(11.30 hodin)
(pokračuje Doktor)
Impuls, který si představují předkladatelé od snížené spotřební daně a snížené daně pro koncové spotřebitele, je znevážený již tím, co ekonomika bez vlivu parlamentu, bez zásahu do vlády dokázala zařídit sama, a já bych chtěl poprosit předkladatele o trochu větší míru pokory před mocnějšími hýbateli v ekonomice, než je Poslanecká sněmovna a vůle několika poslanců, případné většiny v tomto sboru, protože ty zásadní vektory, zásadní síly, kterými je kurs koruny k euru, exogenní vlivy, kondice ekonomiky, v které budeme v ten či onen okamžik, jsou daleko silnějšími hýbateli než naše vůle a naše očekávání.
Myslím si, že ten návrh, bude-li přijat, případně bude-li korigován, nepochybně je způsobilý k tomu, aby byl projednáván v třetím čtení. Musím říct, že neshledávám ovšem ani případnou korekcí žádný důvod pro přijetí tohoto návrhu. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji zpravodaji. Otevírám obecnou rozpravu a nemám do ní žádnou přihlášku. Vidím přihlášku pana poslance Vlastimila Tlustého. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Vlastimil Tlustý: Vážený pane předsedající, vážený pane premiére, dámy a pánové, dovolte mi v tuto chvíli deklarovat podporu pro tento návrh, pro návrh na snížení spotřební daně v České republice u pohonných hmot, a důvody pro to jsou evidentní.
Za prvé, já jsem podobný návrh v posledních deseti letech předložil několikrát. Nejsem si teď jist přesně kolikrát, tak neuvádím ten počet, ale jsem si jist, že to bylo opakovaně, více než dvakrát. Předkládal jsem ho v dobách, kdy nebyla hospodářská krize, kdy neprocházela cena pohonných hmot takovými výkyvy, jako je to v poslední době, a činil jsem tak proto, že jsem byl vždycky přesvědčen, a stále jsem přesvědčen, že Česká republika ve výši spotřební daně na pohonné hmoty nemá předstihovat vyspělé západoevropské země a má se držet ve výši spotřebních daní na nejnižších možných úrovních, a to proto, že byla a stále je ekonomikou, která dostihuje rozvinuté evropské země, a chcete-li dostihovat, potřebujete svým podnikům i svým občanům v tom dostihování zátěž, kterou nesou v podobě daní, snižovat. To tady u tohoto pultíku říkával ještě blahé paměti i současný prezident Václav Klaus a na tomto principu se podle mého názoru, byť Česká republika prošla významným obdobím, přibližováním se k rozvinutým západoevropským zemím úspěšnou cestou, stále ještě je ve fázi přibližování, a proto stále platí tento základní důvod pro udržování spotřebních daních na co nejnižší úrovni. To za prvé.
Za druhé. V době vážných ekonomických obtíží, o kterých už dneska nikdo seriózně posuzující stav české ekonomiky nepochybuje, je evidentní, že takovéto snížení spotřebních daní je univerzálním, neutrálním, podpůrným projektem, který má navíc tu výhodu, že je tady dnes projednáván, a nemusíme tedy čekat na to, až se shodnou experti NERVu - mimochodem, v návrzích expertů Národní ekonomické rady se objevuje myšlenka snížení spotřební daně jako jeden z favoritů. Je to tedy myšlenka, kterou podporují i tito experti.
V době ekonomické krize je potřeba reagovat rychle. Bude tady o tom řeč určitě příští týden, já k tomu v obsáhlém vystoupení vystoupím. V tuto chvíli je jasné, že pro konání české vlády je bohužel charakteristické slovo zpoždění. A je-li tady návrh, který může být přijat ihned, předpokládám příští týden, je to další velký důvod pro to, aby byl podpořen.
A v závěru k tomu, co tady říkal pan kolega Doktor. K nákladům takového kroku bych si opět dovolil odkázat na uznávaného ekonoma pana Václava Klause.
