(11.50 hodin)
(pokračuje Petr)
Máme dvě možnosti: buď budeme přešlapovat kolem těchto vysokých cen jako kolem horké kaše, anebo navrhneme řešení a rozetneme gordický uzel, o čemž svědčí, že tento problém je velice závažný. Plně se stavím za návrh sociální demokracie, která chce ze zisku ČEZu vzít zhruba 7 mld. Kč a dát je těm, kteří na cenu elektrické energie nejvíce doplácejí, čili důchodcům a rodinám s malými příjmy.
Cena elektrické energie je pochopitelně jedním z problémů, který jsme bez usnesení a bez doporučení pustili do druhého čtení.
Máme zde pochopitelně i druhou cenu, a to je cena tepelné energie. Problematiku centrálního zásobování teplem provázejí mnohem větší problémy, než je to v elektřině. Je třeba si uvědomit, že z celkové populace asi 10 mil. lidí jsou závislé na centrálním ohřevu zhruba 3,5 mil. lidí, 1,5 mil. domácností. Možnost získat teplo pro tyto lidi z jiných než centrálních zdrojů je buď spojena s velikými komplikacemi, anebo je skoro v některých případech úplně vyloučena.
Dochází tady pochopitelně k situaci, že pro zásobování teplem potřebujeme mít k dispozici asi 11 mil. tun hnědého uhlí. Teplárenským společnostem nechce nikdo obnovovat smlouvy, takže zde hrozí jistý kolaps, že kolem roku 2015 nebudeme mít čím naplnit ohniště teplárenských podniků. (Poslanci v sále silně hlučí.)
Je třeba si uvědomit, že nejlacinější teplo je v centrálních teplárnách, tam, kde se topí hnědým uhlím. A pokud bychom chtěli přejít na plyn, což teoreticky je možné, ne však ve všech případech, je nezbytné počítat s tím, že cena stoupne zhruba o 70 až 80 %.
Stávající energetická koncepce není prakticky platná v důsledku vládního prohlášení, nová, která měla být zpracována do konce roku, je odsunuta někdy až na závěr tohoto roku a v zákoně se vůbec neříká, jakým směrem se má naše teplárenství ubírat.
Chtěl bych připomenout, že z hlediska technického jsou teplárny řešeny v tomto zákoně, dokonce jsme dali pozměňovací návrh, aby se příplatky týkaly nejen nových kogeneračních jednotek, ale i těch, které budou rekonstruovány. Ale kdo vloží několik desítek nebo stovek milionů do kogenerace, když nebude zajištěno na období minimálně 15 let, že bude mít čím naplnit ohniště? Na druhé straně je třeba si říci, že kogenerace je výrazný a významný činitel, že je schopna ušetřit až 30 % uhlí, než kdybychom elektřinu a teplo vyráběli zvlášť. Čili mohu tady použít bonmot: Převážná část uhlí jde do elektráren, relativně laciné české uhlí vyrábí energii, z níž 10 až 15 % vyvážíme. Na druhé straně bychom měli teplo získávat z plynu, který budeme dovážet z rizikových oblastí a za podstatně větší ceny.
Ona cena tepla, jaká je dnes, je skoro kritická. Platí se zhruba 500 Kč za gigajoul, ale jelikož gigajoul mnoho neříká, pokusím se to převést na nějakou jinou fyzickou jednotku. Pokud bude taková cena tepla, tak za byt o velikosti 55 m2 zaplatí rodina v úhrnu 36 tis. Kč ročně. Společně s nájemným to u nízkopříjmové části národa tvoří 60 až 70 % příjmů. Máme snad tento problém řešit tím, že tito lidé budou chodit na úřady municipalit a žádat o příspěvek, poněvadž se dostali pod úroveň životního minima? Já si nemyslím, že to je řešení.
Na vysoké a nesmírně vysoké ceně tepla se podílejí tzv. klimatické balíčky. V rámci možná jisté euforie s odvoláním na to, že to po nás chce Evropská unie, jsme stanovili daň na uhlí pro teplárny, že za každý gigajoul se zaplatí 9 Kč, což převedeno na 30 gigajoulů u hnědého uhlí je zvýšení 300 Kč na tunu. Obdobná situace je i u plynu, přičemž plyn, pokud já ho budu spotřebovávat ve svém baráku, je bez daně.
Otázka dnes zní: Co chceme v nejbližším období udělat s teplárenstvím? V zákoně se o tom neříká vůbec nic, energetická koncepce neplatí. Budeme snad opět čekat, že to vyřeší neviditelná ruka trhu? Mám dojem, ať nepřipustíme situace, že to zvedne podstatně větší odpor, než byly predikované ceny elektrické energie na letošní rok, a aby to nebylo horší než na Slovensku v době plynové krize.
Mám dojem, a také v prohlášení prvního náměstka ministra průmyslu a obchodu pana Ing. Hünera, který je odborníkem na slovo vzatým, se hovoří o tom, že teplárenství je problém, který je nezbytně třeba urychleně v letošním roce řešit. Čili otázka dneska zní: Stačí prohlášení prvního náměstka, proč o tom není žádná zmínka v nějakém dokumentu, který by měl nějakou váhu?
Mám dojem, že když jsem tady hovořil jak o cenách elektrické energie, tak i o cenách tepla, že by vláda, nebo aspoň někteří ministři měli sestoupit z piedestalu a naslouchat víc lidem. Blíží se volby, a pokud s tím stávající vláda moc nebude dělat, věřím, že zákazníci jí to spočtou.
Závěrem přicházím s návrhem, aby s ohledem ne na technické problémy, ale neřešení stěžejních problémů, které se týkají lidí z hlediska cen, byl tento zákon vrácen hospodářskému výboru k novému projednání.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: To je tedy návrh na vrácení k novému projednání. Dalším přihlášeným do obecné rozpravy je pan poslanec Jiří Krátký. Ale pan poslanec Krátký není v jednací síni přítomen. Ptám se, kdo se hlásí ještě do obecné rozpravy, protože všechny další přihlášky už jsou do podrobné rozpravy. Do obecné rozpravy se hlásí ještě pan poslanec Hovorka.
***