(10.10 hodin)
(pokračuje Hašek)
Další otázky dalších ústavních soudců.
Doktor Nikodým: Pane ministře, odmysleme si otázku léků, případně se k ní můžeme vrátit, ale mám teď na mysli otázku zdravotnického zařízení. Jemu se platí regulační poplatek a je příjmem zdravotnického zařízení. A já se vás tedy ptám v souvislosti s vaší odpovědí, že jste se tím tedy zabývali, tak za co tomu zdravotnickému zařízení se platit těch 30 korun, když je to příjmem zdravotnického zařízení.
Tomáš Julínek: Já nejsem schopen a nejsem právník, abych posuzoval, co je soukromoprávní a co je veřejnoprávní. My jsme to všechno posuzovali v Legislativní radě vlády.
Doktor Nikodým: Já nechci, abyste to kvalifikoval, jestli je to veřejnoprávní nebo soukromoprávní. Já tu odpověď beru na vědomí, ale ptám se vás v návaznosti na předchozí otázku, za co vlastně tomu zdravotnickému zařízení platím.
Tomáš Julínek: Platí se samozřejmě regulační poplatek. Neplatí se za co. Když se platí poplatek, tak je to poplatek, a ve vyjednávání o cenách na příslušný rok je zohledněn příjem těchto peněz, poplatků v rámci jednání o cenách. Vyjednávání probíhá mezi zdravotními pojišťovnami a zařízeními a všichni věděli, že vstoupí v platnost tento zákon.
Doktor Nikodým: To velmi pravděpodobně máte pravdu. Ale někde se také zvýšily, například u praktiků.
Tomáš Julínek: U praktiků to byla otázka zvyšování peněz tak jako tak, protože tam byla dlouhodobě podhodnocena péče praktiků a byla by to platba z veřejného pojištění.
Doktor Nikodým: Já nechci polemizovat, já jsem jenom reagoval, že to tak úplně stoprocentně není, jak jste to uvedl v odpovědi. Ale vracím se k základní otázce. Prosím vás pěkně, když to není odměna, jak jste teď řekl, pro to zdravotnické zařízení, tak co to tedy je. Za co to zdravotnické zařízení bere? Ono není veřejnou institucí, je to soukromoprávní subjekt, čili za co to bere. Proč tedy zdravotnické zařízení dostává 30 korun za návštěvu pacienta, případně v souvislosti s další péčí.
Tomáš Julínek: Já nemůžu než opakovat to, co je v zákoně, než že je to poplatek, že tyto normy prošly Legislativní radou vlády a byly posouzeny všemi právníky. Já právník opravdu nejsem a takto jsem to předkládal vládě.
(pokračuje Hašek)
Doktor Nikodým: Já vám teď nekladu otázku právnickou. Já vám kladu otázku výslovně kupeckou. Já jdu za lékařem a musím mu zaplatit 30 korun, aby mě nějakým způsobem ošetřil. A já se ptám: Za co mu těch 30 korun platím?
Tomáš Julínek: Já jsem netušil, že máte tuto pochybnost, která se objevuje někdy v tisku, ale vysvětlím to. Ze zákona úplně jasně vyplývá, že je to daňově uznatelný příjem, to znamená, že je to jakýkoliv příjem zdravotnického zařízení.
(Ministr Langer přinesl řečníkovi vodu.) Pomáhat a chránit, děkuji. (Veselost v sále.) Někomu pomáhat, někoho chránit říkal kolega Petruška.
Doktor Nikodým: Já to nezpochybňuji. To už se ví dlouhou chvíli, že je to příjem zdravotnického zařízení. Já se ptám. Za co to zdravotnické zařízení dostává, když z textu zákona vyplývá, že zdravotní péče, a to je výslovně v textu § 16a odstavec 1, je už hrazená a v souvislosti s hrazenou péčí já mám ještě platit dalších 30 korun. Tak se ptám za co.
Tomáš Julínek: Já nevím, jestli poplatek u notáře také symbolizuje nějaký příjmový výkon, nebo je to poplatek.
Doktor Nikodým: Poplatek u notáře se neplatí. Jemu se platí za službu, kterou poskytne. Platí se poplatek, já nevím, když jdete na úřad, tak zaplatíte. Ano, ale zdravotnické zařízení je soukromoprávní subjekt. Takže za co mu platím, pane ministře?
Tomáš Julínek: Já tomu nerozumím. (Veselost v sále.) Také jsem byl rád, že slyším, že zdravotnické zařízení je soukromoprávní subjekt, ale samozřejmě je, jenomže to bývá popíráno, takže dále já nevím, jak mám odpovědět na vaši otázku. Když hovořím o poplatku, tak poplatek vždycky něco symbolizuje a není přímo něco za něco.
Doktor Nikodým: Takže není za nic. Zdravotnické zařízení inkasuje 30 korun jen tak za nic.
Tomáš Julínek: Tady je přece důležitý ten regulační efekt. Já nevím, jestli mám znovu, a budu moci tady před tímto soudem přečíst opravdové efekty tohoto regulačního poplatku, a zde by soud musel přece uznat, že první věta z článku 31 - míněno Listiny základních práv a svobod - je opravdu naplněna tímto.
