(17.50 hodin)
(pokračuje Nečas)
Vývoj je takový, že v letošním roce při, musím říci, velmi optimistických prognózách, které vycházejí z poslední lednové prognózy Ministerstva financí, která nadále počítá se zhruba jednoprocentním růstem hrubého domácího produktu, s mírou nezaměstnanosti podle výběrového šetření pracovních sil prováděného Českým statistickým úřadem na úrovni zhruba 5,2 % a s růstem mezd někde na úrovni 5,1 %, tak výdaje na důchody v letošním roce budou 329 mld. Kč, přičemž příjmy z důchodového pojištění budou pouze 324 mld. Kč. Pokud k výdajům započteme ještě správní výdaje, což je zhruba 5,5 mld. Kč, tak i při této, dnes můžeme říci velmi optimistické prognóze to v každém případě znamená ve vývoji důchodového systému zhruba minus 10 až minus 11 mld. Kč. To znamená, že v letošním roce - a tady musím říci naprosto jasně, jako důsledek neustálého odkládání důchodové reformy, která měla být provedena někdy v letech 2003 až 2004 - bude důchodový systém v minusu. To znamená, že v každém případě bude potřebovat substituční platbu z jiných daňových příjmů.
Znamená to tedy, že při realistickém odhadu ekonomického vývoje, to znamená s tím, že ekonomický růst bude v minusu, resp. že to bude ekonomický pokles, tak míra substituce z jiných daňových systémů bude ještě výrazně větší. Jinými slovy, z tohoto pohledu výpadek, který bude způsoben samozřejmě i u příjmu důchodového pojištění, bude z tohoto pohledu tvořit menší část substituce z jiných daňových systémů, než bude to, co bude způsobeno aktuálním ekonomickým vývojem, stavem důchodového systému a především stavem jeho nereformování a tím, že reformní pozitivní kroky, které měly přinášet pozitivní výsledky, poslední čtyři nebo pět let nebyly realizovány.
Je to tedy tato realita, která nás vede k názoru, že po přechodné období ekonomické recese je tato sleva rozumné opatření, že je to opatření, které směřuje primárně k podpoře zaměstnanosti nižších a méně kvalifikovaných skupin našich občanů, že podpoří jejich zaměstnatelnost. A především ve vazbě na druhé opatření, které plánujeme, tj. zapojení prostředků Evropského sociálního fondu v rámci připravovaných nových grantových schémat, jako je program Vzdělávej se apod., které umožní firmám, aby po dobu, kdy nemají dostatečnou zakázkovou náplň, jim byly subvencovány mzdy včetně odvodů na sociální a zdravotní pojištění za podmínky provádění školení zaměstnanců, to může vést k velmi rozumné situaci, kdy přece jenom se nám nějakým způsobem podaří utlumit onu míru propouštění, která by hrozila. Chceme, mimochodem, tato opatření směřovat i k firmám, které na základě § 209 zákoníku práce poslaly své zaměstnance vlastně domů za 60 % platu. Chceme, aby tyto zaměstnance vlastně "povolaly" na ona školení s vyšší náhradou platů, než je 60 %, protože tvrdíme, že člověk v této situaci, je-li stimulován, je-li veden k tomu, že je nadále spojen se svým zaměstnavatelem, je-li zaměstnavatel motivován se bezhlavě nezbavovat lidí, tak právě kombinace těchto školicích programů, které mají vést ke zvýšení kvalifikace, vzdělání a odborných kompetencí na trhu práce, se slevou na sociálním pojištění vytvoří podle našeho hlubokého přesvědčení právě u těch spíše méně kvalifikovaných a hůře reintegrovatelných skupin pracovníků lepší šanci je na trhu práce udržet bez toho, aby spadli do sociální sítě.
Jinými slovy, kombinace těchto dvou opatření má především preventivní charakter. Chce zabránit, nebo minimalizovat vyšší propouštění. A prosím, aby byla vnímána v tomto kontextu a aby nebyla předsudečně, jenom proto, že je předkládá tato vláda, shazována ze stolu. Znovu opakuji: My je považujeme v této vazbě po hluboké debatě i s odborníky, s ekonomy, za opatření, které je velmi přínosné, a také odezva, která je jak ve vazbě na ony školicí programy, tak ve vazbě na slevu sociálního pojištění z hospodářských kruhů, ve vazbě na to, zda to jakýmsi způsobem pomůže zvyšovat zaměstnatelnost, resp. pomůže to nezvyšovat propouštění, je jednoznačně pozitivní. A chtěl bych požádat, aby právě vazba těchto dvou opatření byla brána komplexně, a jsem hluboce přesvědčen, že pomůže udržet na trhu práce celou řadu lidí, kteří by se bohužel ve stávající ekonomické situaci ocitli v sociální síti a vzhledem ke své spíše nižší kvalifikaci by i v případě obnovení ekonomické konjunktry měli vážné problémy se rychle reintegrovat zpět na trh práce.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu místopředsedovi vlády Petru Nečasovi. Nyní dvě faktické poznámky. První zpravodaje pana poslance Jiřího Dolejše a po něm pan poslanec Miroslav Opálka a pak řádně přihlášený pan poslanec Jiří Paroubek. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo.