Pane kolego, když posuzujete varianty nákladů a výnosů určitých postupů, tak vždycky k nim musíte postavit variantu nákladů a výnosů nečinnosti. To, že nic neděláte, to také stojí spoustu peněz! To, že jsou odkládány zásahy do české ekonomiky už od jara roku 2007, když jsem tady marně zdůvodňoval hluboké ekonomické reformy, to se dnes projevuje v těch obrovských deficitech, jak je aktualizujete ve výhledu na letošní rok. Dneska totiž, a bude tady o tom řeč příští týden, už přece není pravda ani ta tzv. aktualizovaná verze státního rozpočtu pro varianty tři, dvě nebo jedno procento hospodářského růstu české ekonomiky. Já se odvážím předpovědět, že v tuto chvíli už pravděpodobný deficit hospodaření českého státu v letošním roce překročil číslo 100 miliard. A to jsou náklady vaší nečinnosti! Jestli se vám 18 miliard nákladů zdá astronomické číslo, mně se náklady nečinnosti ve výši 100 miliard zdají ještě horší. A to je důvod třetí, pro který ten návrh podpořím, a doufám, že nás bude víc. Protože návrhy by se neměly posuzovat podle toho, kdo zrovna vládne a kdo je zrovna předkládá, ale podle toho, jestli jsou, nebo nejsou prospěšné! A tento návrh v tuto chvíli je evidentně prospěšný.
Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji poslanci Vlastimilu Tlustému a připomínám, že na kolegy poslance se má obracet mým prostřednictvím.
Nyní se hlásí pan poslanec Petr Braný. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Petr Braný: Vážený pane předsedající, vážená vládo, kolegyně, kolegové, já do této diskuse vstupuji dost nerad, protože za prvé udělám některým radost, protože budu mít stejný názor jako pan poslanec Tlustý, a dokonce ze stejných důvodů. A ten důvod základní, ve kterém se shodujeme, je, že bychom měli využít i tuto diskusi dnes, ale potom myslím komplexnějším pohledem ve smyslu pohledu na dopady krize diskusi o spotřebních daních jako takových, jako celek.
Víte, my jsme z hlediska vývoje kopírovali řadu věcí a některé ne. Hodnota práce ve službách a ve výrobcích, tu jsme nechali ze socialismu a pomalu jsme ji, když nám nevyšel ten asijský tygr, měnili. Z hlediska ale jiných věcí, kdy nechci hovořit o přerozdělování, ale spotřební daně, tam jsme šli, jak už tu říkal kolega Tlustý, nad rámec evropského průměru a tam jsme dohnali a předehnali Ameriku. A já když se podívám na spotřební daně, které tento tisk rekapituluje z hlediska Evropské unie, tak nafta je 330 eur za tisíc litrů a dnes máme 406 eur plus minus kursem přepočteno. Tady je to ke kursu, který byl v té době, kdy dávali předkladatelé. Podle tisku je navrženo 324. Natural je podobný, kde se dnes blíží téměř k 500 eur. Předkladatelé v té době uvažovali o 381 eurech.
Podívejte se na spotřební daně na líh, spotřební daně na tabák v řadě segmentů a zjistíme, že jsme zde vysoce nad průměrem, a přece jenom bychom neměli zde přenášet na občany určité břemeno a složitost, kterou máme. Rozumím, ministr financí bude první, který bude bránit tu příjmovou kapitolu. Já si myslím, že zde nám to trošku dělá problém a do budoucna bude.
Jinak k tomu vývoji kursu. V té době, když jsme to projednávali, byl kurs 24,50, a dokonce když jsme to měli v prvém čtení, byl 24 korun. A když jsem se díval na měnovou krizi v květnu 1997, tak euro tehdy, ten pokles byl zhruba o 1,5 koruny, a to se říkalo výrazný pokles. Dnes vlastně je pokles už o 4 koruny a vidíme, jak je to ošidné z hlediska řešení spotřební daně a kopírování tohoto běhu kursu.
A protože chceme, někteří dříve, někteří později vstoupit do eurozóny, tak by diskuse o spotřebních daních jako takových měla být velmi vážná a seriózní, která by neměla reagovat na momentální situaci jenom, ale měla by být perspektivní a být určitou jistotou.
***