(10.40 hodin)
(pokračuje Schwarzenberg)
Toto vyjádření je zatím posledním úkonem České republiky v tomto řízení. Žádost se týkala vyjádření České republiky ze dne 22. března 2007. Žádné vyjádření České republiky z tohoto data ovšem neexistuje.
Z tohoto důvodu byla JUDr. Filipovi poskytnuta kopie vyjádření časově nejbližšího, to je ze dne 25. května 2007, které je, jak uvedeno, v daném řízení dosud posledním, tedy nejvíce aktuálním. JUDr. Filipovi bylo na základě jeho písemné interpelace ze dne 30. června 2008 poskytnuta dopisem ministra zahraničních věcí ze dne 16. července 2008 kopie odpovědi České republiky na tzv. odůvodněné stanovisko Komise Evropského společenství v řízení o porušení smlouvy č. 2005/4311 Lesy České republiky, které bylo České republice doručeno dne 26. března 2007. Žádné vyjádření ze dne 22. března 2007, které uvádí JUDr. Vojtěch Filip, Česká republika v daném řízení neučinila. Proto bylo poskytnuto časově nejbližší vyjádření České republiky, které, jak řečeno, je zatím v dotyčné věci vyjádřením posledním, to je vyjádření ze dne 25. května 2007. JUDr. Vojtěchu Filipovi v jeho žádosti bylo plně vyhověno, neboť mu byla poskytnuta kopie požadovaného vyjádření České republiky ze dne 25. května 2007.
V prosinci 2005 bylo zahájeno Komisí Evropského společenství řízení o porušení smlouvy ve věci Lesy České republiky. Řízení bylo zahájeno z důvodu chybné interpretace pojmu "zadavatel" ve vztahu k zadávání veřejných zakázek podnikem Lesy České republiky. Podle tehdejšího výkladu komunitárních předpisů z oblasti zadávání veřejných zakázek ze strany podniku Lesy České republiky, ale i dle Úřadu pro hospodářskou soutěž nebyl podnik Lesy České republiky zadavatelem ve smyslu těchto předpisů, tudíž výběrová řízení na těžební a pěstební činnosti nebyla zadávána podle komunitárního práva. Po námitce Komise Evropských společenství, že podnik Lesy České republiky spadá pod definici zadavatele dle komunitárních pravidel, Úřad pro ochranu hospodářské soutěže překvalifikoval své stanovisko v této věci. Komise Evropských společenství ovšem v řízení pokračovala a požadovala zrušení kontraktů sjednaných na základě chybných výběrových řízení a vypsání řízení nových, již v souladu s požadavky komunitárního práva. Česká republika se zavázala vypsat nová výběrová řízení, nicméně v jejich průběhu došlo opakovaně k jejich přerušení s ohledem na přírodní katastrofy - slavná kalamita orkánu Kyrill. Řízení se nachází ve fázi odůvodnění onoho stanoviska, to je fáze předcházející podání žaloby k soudnímu dvoru. Komise Evropských společenství rozhodla o pozastavení řízení z důvodu, že se podařilo uzavřít smlouvy na základě správně provedených výběrových řízení. To bylo 17. října 2008.
V odpovědi ze dne 16. července 2008 na písemnou interpelaci JUDr. Filipa ministerstvo výslovně upozornilo, že Ministerstvo zahraničních věcí jako povinný subjekt aplikuje na předmětné dokumenty ustanovení § 11 odst. 4 písmeno b) zákona č. 106/1999, o svobodném přístupu k informacím, a tudíž předmětné dokumenty veřejnosti neposkytuje. Ustanovení obsahuje výjimku z povinnosti poskytovat informace, podle které příslušný orgán neposkytne informaci o rozhodovací činnosti soudů. Protože interpelace byla včetně České republiky v dotčeném řízení o porušení Smlouvy o založení Evropských společenství zveřejněna na internetových stránkách Poslanecké sněmovny, byl předseda Poslanecké sněmovny požádán mým dopisem o stažení vyjádření České republiky z veřejně přístupných internetových stránek. Této žádosti bylo vyhověno, vyjádření České republiky bylo z webových stránek vyjmuto.
Hlavním důvodem, proč nelze poskytovat veřejnosti informace v této kauze, je právo stran řízení na spravedlivý soudní proces. Jeho základním prvkem je ochrana stran sporu před vnějšími vlivy včetně vlivů ze strany veřejnosti. Skutečnost, že členský stát požívá takové ochrany, a to rovněž v rámci řízení o porušení smlouvy, v řízení podle čl. 226 Smlouvy Evropských společenství, potvrdil ve své judikatuře i soudní dvůr Evropských společenství. S ohledem na to je potřeba vykládat výjimku stanovenou v českém zákoně o svobodném přístupu k informacím, podle které příslušný orgán neposkytne informaci o rozhodovací činnosti soudů, tak, že ji uplatní i na případy řízení o porušení smlouvy vedených proti České republice. Takový výklad potvrdil v nedávné době i Městský soud v Praze, který zamítl žalobu proti Ministerstvu zahraničních věcí podanou z důvodu neposkytnutí dokumentů, vytvořených právě v souvislosti s řízením o porušení smlouvy ve věci Lesy České republiky.
Ministerstvo zahraničních věcí je povinno hájit zájmy České republiky jako účastníka řízení, dokud nebude rozhodnuto, že má činit jinak.
Děkuji mnohokrát za vaši pozornost.
Předseda PSP Miloslav Vlček: Děkuji, pane ministře. Do rozpravy se přihlásil pan místopředseda Filip. Než dojde k řečništi - někdo zapomněl ve Státních aktech mobilní telefon Nokia černé barvy. Bližší specifikaci tu k němu nemám, ale je tady u mě, u předsedajícího je uložen. Komu chybí mobil Nokia černé barvy, je tady u mě.
Prosím, pane místopředsedo, máte slovo.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Vážený pane předsedo, pane ministře, paní a pánové, nezlobte se, já jsem nechtěl administrativní vyřešení té interpelace. To, co tady řekl pan ministr zahraničí, je mi známo a asi nejen mně. Já jsem chtěl odpověď na ty dvě základní otázky a tu jsem se nedověděl. Já nenutím pana ministra, aby mi odpověděl teď hned. Znovu zopakuji ty dvě nejzákladnější otázky:
Proč Ministerstvo zahraničních věcí komisi neupozornilo, že České republice při okamžitém ukončení smluv vzešlých z výběrových řízení Lesů České republiky, státního podniku, v letech 2004 a 2005 hrozí značná škoda? Proč na to neupozornilo? Já nebudu komentovat vyjadřování pana Vágnera a jiných, kteří nebyli schopni hájit zájmy České republiky.
A druhá otázka: Proč neuplatnila Česká republika prostřednictvím Ministerstva zahraničí, že pokud Komise bude trvat na okamžitém ukončení smluv vzešlých z výběrových řízení, dojde k porušení principu legálního očekávání, které je v Evropě mnohem lépe propracováno než v České republice, a proč tedy narušuje samo ministerstvo princip důvěry v závaznost rozhodnutí správních orgánů?
***