(pokračuje Hašek)
Doktor Nikodým: Pane ministře, Ústavní soud se zabývá článkem 31 Listiny a bavíme se na téma první věta, kterou jste tady opakovaně citoval. Říká: "Každý má právo na ochranu zdraví." Druhá říká: "Občané mají na základě veřejného pojištění právo na bezplatnou zdravotní péči." Ta moje otázka přesně odpovídá citaci tohoto ustanovení, neboť já se ptám: Když jdu k tomu lékaři, ze zákona vyplývá, že péče, kterou mně poskytuje, je hrazena z veřejného zdravotního pojištění. Proč mu mám ještě dál platit 30 korun, když mi Ústava říká, že v takovém případě to musí být bezplatné?
Tomáš Julínek: To je váš výklad Ústavy. Tam je to podle toho, jak určí zákon. Já samozřejmě budu respektovat Ústavní soud, ale nemohu říci nic jiného, než jsem řekl. Já myslím, že je zřejmé, že z toho příkladu, co jsem uvedl, že tady se nikdo nezabýval tím, že doplatek nějakým způsobem mohl znepřístupnit zdravotní péči a nemusela být naplněna první věta článku 31. A tady se hovoří o regulačních poplatcích v řádu 30 korun, které nepodmiňují poskytnutí zdravotní péče zároveň a mají regulační efekt.
Doktor Nikodým: Pak jsem se vás chtěl zeptat. Bylo mnohokrát argumentováno tím, že regulační poplatky jsou standardním opatřením ve většině západoevropských zemí. Já se vás chci zeptat, zda v rámci posuzování otázky, když padlo rozhodnutí, že budou zavedeny, jestli bylo také posuzováno, jaká je ústavní úprava péče zdravotní v jednotlivých ústavách zemí, které jsou uváděny jako příklad, kde se regulační poplatky vybírají.
Tomáš Julínek: Samozřejmě jsme měli analýzu veškerých systémů zdravotní péče včetně právních úprav k dispozici.
Doktor Nikodým: Já se ptám na ústavy, jestli jste si opatřovali také pro tuto analýzu, když jste analyzovali, jaké jsou poměry z hlediska výběru regulačních poplatků v zahraničí, které vy uvádíte jako příklady, Německo, Itálie, Švédsko, kde všude se poplatky vybírají, jestli jste tedy v těchto zemích, které uvádíte jako případ, jestli jste brali v analýze do úvahy ústavní úpravu těchto zemí, pokud jde o otázku ochrany zdraví.
Tomáš Julínek: Pokud vím, tak tyto všechny analýzy opravdu proběhly, a tudíž jsem s nimi dál pracoval.
Doktor Nikodým: Můžete mi prosím odpovědět na otázku, ve které z těch zemí je formulováno v ústavě, že je poskytována zdravotní péče z veřejného pojištění bezplatně?
(pokračuje Hašek)
Tomáš Julínek: To si opravdu nepamatuji. To je expertní stanovisko. Já mám svůj tým a nemusím být zkoušen.
Doktor Nikodým: Já vás ubezpečuji, pane ministře, že v žádné z těch zemí, které dnes u Ústavního soudu uvádíte, to tak není.
Dámy a pánové, přepis Ústavního soudu obsahuje ještě mnoho takových řečnických perel ministra zdravotnictví Tomáše Julínka, dnes už naštěstí pro občany České republiky bývalého ministra. Ten stenozáznam je veřejně k dispozici. Já bych chtěl znovu apelovat na vás všechny. Když slyšíte nesmyslnost a naprostou chudost argumentů ministra Julínka, který nebyl s to před Ústavním soudem České republiky reagovat na základní otázky. Opakovaně se ho pětkrát ptal soudce Ústavního soudu, za co se platí takzvaný regulační poplatek 30 korun, sami jste měli možnost slyšet, že pětkrát Tomáš Julínek nebyl schopen reagovat.
Paní ministryně Filipiová, mně je líto, pokud skutečně říkáte, že ve všem navazujete na Tomáše Julínka. Já věřím, že buďto Poslanecké sněmovně dokážete podrobně všechny tyto věci vysvětlit, nebo pokud ne, tak se shodněme na tom, že systém je špatný, a raději v zájmu občanů České republiky ho co nejdříve zrušme.
A ještě jedna doložka na závěr. Často se tady hovoří od tohoto pultíku o úctě, respektive neúctě k právu a k právnímu řádu. Mě velmi mrzí, že ministryně vlády České republiky a zejména její náměstci jsou schopni do tisku veřejně oznamovat, jak dopadnou správní řízení, která ještě nebyla ani zahájena. Kde je zásada objektivity správního řízení, paní ministryně? Jak může váš náměstek povolat na koberec ředitele zdravotních pojišťoven a přikázat jim, a ještě o tom nestoudně hovořit do tisku, že všechny kraje budou pokutovány a budou pokutovány každý den? To je respekt k právu? To je respekt k ústavě? Já bych vás moc prosil, abyste si ve svém týmu náměstků udělala pořádek.
Děkuji za pozornost. (Potlesk v levé části sálu.)
***