(17.40 hodin)
(pokračuje Topolánek)

Musím tady zodpovědně říci ještě předtím, než opravdu začnu říkat ta správná čísla, že pokud jsem vyčítal Jiřímu Čunkovi některé nedostatky v jeho práci ministra pro místní rozvoj, tak proti svým předchůdcům byl opravdu daleko lepším ministrem tohoto ministerstva. Pokud vy se snažíte osočit vládu z pomalého čerpání prostředků, tak je třeba se podívat na čísla předtím.

Je to stejné jako bod předchozí, kdy je zcela evidentní, že právě zelené karty umožňují pružnou reakci každé administrativy na situaci na pracovním trhu, a to ať už v situaci velké poptávky po pracovní síle, nebo v situaci, kdy naopak jako dnes tato poptávka klesá. Stejně jako jeden z dalších bodů, který žádáte zařadit, a to je velké podivení nad vzrůstající nezaměstnaností v České republice v situaci, kdy to byly vaše vlády, kdy v době největší konjunktury a řekl bych nejvyššího vrcholu ekonomického cyklu kolem 6, 6,5 % dosahovala nezaměstnanost neuvěřitelných 8,1 až 9,7 % za vašich vlád. To znamená trošku si nabíháte, ale vzhledem k tomu, že to je cílem té celé hry a vy se snažíte destruovat a obstruovat jednání Sněmovny, tak vám to neberu.

Ano, je pravda, že máte jako opozice právo dávat jakékoliv usnesení, ale dejte nám aspoň právo se podivit nad tím, když ve čtvrtek chcete hlasovat, že je pátek. Ano, vy opravdu máte právo na obstrukce, nesmí to ale překročit mez, kdy Sněmovna ztrácí schopnost schválit cokoliv.

A nyní ke stavu čerpání prostředků, nejdříve z programu 2007 až 2013. Průběh čerpání současného programového období, tedy 2007 až 2013, předznamenává obrovský zájem o programy podpory a dostatek kvalitních projektů - dodávám nad rámec textu, který mám před sebou. Je to tak zatím, protože je docela možné, že s postupujícími ekonomickými problémy některé subjekty o tyto projekty nebudou mít zájem, nebudou mít kofinancování, a tady nad rámec toho, co mám připraveno, říkám, že snaha Evropské komise a českého předsednictví je, aby tyto prostředky mohly být realokovány a směřovány na podporu infrastruktury, případně tam, kde Evropská komise tuto možnost připouští.

Dle údajů ke konci ledna tohoto roku již bylo předloženo přes 14,6 - to znamená 14 600 žádostí o podporu v objemu 431,5 mld. korun. Tato částka je u projektů již čerpaných samozřejmě v kurzu tehdejším, u nových projektů v kurzu, který je dnes. Tato částka převyšuje alokaci na období 2007 až 2008 o více než 97 % a zároveň představuje - a to si myslím, že je to důležité, a to byste měli kvitovat s povděkem - cca 50 % celkové alokace na programové období 2007 až 2013. To znamená to, co očekáváme v rámci protikrizových opatření, to, co si myslíme, že by mohlo pomoci české ekonomice, a to je právě rychlejší čerpání strukturálních fondů, to je na těchto číslech evidentně zajištěno a je pouze otázkou, kolik subjektů bude schopno vyčerpat z projektů, které budou schváleny.

Důležité však je zároveň, že počet předkládaných žádostí stále roste. Meziměsíční nárůst předkládaných žádostí za leden 2009 činil 4 %, počet schválených žádostí vzrostl téměř o 9 %. Schváleno bylo již přes 4 tisíce žádostí, které představují 197 mld. korun, tedy asi 90 % alokace na roky 2007 až 2008. Dalších 5722 žádostí, představujících 147 mld. korun, je ve schvalovacím procesu. Proces má dynamiku, a proto ta čísla, která vy jste uváděli v žádosti o informaci, a já pokládám tu žádost za legitimní, jsou samozřejmě data stará. V tom případě tato data můžete využít pro svoji další práci.

Ke konci ledna bylo vyplaceno 2,2 mld. korun, což je sice pouze 1 % alokace na roky 2007 až 2008, nicméně dle současného vývoje se předpokládá, že do konce roku by měly být předloženy žádosti o platbu ve výši 73 miliard, což bude představovat 74 % alokace na rok 2007. Žádostí je tedy pro řádné čerpání dostatek a je zároveň nutné počítat s tím, že prostředky určené na rok 2007, potažmo 2008, nejsou i přes zpoždění začátku čerpání nenávratně ztraceny.

