(14.40 hodin)
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Teď požádám paní poslankyni Kateřinu Konečnou, která by chtěla mluvit o humanitární pomoci České republiky v unii. Prosím, máte slovo.
Poslankyně Kateřina Konečná: Děkuji, pane předsedající. Vážené kolegyně a kolegové, ne v unii, ale v Gaze. (Předsedající: V Gaze, pardon.) Není to moc podobné, ale budiž.
Vážený pane předsedo vlády, obracím se na vás s žádostí, abyste nás informoval, jaké kroky učinila a jaké připravuje vláda České republiky ve věci humanitární pomoci lidem žijícím v pásmu Gazy. Jsou přinejmenším dva důvody, proč vystupuji s touto interpelací.
Předně, řadu měsíců žijí obyvatelé Gazy v podmínkách, které lze charakterizovat jako humanitární katastrofa. Dlouhodobá blokáda, která předcházela několikatýdennímu bombardování, jež vedlo k smrti více než tisícovky civilistů, ale i nadále pokračující blokáda činí podmínky života tamních lidí nesnesitelnými. Tito lidé naléhavě potřebují humanitární pomoc, což konstatovala řada institucí reprezentujících mezinárodní společenství, a to včetně orgánů Evropské unie.
Druhým důvodem mé interpelace je fakt, že začátek posledního izraelského bombardování doprovázely velmi nešťastné výroky jak ministra zahraničí České republiky, tak i mluvčího předsedy vlády. Jejich stanoviska byla nejen tendenční v hodnocení a zavádějící v případě akcí, ale také byla zcela v rozporu s úkoly, které naší republice přisoudila role předsedajícího státu v Evropské unii. Jednostrannost přístupu vylučuje možnost plnění role zprostředkovatele, což se zákonitě odrazilo jak na neúspěchu mise pana ministra na Blízkém východě, tak i ve snaze ostatních států z unie účastnit se dalších jednání a zabránit tak blamáži, která hrozí z Prahy.
Proto se vás ptám, pane premiére, jak hodnotíte postoj vašeho tiskového mluvčího vašeho Úřadu vlády, vašeho ministra zahraničních věcí, a zároveň, jak chcete pomoct lidem, kteří v těchto dnech strádají v Gaze. Děkuji.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Prosím, pane premiére, máte pět minut.
Předseda vlády ČR Mirek Topolánek: Děkuji za dotaz. Já bych řekl, že dobře - na úvod. Tiskový mluvčí se za svůj možná dobře míněný výrok omluvil, protože takto žádný z funkcionářů České republiky tu větu nepoložil. Myslím si, že diskutovat teď tady o tom, jestli si myslíme, že je více na vině Izrael, nebo více na vině Hamas, je nesmyslné. Já na to mám svůj osobní názor.
Naše role v tom pásmu je ani ne zprostředkovatelská, ale víceméně reprezentovat Evropskou unii v rámci kvartetu, který se v tomto velmi citlivém regionu světa snaží dosáhnout mírové situace, vytvoření palestinského státu, dosáhnout stability v celém regionu, a to, řekl bych, sociálně-ekonomické, politické, náboženské a podobně. Hroty toho kvartetu - Ruská federace, Spojené státy americké, Spojené národy a Evropská unie - se každý po svém i společně snaží dlouhodobě tu situaci řešit, a moc se jim to nedaří. A kdybych chtěl být trochu neblahým prorokem, já si ani nemyslím, že to nějaké rozumné řešení krátkodobě má.
Co se týká hodnocení naší mise, já naopak na rozdíl od vás, a tak je to i hodnoceno v zahraničí, pokládám tu první Schwarzenbergovu misi, protože se opakovaly ty mise, to byla ta mise humanitární, za velmi úspěšnou, protože to byla první mise, která odblokovala humanitární koridor pro poskytování první humanitární pomoci do pásma Gazy. A v tomto smyslu tato mise byla hodnocena jako úspěšná.
To, že jsme nakonec byli účastni jednání dvanácti představitelů včetně prezidentů z regionu, OSN a představitelů velkých zemí Evropské unie a Ligy arabských států v Šarm Al-Šajchu, že jsme byli pozváni i na jednání v Izraeli, svědčí o tom, že jsme v této věci bráni vážně, jak jen to jde, protože v tomto regionu si světové velmoci včetně Francie odehrávají svoji písničku. Soutěží mezi sebou Egypt s Tureckem o to, kdo bude nositelem té mírové mise, a tak dále, a vůbec to tam není jednoduché.
