(10.20 hodin)
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Požádal bych dalšího přihlášeného, a to je pan poslanec Zdeněk Škromach. Nebude vystupovat. Já tady mám písemně přihlášené v téhle chvíli, takže musím postupovat podle nich. Mám tady jako dalšího přihlášeného pana poslance Miroslava Grebeníčka, pak poslankyni Orgoníkovou, poslance Krátkého a Antonína Seďu. Takže nyní bych požádal pana poslance Miroslava Grebeníčka, který se dostal na řadu, a připraví se paní poslankyně Orgoníková jako další.
Poslanec Miroslav Grebeníček: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, zhruba před deseti lety jsem veřejně zmínil kritickou situaci v těch nemocnicích, kde ředitelé byli nuceni vydat prohlášení ke svým zaměstnancům, v němž je nabádali k přehnaně úsporným opatřením, jako je krácení doby hospitalizace, odkládání neakutních operací a používání co nejlevnějších protetických náhrad. Upozornil jsem i na to, že mnozí lékaři mluví o nebezpečí ohrožení zdraví svých pacientů, kteří se rovněž a plným právem ozývali. Mnozí z nich dokonce veřejně prohlašovali, že je nehorázné a věci prý rozhodně neprospěje, když sdělovací prostředky staví na odiv, jak skvěle se pacientu Václavu Havlovi v luxusním prostředí a s všestrannou péčí lékařských týmů vede, zatímco obyčejní pacienti s vážnými chorobami musejí na operaci čekat a třeba se jí - což označovali za děsivé - vůbec nedočkají.
Měl jsem tenkrát obavu a veřejně jsem na to upozornil, že vláda se snaží dlouhodobě zdravotnická zařízení dostat na pokraj krachu zcela úmyslně, aby pak mohla tímto stavem zdravotnictví zdůvodňovat protiústavní požadavek na zavedení přímých plateb občanů za zdravotní péči. Čas ukázal, že moje obava nebyla lichá. Zavedené zdravotnické poplatky nejzřetelněji dokázaly, jak silně smrdí ryba neústavnosti právě od hlavy, tedy od ústavních činitelů, mnohými poslanci a senátory počínaje a soudci Ústavního soudu konče. Marně si pak gramotný občan v příslušných dokumentech četl, že má právo na bezplatnou zdravotní péči na základě veřejného pojištění. Zjevnou nemravnost a nelegitimnost zpoplatňování zdravotní péče připomněly ovšem výsledky loňských voleb do krajů a do Senátu.
Dámy a pánové, ještě se nikdo z odpovědných neodvážil zjišťovat, zda a jaké tragédie se už odehrály a odehrávají proto, že sociálně slabí nechtějí nebo si nemohou dovolit platit 90 korun pokuty za návštěvu lékařské pohotovosti a 30 korun pokuty za každý předepsaný lék. V ničem se tedy pravicová koalice nesnažila rozebrat a případně i poučit. A tak od vstupu do nového roku platí její další protiústavní novela, podle které občan nesmí za své nemocenské pojištění čerpat dávky v prvních třech kalendářních dnech nemoci.
Dámy a pánové, o současné chřipkové epidemii, která je nyní v centru pozornosti médií, odborníci uvádějí, že pro zdravé a silné neznamená vcelku žádné velké nebezpečí. Připouštějí ale, že na tu předchozí v Česku onemocněl 1 200 000 obyvatel a že s ní bezprostředně spojují úmrtí 2500 oslabených pacientů. S ohledem na následky lékaři nedoporučují chřipku přecházet. Pro všechny, kdo mají podle ústavního pořádku právo na bezplatné léčení a na odpovídající zajištění z nemocenského pojištění, ani letos nemusí být situace vůbec snadná. Mnozí mají stále ještě platit ony neústavní pokuty a nedostanou v nemoci za první tři pracovní dny žádnou nemocenskou dávku. Někteří se budou bát zůstat ležet doma, budou se bát o práci, o to, jak se zachová zaměstnavatel. Obávám se, že přímé ztráty na poškozeném zdraví občanů vzniklé v takovém systému stejně jako následné ztráty z toho, že mnozí slabí budou nemoci přecházet, daleko převýší pravicovou koalicí plánované rozpočtové a podnikatelské úspory.
Dámy a pánové, jde pochopitelně o stejnou vládní koalici, která s podporou několika poslanců ČSSD nedávno rozhodla o vyslání českých vojáků do tzv. zahraničních misí. Podle výpočtu ministra obrany či Ministerstva obrany bude tato "legrace" v letošním roce stát české daňové poplatníky přes 7 mld. korun. Co více dodat? Možná jen to, že se bez výhrad veřejně hlásím k důsledné pozici Komunistické strany Čech a Moravy, která opakovaně navrhla zrušení všech nestydatých protiústavních poplatků.
Dámy a pánové, každá věc má líc a rub. Přeji vám, abyste ji dokázali posoudit z obou stran. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Teď bych požádal o slovo paní poslankyni Hanu Orgoníkovou a připraví se Jiří Krátký.
Poslankyně Hana Orgoníková: Vážený pane místopředsedo, kolegyně a kolegové, členové vlády, připomenu své vystoupení při projednávání "balíčku opatření", který zde byl vznosně nazván "stabilizace veřejných rozpočtů", na 15. schůzi Poslanecké sněmovny, tedy už v roce 2006, a neubylo mu na aktuálnosti.
Lidé od 1. 1. 2008 začali platit za návštěvu u lékaře, za pobyt v nemocnici, za vydání léků v lékárnách atd., a přitom máme Listinu základních práv a svobod, která je neoddělitelnou součástí Ústavy České republiky, a v této listině je článek 31, který praví - cituji: "Každý má právo na ochranu zdraví. Občané mají na základě veřejného pojištění právo na bezplatnou zdravotní péči a na zdravotní pomůcky za podmínek, které stanoví zákon." Tolik listina, součást ústavy. Ale v debatách představitelů vlády jako kdyby neexistovala, jako kdyby to byl list vypuštěný do větru.
Kromě toho je ovšem Česká republika vázána řadou mezinárodních úmluv o lidských právech. K nim patří i známý mezinárodní Pakt o sociálních, hospodářských a kulturních právech. V tomto paktu se mj. praví, že státy, které se k plnění paktu zavázaly - cituji: "uznávají právo každého na dosažení nejvýše dosažitelné úrovně fyzického a duševního zdraví". Česká republika je vázána ještě dalšími smlouvami, např. úmluvami Mezinárodní organizace práce, v nichž též nacházíme ustanovení o sociální a zdravotní péči.
A pak je tu pro státy celkově náročná Evropská sociální charta. Tu Česká republika přijala koncem devadesátých let, platná je od 3. prosince 1999. V článku 11 zvaném Právo na ochranu zdraví se praví - cituji: "S cílem zajistit účinné uplatnění práva na ochranu zdraví se smluvní strany zavazují buď přímo, nebo ve spolupráci s veřejnými a s odbornými organizacemi přijímat opatření zaměřená zejména na odstranění příčin nemocí v co nejvyšší možné míře, poskytování poradenských a vzdělávacích služeb na podporu zdraví a zvýšení odpovědnosti jednotlivce v záležitostech zdraví a co největší prevenci epidemických, endemických a jiných nemocí."
***