(11.40 hodin)
(pokračuje Zaorálek)
Takže já poprosím, místo u stolku by měl zaujmout ministr Říman a poslanec Vojíř. Budeme pokračovat v přerušené obecné rozpravě, do které mám tady ještě přihlášené poslance Břetislava Petra a pak poslance Krátkého. Takže pokračuje rozprava. A vy si sednete. (Reaguje na poslance Vojíře stojícího u stolku zpravodajů.) Vy jste vypadal, že byste chtěl něco jiného, ale… Vy se hlásíte? Ještě dříve než pan poslanec Petr? No dobře. Tak to zkusme. Uvidíme. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Oldřich Vojíř: Já jsem pro formálnost, aby to někdo nenapadl, poprosil pana premiéra, aby dneska případně zastupoval pana ministra Římana. To za prvé. Za druhé, že vystoupil pan kolega Šidlo a obhájil svůj pozměňovací návrh a teprve poté jsme přerušili. Za třetí, všechny kolegy, kteří budou vystupovat, bych jenom poprosil, aby své obhajovací zprávy vtěsnali tak, abychom to stihli do jedné hodiny, protože jinak hrozí to, že bychom to zase přerušili a zase bychom se nedostali k meritu věci. Děkuji za pochopení.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano. Dobře, spokojíme se tedy s premiérem. Je to jediný, kdo nám zbyl také dneska tady. (Lavice ministrů je prázdná.) Prosím, požádám o slovo pana poslance Břetislava Petra. Máte slovo.
Poslanec Břetislav Petr: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, jsme ve druhém čtení energetického zákona, který zejména v oblasti elektroenergetiky zajímá širokou veřejnost, a to počínaje výrobci, distributory, prodejci, tak taky vzbuzuje nesmírný zájem u té druhé strany, která je tvořena zákazníky.
Zákazníci předpokládali, že bude nastavena norma, anebo budou upravena některá legislativní pravidla, která by zabránila tomu, aby velcí hráči na pražské energetické burze neodcházeli s miliardovým ziskem, to na jedné straně, a na druhé straně, aby se pravidelně každoročně zvyšovala cena elektrické energie o 10 %. Po vyhlášení predikce cen, tomu jsou již sice tři měsíce, se zvedl proti těmto cenám nebývale velký odpor, který vyústil v prohlášení prezidenta Hospodářské komory, že ceny jsou nehorázné - a cituji doslova - a sprosté vůči všem spotřebitelům, kteří v podstatě nemají jakoukoli možnost bránit se proti těmto cenám. Uvedené záležitosti spojené s nesmírně vysokými cenami elektrické energie jsou nejen tímto představitelem, ale i celou řadou expertů dávány do souvislosti s pražskou energetickou burzou.
Několik slov k této instituci. Předtím, než se dostanu k tomuto problému, snad jenom na dokreslení. Cena elektrické energie je složitý konglomerát, který se skládá z šesti regulovaných položek, dvou daní, a to DPH a daně z elektřiny, a pak je tady jedna složka, což je neregulovaná cena silové energie, jejíž cena je určována na pražské energetické burze.
Snad jenom pro ilustraci několik málo slov. Před zahájením činnosti pražské energetické burzy, což bylo v šestém měsíci roku 2007, podíl této silové energie tvořil 36 %, dnes už tvoří 50 %. Tedy chceme-li hledat nějakou rezervu v ceně elektrické energie, pak je to třeba hledat v ceně silové elektrické energie.
Ještě několik slov, co přinesla a komu přinesla Pražská energetická burza. Před jejím zřízením v roce 2007 se průměrně zvyšovala cena elektrické energie o 3 % ročně. Po jejím zřízení se pohybujeme na úrovni 9 až 10 %. A co je nejvíce závažné. Je si třeba uvědomit, jak stoupají zisky rozhodujících hráčů na Pražské energetické burze. Před zahájením činnosti burzy byl zisk ČEZu po zdanění ve výši 28 miliard a v průběhu roku 2007, kdy půl roku tato burza fungovala, tyto zisky stouply na 42 miliard korun. Mám dojem, že tento zisk stoupl i při výrazném zvýšení ceny paliv, takže asi na té pražské energetické burze tak všechno úplně v pořádku není. Za jeden rok činnosti této burzy stoupla cena silové energie ze 40 na 90 eur za jednu megawatthodinu.
Co říci o pražské energetické burze? Existují vážné pochybnosti, že na této burze se uplatňuje tzv. market maker, to je vliv silných hráčů. Za druhé, na burze se obchoduje převážně elektřina pro český trh a obchoduje se, ve srovnání s ostatními burzami, prakticky v nepatrném množství. Další nepříznivou okolností je, že vstup na burzu má pouze 30 hráčů. Na konferenci v Ostravě, kde byli odborníci, bylo řečeno, že při těchto aspektech nelze vyloučit vliv velikých hráčů, jako je ČEZ, E.ON a Pražská energetická, na určování výše cen.
Četl jsem takovou definici, co je pražská energetická burza. Vytěžíme české uhlí s českými náklady a českými mzdami. Vyrobíme elektřinu v elektrárnách na území České republiky, opět s českými náklady a českými mzdami. Zkazíme si své ovzduší, které dýchají čeští občané. Přineseme na zlatém podnosu tuto elektřinu na pražskou energetickou burzu, kde jakoby kouzelným proutkem se její cena změní na cenu evropskou, aby všichni ti, kteří se podílejí na její výrobě, a občané ji kupovali za platy, které jsou v České republice. Tolik k pražské energetické burze.
Otázka zní, co dále s ní. Zrušit ji? Upravit pravidla? Omezit vliv velkých společností a zároveň zvýšit počet hráčů, kteří se mohou činnosti na pražské energetické burze zúčastnit? Otázky tady jsou, odpověď schází.
Na druhé straně si musíme říci, co vlastně tato novela zákona přinesla zákazníkovi. Podle doposud platného zákona máme dvě kategorie zákazníků, a to oprávněného a chráněného zákazníka, kteří měli právo v některých situacích dostávat elektřinu za regulovanou cenu. Novela zákona vytváří pouze jeden pojem "zákazník" a přístup za regulovanou cenu mají pouze společnosti, které mají licenci na přenos nebo distribuci energie, ale ti malí, ti nemají nic. Je shodou okolností, že tato novela je projednávána zrovna v období hospodářské krize, kdy cena elektrické energie je jedním z aspektů, které mohou rozhodnout, zda ten nebo onen podnik bude existovat dál, nebo zkrachuje. Měli bychom se více zamyslet, co budeme možná ve třetím čtení schvalovat, zda to prospěje zákazníkům, anebo silným hráčům na burze.
Jsem si vědom, že cena elektrické energie je složitý problém a vysvětlovat tady, jak se stanovuje, by bylo složité a není to pro jednání Sněmovny. Je to spíš na projednání ve výboru.
***