(11.00 hodin)
(pokračuje Doktor)
Například debaty o dani z přidané hodnoty u automobilů a podnikatelů. Já se ptám, jak je vůbec možné, že se rozhodneme, nebo že se rozhodnete platit ty společenské náklady vyplývající z toho, že ve vystoupení pana poslance Paroubka se ocitnou taková spojení, která dovolují, aby to společnost chápala tak, že podnikatelé DPH na auta platit nebudou. A protože si myslím, že vaši voliči pana kolegu Paroubka vnímají jako autoritu, nepředpokládají, že v takové věci se může mýlit, takže mu to i věří, takže opravdu dochází k tomu napětí, kdy vaši voliči si myslí, že snad někdo navrhuje režim, podle kterého podnikatelé nebudou platit daň z přidané hodnoty na automobily. No naštěstí jsme si tedy vysvětlili a vaši kolegové, členové rozpočtového výboru už pochopili, že tomu tak není, a prosím vás, abyste nic takového neříkali, abyste taková sdělení společnosti nepodsouvali, protože i tohle jsou měřitelné náklady ve společnosti, které zbytečně snižují konkurenceschopnost, zbytečně snižují ochotu lidí podnikat a starat se sami o sebe. Nehledě na to, že to samozřejmě ovlivňuje zbytečně i výkyvy na trhu s automobily.
Já nechci dělat zbytečnou anonci na práci odborné komise ODS, kterou vedu. Pokládám za velmi důležité, že vláda a její poradní sbor NERV přijaly většinu návrhů, které jsme jim k dispozici dali, a chtěl bych jen zdůraznit, že to, co já absolutně podtrhuji a vítám v návrhu vlády, je fakt, že vláda si nebude vybírat ve svých opatřeních a ve svých návrzích, jestli má raději výrobce aut, letadel či vzducholodí. Já myslím, že ty veškeré akce vlády, ať jakékoliv, mají být celoplošné, mají stabilizovat ekonomiku jako celek, a v tomto ohledu zdůrazňuji, že podporuji a podporoval jsem vznik konceptu úlev v oblasti sociálního pojištění.
Dovolte námět poslední z těch konkrétních, které říkám v debatě. V žádném vystoupení, a k mé lítosti ani ve vystoupení členů vlády a ani vás, členů opozice, nebyl vyzdvižen akcent nebo komentován jev, který já opomenout nemohu. Nemohu se nezmínit o omezeních a bariérách uvnitř společného evropského prostoru.
Proč je Evropa konkurencí sama pro sebe? Je to řečnická otázka a já to neumím pochopit. Proč Evropa ve svém výkonu reguluje sama sebe? Proč Evropa omezuje výkon svých národních ekonomik, resp. výkon národních ekonomik svých členů tím, že se regulujeme navzájem? A nechci zmiňovat regulace platné vůči České republice, ale chci dodat, že tím mám samozřejmě na mysli i regulace, které uplatňujeme i my ve vztahu k občanům jiných členských zemí, a chtěl bych, aby v tomto ohledu bylo stejně zacházeno.
A teď už prosba poslední, závěrečná, prosba o určitou terminologickou kázeň. Tady sedí řada kolegů vzdělaných v oboru národohospodářské ekonomie, řada ekonomů v jiných oblastech, koneckonců i v oblasti právní, medicínské je to stejné jako v té ekonomii. Ty výrazy, ty ekonomické kategorie mají nějaký ustálený výklad - a tady lítají vzduchem naprosto neadekvátní příměry, které jsou v prudkém rozporu s tím, co ty významy v té respektované exaktní kategorii v ekonomii mají.
Já zastávám výklad, kdy použije-li je někdo, kdo je vnímán jako autorita, tak na sebe okamžitě obsah těch slov bere, ale my je tady významně posouváme, my je tady používáme v naprosto neadekvátních situacích. A to je to, o čem mluvil pan premiér.
Tady lítají slova, která zbytečně zatahují Českou republiku, její finanční trhy, ale i její ekonomický výkon, do optiky zemí, které jsou z hlediska reality, té exaktně, odpovědně měřené reality, úplně někde jinde. A zatímco my se snažíme vymanit z toho zjednodušeného pohledu na Českou republiku jako místo v Evropě na východu, tak my těmi svými vlastními výroky Českou republiku zasouváme do těch zemí, kde se k těm slovům, k těm výrazům, k těm jasně stanoveným významům slov přistupují poněkud trochu více zdivočelou metodou, a prosím vás, abyste to nedělali.
