sjezdu České psychiatrické společnosti. A já nevím, jestli to pan kolega Rath, prostřednictvím předsedajícího, ví, Česká psychiatrická společnost před několika lety přijala usnesení, že je nevhodné, aby politici používali při svých vystoupeních onemocnění duševního rázu jako synonyma pro schopnosti či neschopnost prosazovat své politické názory. Je to urážející vůči českým pacientům.
***