My jsme okamžitě vyčlenili již 2. ledna pět milionů korun na okamžitou humanitární pomoc civilnímu obyvatelstvu v Gaze prostřednictvím agentury OSN UNRWA, to znamená, ta byla pro poskytování náhradního ubytování a základních životních potřeb. Do vlády jde materiál na uvolnění dalších deseti milionů, nicméně to nesouvisí s donorskými dary, které případně poskytneme ve dvou donorských konferencích, z nichž první se bude konat 2. 3. v Egyptě, druhá se bude konat zřejmě v Norsku, což jsou dvě země, které se nejvíce angažují v této donorské pomoci. Jednu dobu jsme uvažovali o donorské konferenci v Praze, měli jsme i své podporovatele. Nakonec jsme tu regionální konferenci donorskou nechali na Egyptu a tu celosvětovou potom, která už se bude týkat daleko více rekonstrukce Gazy než humanitární pomoci, nechali na Norsku.
Já vás nechci zatěžovat detaily. My velmi detailně situaci sledujeme. Jenom za sebe chci říct, že to jednostranné hodnocení pro člověka, který stál ve Sderotu na tom pahorku, když tam letěla raketa, která padla do vedlejšího Aškelonu, to jednostranné hodnocení je trošičku zavádějící. A v tom regionu role České republiky i do budoucna je spíše vytváření institucionální i finanční podpory pro vytvoření palestinského státu tou pomocí, kterou umíme, kterou už dáváme, a v té budeme nepochybně pokračovat.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Tak ještě jednou prosím paní poslankyni Konečnou. Může doplnit svou interpelaci.
Poslankyně Kateřina Konečná: Děkuji za vaši odpověď, pane premiére, přestože si troufnu říct, že jsme byli a dokázali jsme několikrát v několika válečných konfliktech, že umíme humanitární pomoc poskytovat daleko rychleji, jako například v Iráku, kde tuším měsíc po vybombardování rozdával tehdejší ministr obrany pitnou vodu a podobně, což byly přesně ty akce, které tam ty lidi sice až tak neoslovily, nicméně ukázali jsme, že tam můžeme dát peníze.
Na druhou stranu mi dovolte mi se vás zeptat: Vy si opravdu myslíte, že první Schwarzenbergova mise byla vyvážená ve chvíli, kdy se nezastavil a neobtěžoval zastavit na této misi ani v Egyptě, ani v Sýrii, ani v dalších státech toho regionu, které jsou jediné možné? A myslím si, že musí být zataženy do toho procesu vyrovnání a mírového procesu, který by tam měl proběhnout. Bez nich to totiž prostě nepůjde. A jestliže pan ministr prohlásil to, co prohlásil na konci loňského roku, a navíc se těmto státům zcela evidentně a úmyslně vyhnul, tak si myslím, že to nebylo reprezentativní a hlavně to nebylo diplomatické.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Prosím, máte slovo, pane premiére.
Předseda vlády ČR Mirek Topolánek: Já s vámi v této věci nemohu souhlasit. Kromě toho, že mně nepřipadá 2. ledna na první humanitární pomoc vůbec pozdě. To znamená druhý den našeho předsednictví.
To, že ve stejné době odjel prezident Sarkozy na dlouhodobě plánovanou cestu do Sýrie a že jeho aktivity s Husní Mubarakem jsou dlouhodobé, vedlo tu misi k tomu, že nenavštívila právě Egypt a právě Sýrii a setkali se společně s prezidentem Abbásem v Palestině v Ramalláhu. Musím říct, že takto to bylo plánováno, takto jsme respektovali roli v té chvíli země, která vedla Radu bezpečnosti, čili představovala ten čtvrtý hrot kvartetu, a to jsou Spojené národy. A v tomto smyslu samozřejmě že aktivity Sarkozyho nás mohou trochu zastiňovat, ale na druhé straně vás mohu ubezpečit, že právě na egyptsko-francouzském půdorysu došly tyto dvě země fakticky k dohodám mezi Hamasem a izraelskou vládou o zastavení palby a přípravě příměří. V tomto smyslu já tu jejich roli respektuji. Nehrajme si na zemi, která je schopna v tomto regionu dokázat víc než Spojené státy americké, Rusko, případně Francie.
Jenom chci říct, že vývoj tam je velmi složitý, nemá jednoduché řešení. Zdaleka ta krize není ukončena v tomto smyslu a ukazují to i poslední oboustranné útoky. A myslím si, že evropské země, speciálně ty velké, mají velké obavy z dalšího vývoje a právě k velkým muslimským komunitám na svém území i jejich vyjádření jsou velmi opatrná, i jejich postoj je velmi opatrný.
To znamená, naše role při přípravě předsednictví zvýraznit Evropskou unii v tomto konfliktu a zvýraznit roli v rámci kvartetu je podle mě pozitivní a ten nejbližší vývoj, kterého jsme svědkem, to ukázal.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Tak to by bylo všechno k této interpelaci paní poslankyně Konečné.
Další je paní poslankyně Jana Rybínová, která chce interpelovat premiéra ve věci transformace, sjednocení systému péče o děti. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.
***