(12.20 hodin)
(pokračuje Pospíšil)
To znamená společnost například navyšuje základní jmění o nemovitou věc nebo o movitou věc, ne o peníze, vlastníkem té věci dosud je akcionář nebo zakladatel společnosti a je třeba ošetřit tento postup, aby na takovéto transakci nebyla obchodní společnost poškozena.
Mohl bych takto popisovat další věci. Co je ještě důležité a co chci zdůraznit, je zjednodušení procesů spojených s převodem podniku. Dosud i při prodeji malé části podniku vždy byl nutný souhlas valné hromady. My se domníváme, a je to opět evropský trend, že jedná-li se o prodej podniku, který je z hlediska celkových podnikatelských aktivit převodce zanedbatelný, to znamená drobná část podniku, pak takovýto souhlas valné hromady ne vždy musí být.
Důležité též, jak jsem říkal, je navyšování základního jmění, kdy vždy dosud podle platné úpravy při dání nepeněžitého vkladu je nutný znalecký posudek a rozhodnutí soudu, což výrazně prodlužuje a komplikuje navyšování základního jmění společnosti. Proto my říkáme v souladu s Evropou, pokud je možno z účetnictví například získat hodnotu takovéto věci, která je vkládána do základního jmění, tak je možno užít toto účetnictví, a není tedy vždy nutný znalecký posudek.
Dámy a pánové, tím končím své úvodní slovo. Chtěl jsem naznačit, že tato novela opravdu má velký význam nejen z pohledu toho, že implementujeme evropské právo, ale přinášíme mnohá zjednodušení do českého obchodního práva. A já vás prosím o to, abyste pustili novelu do dalšího čtení, a jsem připraven se na ústavněprávním výboru podrobně bavit o tom, jaké instituty chceme či nechceme, kde třeba hrozí určitá rizika. My se domníváme, že nehrozí, že vše povede ke zkvalitnění českého obchodního práva, ale jak jsem řekl, jsme připraveni se o této novele dále podrobně bavit. Děkuji vám za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji panu ministrovi. Prosím paní zpravodajku. Pro prvé čtení je určena paní poslankyně Hana Šedivá. Prosím vás o slovo, paní kolegyně.
Poslankyně Hana Šedivá: Dobrý den, vážené dámy, vážení pánové, členové vlády. Jak již tady pan ministr řekl, návrh se prezentuje jako veskrze harmonizační. Takový zčásti je. Česká republika tady stojí před naléhavým úkolem promítnout do vnitrostátního práva novelu druhé směrnice v oblasti práva společností. Na to reagují body 3, 14,16, 17, 24. Návrh také předpokládá využít maximum toho, co novela členským státům umožňuje, ale v tomto případě jde novela i nad rámec povinných transformačních předpisů, a tady se domnívám, že by bylo zapotřebí si ještě o těchto otázkách podiskutovat.
Nebudu dále rozebírat celý ten návrh. Pan ministr už to udělal. Já tedy v tom případě doporučuji, abychom návrh propustili do druhého čtení, a právě ty problémy, o kterých víme, ze všech stran budeme diskutovat na ústavněprávním výboru. Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji vám, paní poslankyně. Otevírám obecnou rozpravu. Nemám žádnou písemnou přihlášku. Proto se vás ptám, zda se někdo hlásíte. Nehlásí se nikdo. Končím obecnou rozpravu.
Nezazněl ani návrh na vrácení či zamítnutí, budeme se zabývat návrhem na přikázání tohoto návrhu k projednání. Organizační výbor navrhuje přikázat tento návrh výboru ústavněprávnímu. Má někdo jiný návrh na přikázání? Nemá.
Zahajuji hlasování pořadové číslo 254. Táži se, kdo souhlasí s návrhem na přikázání ústavněprávnímu výboru. Kdo je proti?
Hlasování pořadové číslo 254. Přítomno 138, pro 109, proti nikdo. Tento návrh byl přijat. Konstatuji tedy, že návrh zákona byl přikázán k projednání ústavněprávnímu výboru.
Tím končí projednávání bodu číslo 24, sněmovního tisku 498 v prvém čtení. Děkuji panu ministrovi, děkuji též paní zpravodajce.
Zahajuji projednávání bodu číslo
27.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb.,
občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 559/ - prvé čtení
O úvodní slovo opět požádám ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila.