Já teď nechci dlouze vysvětlovat, proč k tomu zpoždění došlo. Jedním z faktorů byl například velký počet operačních programů, problémy s jejich schvalováním, nutnost přepsat operační programy po nástupu mých vlád do podoby, aby vůbec byly Evropskou komisí přijaty. Pro roky 2007 až 2008 totiž platí pravidlo, které bylo vyjednáno za vašich vlád, kdy se to změnilo z N+2 na N+3 - a za to vám děkuji - které znamená, že alokaci pro rok 2007, respektive 2008, je třeba vyčerpat nejpozději v roce 2010, respektive 2011. Já nepředpokládám, že by k tomu došlo. U některých projektů, které nebudou schváleny, budou se vracet, budou se projednávat déle, to možné je.

Není pravda, jak bylo uvedeno v žádosti o tuto zprávu, že by křivka čerpání nabíhala pomalu. Nabíhá rychle i s ohledem na zkušeností lidí, kteří čerpání zajišťují z programového období 2004 až 2006. Spíš začala nabíhat pozdě. Jak už jsem řekl, operační programy byly schváleny až v druhé polovině roku 2007. Je pravda, že jsme od roku 2006 nedělali nic jiného, než doháněli dluh v jejich přípravě. Národní strategický referenční rámec byl schválen až v červenci 2007. Bez tohoto kroku nebylo možné předložit ke schválení ani jednotlivé operační programy.

A tady bych chtěl dodatečně poděkovat Jiřímu Čunkovi, protože to byla jeho práce. Na celé programové období 2007 až 2013 má Česká republika k dispozici 700 mld. korun. S povinným podílem národních zdrojů krytých státním rozpočtem se tak v průběhu příštích sedmi let dostane do oběhu téměř 1 bilion korun, což odpovídá zhruba státnímu rozpočtu v jednom roce.

Průběžně připravujeme a realizujeme různá opatření, jejichž smyslem je zjednodušení administrace evropských fondů. Řadu zjednodušení by měla přinést novela zákona o veřejných zakázkách. Uchazeč již nebude muset dokládat ke splnění kvalifikace originály listin, ale postačí kopie. Odpadne povinnost doložit vázanost nabídkou ze strany uchazeče, neboť tato povinnost vyplývá pro ně ze samotného zákona. Zadavatel naopak bude mít povinnost při otevírání nabídek vždy zveřejnit nabízené ceny a podobně. Novela koncesního zákona přinese zkrácení zadávacích lhůt v desítkách dnů až měsících.

Na rozdíl od minulého programového období mají řídící orgány, tedy poskytovatelé, možnost využít principu takzvaného průběžného financování. Není tedy nutné, aby příjemci dotací museli celou akci předfinancovat a měsíce čekat na refundaci plateb. Díky principu průběžného financování získává příjemce dotace finanční prostředky předtím, než jsou příslušnému ministerstvu poukázány z Evropské komise. Tímto opatřením došlo k urychlení převodu finančních prostředků na účty konečných příjemců i o řadu měsíců. V současné ekonomické situaci a při jejím předpokládaném vývoji je tento princip důležitým faktorem, protože může napomoci zvýšit absorpční kapacitu České republiky.

Není tedy skutečně důvod k obavám, že bychom projekty neměli, neuměli je vybrat nebo neuměli zahájit realizaci. To, co je důležité, však je od počátku realizace projektů sledovat jejich plnění, neporušit podmínky dotací a neporušit samozřejmě zákon. Tato odpovědnost leží zejména na příjemcích dotací. V opačném případě může příjemce také počítat s tím, že prostředky bude muset vrátit. Ty ale nezůstanou České republice, budeme je muset vrátit do pokladny Evropské unie, proto je zájmem nás všech, abychom se povinnosti vyčerpat každou korunu zhostili co nejlépe.

Zkusím se vrátit ke stavu čerpání prostředků z programu 2004 až 2006. Finanční prostředky za výše uvedené období jsou téměř vyčerpané. Z celkové alokace pro Českou republiku ve výši 1,7 mld. eur bylo vyčerpáno 1,5 mld. eur, to znamená, že Česká republika je na úrovni 94 % čerpání z celkové alokace.

***




Přihlásit/registrovat se do ISP