Děkuji za pozornost. (Potlesk poslanců koalice.).
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobré dopoledne. Děkuji panu poslanci Michalu Doktorovi. Další - faktická poznámka pan kolega Kafka. Prosím, pane poslanče, máte slovo. Připraví se pan kolega Seďa.
Poslanec David Kafka: Dámy a pánové, dobrý den. Na margo vystoupení pana předsedy Sobotky bych chtěl říci několik poznámek k statistice zaměstnanosti.
Statistické údaje na přelomu roků jsou v zaměstnanosti vždycky velmi zvláštní a netypické. Měsíce prosinec a leden jsou prostě zvláštní, a to proto, že řada pracovních poměrů končí a stejná nebo jiná řada pracovních poměrů začíná. V roce 2000, který je takový řekněme referenční, vstoupilo do úřadů práce nových 81 tisíc nezaměstnaných. V letošním roce 89 tisíc nezaměstnaných. V roce 2004 je to číslo 79 tisíc nezaměstnaných. Je to číslo srovnatelné, nebo není? Podle mě skoro jo.
Na druhou stranu v roce 2000 jsme měli evidovaných nezaměstnaných celkem v měsíci lednu 461 tisíc, v roce 2004 542 tisíc, v roce letošním 352 tisíc. Čili proti roku 2004 o 190 tisíc nezaměstnaných méně. Je tedy naše nezaměstnanost v lepší kondici než v roce 2004, nebo v horší kondici?
Problém je jiný. Problém je odchod lidí, kteří do nezaměstnanosti přišli, do zaměstnání. Tady skutečně se čísla trošku liší. V roce 2000 odešlo v lednu do nového zaměstnání 53 tisíc lidí, v roce 2004 51 tisíc lidí a letos v lednu 42 tisíc lidí. Je to o trošku méně, ty ekonomické problémy na nás doléhají. Ale ekonomická situace -
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane kolego, doba pro technickou poznámku uplynula. Děkuji.
S další technickou poznámkou ještě před panem kolegou Seďou pan poslanec Miroslav Opálka, pak doufám, že řádná přihláška pana poslance Seďi. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Miroslav Opálka: Děkuji, pane místopředsedo. Dámy a pánové, chtěl bych poznamenat na vystoupení pana kolegy Kafky, kterého si velmi vážím, protože je to pracovitý a zkušený politik a má praxi z úřadu práce, že ta jeho informace nebyla zcela korektní a to mě na něm mrzí. Protože neočistil ty údaje z minulosti o novou metodiku, která byla přijata, která samozřejmě řadu těch nezaměstnaných dneska už nezapočítává. Nevzal v úvahu takzvanou skrytou nezaměstnanost, která je v podstatě schována tam, kde není pracovní týden plně využíván, a myslím si, že by se měl opírat spíše o čísla, kolik lidí v republice práci hledá, než kolik je evidováno na úřadech práce. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji i za dodržení času.
Nyní pan poslanec Seďa, po něm pan poslanec Zdeněk Škromach. Pane poslanče, máte slovo, prosím.
Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, pane předsedající. Vážený pane premiére, vážení členové vlády, vážené kolegyně a kolegové. Předložený protikrizový plán vlády se soustřeďuje na nabídkovou stránku ekonomiky, včetně důrazu na zachování práce. S tím by bylo možno souhlasit za předpokladu, že by tato opatření byla přijata v předstihu a že by se ukázala jejich efektivita. Ukazuje se totiž, že již realizovaná a schválená opatření, jako je snížení sazby daně z příjmu právnických osob či snížení sazby pojistného na nemocenské pojištění a státní politiku zaměstnanosti, nepřinášejí požadovaný efekt. Druhým, ještě závažnějším problémem je skutečnost, že vláda zcela rezignovala na podporu těch, které hospodářská krize připravila o zaměstnání. Výjimku tvoří projekt dobrovolných návratů pro občany z takzvaných třetích zemí.
Vážené kolegyně, vážení kolegové, národní protikrizový plán vlády postrádá sociální dimenzi. V České republice je nyní bez práce 398 tisíc lidí a předpokládá se, že do konce roku jich přibude dalších 100 tisíc. Vláda výrazně podcenila přípravu a realizaci veřejných zakázek na dodavatele rekvalifikačního poradenství z operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost. Já už jsem tady o tom hovořil minulý týden.
***