Ministr spravedlnosti ČR Jiří Pospíšil Ještě jednou dobrý den, dámy a pánové. Další balík z našich justičních zákonů. Opět budu mimořádně stručný, byť se jedná o důležitou věc, protože ta novela se dotýká úpravy domácího násilí.
Jak víte, v minulém volebním období jsme přijali instituty, které upravují postih domácího násilí v trestním řádu, obecně v trestním právu, a my se teď snažíme poznatky a zkušenosti aplikovat do občanského soudního řádu. V zásadě tedy nepřinášíme zcela nové instituty, ale spíše zpřesňujeme to, co v praxi dělá dosud problémy. Princip je takový, že pokud je potenciální agresor, pak jej policie může vykázat ze společného obydlí na deset dnů. Pokud má být vykázán na déle než deset dnů, pak musí rozhodovat v rámci svého rozhodnutí, tzv. předběžného opatření, soud.
V praxi vznikají problémy, že během těch deseti dnů, pokud oběť agrese podá návrh na delší vykázání, soudy velmi obtížně stíhají rozhodovat, a to i z toho důvodu, že návrhy, ta podání, která podává většinou člověk, který není právnicky vzdělaný, jsou neúplné a soud žádá o doplnění takovýchto návrhů. Proto my do občanského soudního řádu dáváme, a to je filozofie této novely, specifikaci toho, jak má vypadat návrh, nebo chcete-li žádost o předběžné opatření, kterým má být agresor vykázán ze společné domácnosti. Tedy chceme, aby nám nevznikaly praktické problémy, kdy soud žádá oběť, nebo potenciální oběť, o doplnění podání, a tím vznikají průtahy, a nemůže tak úkon policie být provázaný s rozhodnutím soudu o tom, že agresor bude vyloučen ze společné domácnosti. Je to tedy novela, která je v tomto pohledu, z praktického pohledu, mimořádně důležitá.
A co je ještě důležité vedle mnoha dalších věcí, které zde nechci opakovat, je to, že se rozšiřuje možnost omezení agresora, a to v té rovině, že dosud mohl být pouze vykázán ze společného obydlí a neměl se na adrese společného obydlí zdržovat. Protože ale praxe opět poukazuje, že nic nebrání tomu, aby agresor vykonával psychický a jiný nátlak na svoji oběť, aby ji pronásledoval, posílal SMS atd., tak jsme po vzoru některých zahraničních úprav přistoupili k tomu, že rozšiřujeme možnosti omezení soudu ve vztahu k tomuto agresorovi, a to o to, aby soud mohl určit, že víceméně zakazuje agresorovi, aby obtěžoval navrhovatele nebo obtěžoval osobu, která je takovouto aktivitou dotčena. Je to v zákoně podrobně specifikováno. Já tím teď nechci obtěžovat, jenom to říkám takto obecně, abyste vnímali filozofii návrhu, kdy jaksi nezavádíme něco nového, ale spíše reagujeme na problémy praxe a specifikujeme to, co v zákoně bylo obsaženo dosud pouze obecně.
Žádám vás tedy o propuštění tohoto návrhu do dalšího čtení a předpokládám, protože se jedná podle mého názoru o citlivou etickou záležitost i právní záležitost, že o tomto návrhu povedeme seriózní diskusi na ústavněprávním výboru. Děkuji vám.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji panu ministrovi. Prosím o slovo zpravodajku pro prvé čtení, paní poslankyni Evu Dundáčkovou.
Poslankyně Eva Dundáčková: Vážená paní předsedající, dámy a pánové, dovolte mi, abych splnila svou roli zpravodajky tohoto tisku, jehož předkladatelem je vláda, tedy Ministerstvo spravedlnosti, ačkoli ne vždycky tomu tak v minulosti bylo v případě novel typově se zabývajících domácím násilím. Takže určitě patří Ministerstvu spravedlnosti dík za to, že se touto problematikou zabývá.
Nakolik návrh je akceptovatelný a správný a nakolik podrobná specifikace je přínosem pro praxi, o tom určitě můžeme diskutovat na půdě ústavněprávního výboru, protože ta věc diskusi zaslouží. Já jen krátce zopakuji, o co se tedy jedná.
Jedná se především o institut předběžného opatření, jak tady již říkal pan ministr, který byl poněkud rozšířen, specifikován narozdíl od stávajícího znění, podle kterého tedy dochází po vykázání na deset dní Policií České republiky k možnosti vydání předběžného opatření soudem na dobu zhruba jednoho měsíce a tato doba může být prodloužena maximálně po dobu jednoho roku.
***