Poslanec Jiří Dolejš: Pan ministr tady použil slovo komplexnost. To znamená, že mu připadá komplexní, že z jedné hromady peněz vezme a vykládá to jako pomoc těm nejchudším, těm, kterým hrozí propouštění, kteří by pravděpodobně skončili na ulici.
Ale ještě komplexnější je zahrnout do uvažování jinou alternativu, protože když někde vezmete, tak to zkrátka chybí. Já samozřejmě vím, že je to samostatný finanční okruh a že se to, že vezmete peníze, v sociálním pojištění neobjeví přímo a hned. Ale objeví, protože peníze podléhají zákonu o zachování hmoty. Když nejsou, tak chybějí. A když chybějí, musí se doplatit.
A proto my navrhujeme alternativu pro větší komplexnost našich úvah, a to vzít z daní, nikoliv ze sociálního pojištění. A jak tomu momentálně nepřítomný pan ministr zemědělství nijak nechtěl rozumět, ona ta progrese totiž má dvě strany - víc budou platit ti bohatší, řekněme 50 000, co jsme my všichni tady, ale malé procento těch venku na ulici a méně, než dnes budou platiti ti, kteří mají podprůměrnou mzdu. Efekt je stejný, akorát ty peníze nebudou chybět v sociálním systému.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji i za dodržení času. S druhou technickou připomínkou pan poslanec Miroslav Opálka, pak pan poslanec Paroubek. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Miroslav Opálka: Děkuji, pane místopředsedo. Nechci zneužívat technické připomínky, ale protože dnes se už asi nedostanu na řadu s diskusí, chtěl bych reagovat alespoň na jeden problém, který zmínil pan místopředseda vlády Nečas.
On hovoří jedním dechem o tom, že neexistuje spojitost mezi výdaji a příjmy v sociálním systému, zahrnuje do částky i důchody a říká, že jde o 400 mld. Kč. A vzápětí ještě snad tím dechem hovoří o tom, jak se hroutí systém důchodové reformy, protože porovnává příjmy a výdaje, které jsou v současnosti. Přitom vlastně místo toho, aby byla vytvořena na horší doby nějaká rezerva, tak ještě první vláda pana Topolánka vyvedla z důchodového účtu vlastně uloženou rezervu, snížila možnost vytváření rezervy stropy a uvažuje o dalším snižování.
Čili tady si myslím, že je to neseriózní. Pokud říkáme jedním dechem, že není souvislost mezi příjmy a výdaji, a na druhé straně nutíme k reformám, které zasáhnou především nízkopříjmové skupiny právě tím argumentem, že ta souvislost, a je zdůrazňována. To je vše.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Opálkovi i za dodržení času. A nyní řádně přihlášený pan poslanec Jiří Paroubek a připraví se pan kolega Sobotka. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Jiří Paroubek: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dámy a pánové. Vláda České republiky nakonec po mnoha peripetiích předložila do Poslanecké sněmovny svůj plán boje proti krizi. Máme se radovat z prozření u vlády, která krizi dlouho popírala, poté považovala debatu o krizi za šíření poplašné zprávy a dodnes krizi bagatelizuje? Ne příliš.
Chtěl bych jenom velmi stručně reagovat na slova pana předsedy vlády Topolánka, kdy hovořil o tom, že bankovní krizí prošla Česká republika dobře. Jednak sám řekl, že ty věci nejsou zdaleka uzavřeny. A kromě toho to, že v bankovním sektoru v České republice nejsou dubiózní aktiva jako v jiných zemích, zejména ve Spojených státech, ale jak jsme zjistili, také v ohromných bankách západní Evropy, včetně třeba Deutsche Bank nebo některých jiných, tak je to dáno díky dobré práci zejména první vlády sociální demokracie, a nejen řekněme vyčištění bilancí bank, ale také vyhledání vhodných investorů, kteří, jak se ukázalo, dokázali banky povznést.
***